Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Předčasné narození jako příčina vzniku narušené komunikační schopnosti
Šonská, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku logopedie. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem se může předčasné narození odrazit při vzniku narušené komunikační schopnosti, bude přiblížena problematika předčasného porodu, psychomotorický a řečový vývoj u nedonošených dětí, který bude srovnán s vývojem řeči u dětí intaktních. Zároveň bude zjišťována celková úroveň a možnosti péče o předčasně narozené děti s narušenou komunikační schopností. Výzkumná část bude zpracována v souladu s kvalitativními výzkumnými metodami. Bude využit rozhovor a případová studie. Výzkumný vzorek budou tvořit respondenti ve věku od 4 do 6 let narozeni před 34. týdnem těhotenství a jejich rodiče. Klíčová slova: předčasné narození, porod, nízká porodní váha, nezralost, těhotenství, logopedie, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, logopedická intervence
Stres matky a předčasný porod
Kokešová, Nikola ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Laštůvka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vlivu stresu matky na předčasný porod. Předčasný porod je velmi závažnou perinatální komplikací, jejíž incidence se dlouhodobě udržuje na přibližně stejné hodnotě, i když se zdravotní péče neustále zlepšuje. V České republice se incidence předčasných porodů pohybuje kolem 8 %. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část je věnována předčasnému porodu jako takovému, jaké jsou jeho příčiny, jak se mu dá předcházet, jaká je diagnostika a management předčasného porodu a v neposlední řadě se věnuje stresu jako rizikovému faktoru pro předčasný porod. V roce 2020 zasáhla svět pandemie onemocnění COVID-19 a v březnu roku 2021 se objevily první případy i v České republice. Naprosto nová a mimořádná situace s sebou přinesla mnoho změn a omezení v běžném životě společnosti a způsobila tak nadměrnou míru stresu v populaci. V praktické části se proto věnujeme vlivu pandemie COVID-19 na těhotenství a na předčasné porody. Cílem práce bylo zjistit, zda se tato nová stresová situace projevila na četnosti předčasných porodů na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a došlo tak ke změně četnosti předčasných porodů a zda se také onemocnění projevilo na počtu provedených císařských řezů jak celkově, tak u předčasných porodů. Data z roku 2020, která...
Infekce v graviditě
KŘÍŽOVÁ, Hana
Bakalářská práce na téma "Infekce v graviditě" je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou popsány role porodní asistentky v oblasti péče o ženu s infekcí v graviditě a dále jsou na základě odborné literatury popsány vybrané bakteriální, virové a parazitární infekce. U každé infekce jsou uvedeny projevy, diagnostika, terapie v graviditě, vliv infekce na graviditu či plod a v neposlední řadě prevence. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění znalostí těhotných žen a matek jednoho i více dětí o infekčních onemocnění v graviditě a na jejich prevenci. Dále jsme zjišťovali, zda jsou ženy v prenatálních poradnách o infekcích v graviditě a jejich prevenci informovány, popř. kým a v jakém rozsahu. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum, sběr dat byl prováděn technikou dotazníkového šetření, jehož distribuce probíhala elektronickou cestou. Celkový počet respondentek byl 140, z toho bylo 86 primipar a 54 multipar. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel 2010 a k ověření platnosti hypotéz byl použit chí-kvadrát test s 5% hladinou významnosti. Výzkum ukázal, že multipary mají oproti primiparám větší znalosti. Hypotéza 1, která předpokládala vyšší informovanost o prevenci infekčních onemocnění v graviditě u multipar oproti primiparám byla potvrzena. Hypotéza 2, která předpokládala vyšší informovanost o vlivu infekčních onemocnění na plod u multipar oproti primiparám byla také potvrzena. Avšak znepokojivým zjištěním bylo, že těhotné ženy nejsou v prenatálních poradnách ve většině případů nikým informovány o prevenci a vlivu infekcí v graviditě. Hypotéza 3 předpokládala, že porodní asistentky edukují více primipary než multipary, tato hypotéza nebyla potvrzena. Podle výsledků výzkumu je zapotřebí klást větší důraz na edukaci těhotných žen v oblasti infekcí v graviditě, a to jak porodními asistentkami, tak i lékaři v prenatálních poradnách. Klást důraz by měli především na prevenci a v případě výskytu na včasné zaléčení infekce. Tato bakalářská práce (BP) může být použita jako edukační materiál pro těhotné ženy nebo ženy, které těhotenství plánují. BP může také posloužit jako zdroj informací pro studenty zdravotnických oborů, porodní asistentky i pro ostatní zdravotnické pracovníky.
Prevalence předčasného porodu u všeobecných sester
Havlíková, Anna ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku předčasných porodů u všeobecných sester. Mým hlavním cílem bylo zjistit, zda je větší výskyt předčasného porodu u profese všeobecná sestra ve srovnání s výskytem předčasného pordu u běžné populace. Dílčími cíly bylo ověřit je vyšší výskyt předčasného porodu u sester, které nejsou po otěhotnění přeřazeny na jinou práci a dále ověřit, zda je vyšší výskyt předčasného porodu u všeobecných sester, které po otěhotnění pracovaly na noční služby. K vytvoření teoretické části jsem čerpala informace z odborné literatury, zahraničních studií a článků v odborných časopisech. Věnuji se zde těhotenství, porodu, předčasnému porodu, rizikovým faktorům v práci všeobecné sestry a pracovně - právní ochraně žen a těhotných žen. V části praktické provádím analýzu a vyhodnocení dat formou tabulek a grafů, které jsou zde okomentovány. Data, která vyhodnocuji, jsem získala z dotazníkového šetření formou dotazníku vlastní konstrukce, které probíhalo na dvou klinikách Všeobecné fakultní nemocnice. Ve své bakalářské práci jsem došla k závěru, že nebyla prokázána statisticky významně vyšší prevalence předčasného porodu u všeobecných sester, než u běžné populace. Prevalence byla stanovena na 13,0 % . Dále se v rámci mnou provedené analýzy se ukázalo, že relativně velké...
Úspěšnost nedonošených dětí ve školním vzdělávacím procesu
Čepelková, Marta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá školní úsp šností nedonošených d tí ve v ku od sedmi do devíti let. Cílem této práce je zjistit, zdali m že mít nedonošenost n jaký vliv na vývoj dít te v pozd jším v ku, p edevším tedy na jeho školní výsledky. Zjiš ování je uskute ováno prost ednictvím dotazník . K vyhodnocování dochází v praktické ásti. Teoretická ást se naopak v nuje problematice nedonošených d tí v obecné rovin . Klí ová slova: nedonošenost, nedonošené dít , školní úsp šnost
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
Podpora rodiny nedonošeného a závažně nemocného novorozence a její rezervy z pohledu zdravotníků a rodičů
FIŠAROVÁ, Aneta
Základem podpory rodičů nedonošených dětí je, aby jim bylo umožněno účastnit se péče o své dítě, nést za ní odpovědnost a získávat vědomosti o stavu dítěte. V dnešní době, díky pokroku v lékařské péči, mají nedonošené děti stále lepší vyhlídky do života. Teoretická část je zaměřena na nedonošeného novorozence, péči o něj a zapojení rodičů do této péče. Dále je zde popsán vztah rodičů k dítěti a organizace pomáhající rodičům. Byly stanoveny tři cíle a z nich vyplývající otázky. Cílem bylo zmapovat informovanost ošetřovatelského personálu o rezervách v podpoře rodiny nedonošeného a závažně nemocného novorozence na specializovaných pracovištích, zjistit priority rodičů v této oblasti a porovnat oba dva pohledy. V praktické části byla zvolena metoda kvalitativního šetření. Šetření bylo prováděno pomocí nestandardizovaného rozhovoru s deseti respondentkami. Z toho (R1 - R5) byli maminky hospitalizované společně se svými dětmi na neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice. Respondentky (R6 - R10) byli z řad zdravotníků. Jednalo se o sestry pracující na neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice. Informace získané z rozhovorů byly zpracovány a dále analyzovány. Byly splněny všechny cíle. Zdravotníci vidí rezervy v časné podpoře obou rodičů a v tom, aby se neopomíjel partner. Byl dán podnět k navýšení kapacity pokojů pro maminky s dětmi. Pro rodiče je prioritou vidět novorozence co nejdříve po porodu, blízkost dítěte a mít dostatek informací. Velký význam má pro ně klokánkování a příběhy jiných rodičů. Největší oporou je jednoznačně partner. Bylo navrženo, že v nemocnici musí být laktační poradkyně a i psycholog znalý problematiky. Z porovnání obou pohledů vyplývá, že došlo ke shodě stanovisek rodičů a ošetřovatelského personálu.
Sociální pracovník jako člen týmu zajišťujícího komplexní péči o rodinu s předčasně narozeným dítětem
ZABILKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty předčasného porodu, kterým není v naší společnosti zatím věnována taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Cílem práce je poukázat na potřebu poskytování odborné psychosociální péče rodinám předčasně narozených dětí v rámci neonatologického oddělení a posoudit možnost využití role sociálního pracovníka při poskytování této péče. Práce je koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 odborníků různých profesí zainteresovaných do péče o předčasně narozené děti a jejich rodiny. Práce částečně navazuje na výzkum z roku 2007, ve kterém jsem se zabývala psychosociální problematikou předčasných porodů z pohledu rodičů nedonošených dětí. Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že je nutné usilovat o vytvoření konceptu odborné psychosociální péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči. Tato péče by měla být postavena na následujících formách pomoci tak, aby podporovala fungování rodiny a zdravý vývoj dítěte: poskytování krizové intervence, podpora raného vztahu matky(rodičů) a dítěte, podpora a posilování rodičovských kompetencí, poskytování poradenství týkajícího se péče o předčasně narozené dítě, příp. dítě s postižením, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování navazu-jících služeb, podpora výměny zkušeností mezi rodiči. Sociální pracovník je k poskytování této péče odborníkem zcela kompetentním. Jak z výzkumu vyplývá, pro zajištění jeho činnosti v rámci multidisciplinárního týmu neonatologického oddělení neexistuje jednotná právní úprava. Předpoklady pro výkon jeho povolání stanoví zákon o sociálních službách, samotná činnost by se nejspíše řídila zvláštními právními předpisy, které upravují výkon činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních. Práce může v praxi posloužit všem odborníkům, kteří usilují o poskytování komplexní péče rodinám předčasně narozených dětí, tedy péče, jejíž přirozenou součástí je také odborná psychologická pomoc.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.