|
|
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
|
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
|
host ::
RSS.