|
| |
|
| |
|
|
Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení): Sledování toků odpadů ve vazbě na nebezpečné vlastnosti
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Vejnar, Pavel
Nakládání s vybranými druhy nebezpečných odpadů od jejich vzniku u původce pro jejich konečné využití nebo odstranění. Bylo ověřeno nakládání s devíti vybranými čísly odpadů v ČR. Zdrojem dat byl Informační systém odpadového hospodářství (ISOH). Jedná se o hydroxid vápenatý, alkalické mořící roztoky, jiné motorové, převodové a mazací oleje, směsi betonu, cihel, tašek a keramických odpadů, odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, kaly z fyzikálně chemického zpracování obsahující nebezpečné látky, prach ze spalin obsahující nebezpečné látky, zemina a kamení obsahující nebezpečné látky, izolační materiál s obsahem azbestu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta
Hronová, Marie ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Skalická, Pavlína (oponent)
ANOTACE Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou informovaného souhlasu pacienta, který je projevem práva pacienta svobodně rozhodnout o svém zdraví. Cílem práce je popsat, o jaké právní předpisy se informovaný souhlas opírá a co přesně by měl obsahovat, v jakých situacích lze provést zákrok bez souhlasu pacienta a jaké mohou být následky provedení zákroku bez souhlasu z hlediska právní odpovědnosti lékaře. Dále jsou zmíněny problémy, které nejsou právními předpisy dostatečně ošetřeny, průběh získávání informovaného souhlasu pacienta v současné lékařské praxi a postup při získávání informovaného souhlasu u dětí, nezletilých a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Bylo zjištěno, že vlastní evidenci stížností si v České republice vede každé zdravotnické zařízení samostatně, kromě toho je zřízeno oddělení stížností na každém krajském úřadě. Celorepublikovou jednotnou evidenci stížností ani žalob právní předpisy neukládají. V práci jsou uvedeny informace o počtu a obsahu stížností pacientů v letech 2008-2010, které byly získány cestou právního oddělení České lékařské komory, Odboru kontroly Ministerstva zdravotnictví, odborů zdravotnictví krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě prostudování právních předpisů a dalších zdrojů a porovnání všech nabytých informací se skutečností lze konstatovat, že při získávání informovaného souhlasu pacienta, i v případě dodržení veškerých nařízení daných zákonem a dalšími právními předpisy lékařem není možné zachytit všechny detaily a skutečnosti konkrétního případu, nelze zcela předvídat vývoj zdravotního stavu pacienta, dostatečně ho poučit o všech možných rizicích a komplikacích, a zabránit tak vždy stížnosti či žalobě pacienta na lékaře. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že právní povědomí lékařů týkající se informovaného souhlasu je nedostačující. Je v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu zdravotnických zařízení, aby bylo zlepšeno.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
host ::
RSS.