|
|
Kostely sv. Petra a Pavla a sv. Floriána v Kaplici - urbanismus, stavební vývoj a výzdoba
MACHOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce je věnovaná kostelům sv. Petra a Pavla a sv. Floriána v Kaplici. Autorka se ve své práci bude zabývat urbanismem kostelů, protože kostelní okrsek leží až na samém konci historického centra. Představí historii městečka Kaplice. Zmapuje stavební historii obou kostelů; u kostela sv. Petra a Pavla od možné podoby ve 13. století až po větší přestavby v 19. a 20. století, které kostelu sv. Petra a Pavla daly současnou podobu; u kostela sv. Floriána zmapuje stavební historii od jeho výstavby na konci 15. století až po úpravy během 20. století. U obou kostelů autorka zasadí kostely do typologických souvislostí, popíše výzdobu a výbavu obou kostelů a u vybraných předmětů se pokusí o ikonografický rozbor. Dále se autorka pokusí navrhnout možnou funkci menšího kostelíka sv. Floriána a nakonec stručně popíše areál kostelů. Cílem předkládané bakalářské práce je představit oba tyto kostely a vytvořit ucelenou práci, která sleduje jejich vývoj.
|
|
|
Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech
MALÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech vychází z bakalářské práce autorky. Zabývá se historií, architekturou a souvislostmi pozdně gotického poutního kostela sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma. Diplomová práce se snaží o zařazení stavby hnanického chrámu do kontextu dalších stylově podobných kostelních staveb jižní Moravy a Dolního Rakouska. Uvádí tři příklady možných analogií z moravského Podunají a tři příklady z Podunají rakouského. Stavby jsou popisovány a dále srovnávány. Práce se pokusí také zodpovědět otázku, kudy mohly vlivy proudit a co všechno mohlo mít vliv na vznik a rozmach sakrálního stavitelství pozdní gotiky.
|
|
|
Pozdně gotická poutní kaple sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma
MALÍKOVÁ, Tereza
Text bakalářské práce se zabývá stavebními dějinami pozdně gotické poutní kaple sv. Wolfganga v jihomoravské vsi Hnanice nedaleko Znojma. Zaměří se i na historické okolnosti výstavby a funkce poutního kostela. Po popisu exteriéru i interiéru kaple se věnuje kamenickou výzdobou a skulpturami na různých částech stavby. Důležitou částí práce tvoří také shrnutí dosavadních poznatků a slohových, případně autorských souvislostí hnanické kaple s moravskou a rakouskou (vídeňskou) pozdně gotickou sakrální architekturou.
|
|
|
Mariánský poutní kostel v Kájově a jeho vybavení v době pozdního středověku
BERNARD, Markéta
Cílem bakalářské práce bude nejprve stručné shrnutí pozdně středověkého stavebního vývoje poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově. Studentka dále shrne dosavadní poznatky o dochovaném mobilním pozdně středověkém vybavení kostela, které je uloženo v různých muzeích a galeriích. Nakonec se ve svém textu autorka pokusí vytvořit hypotetickou rekonstrukci původního vzhledu, případně i liturgického užívání pozdně středověkého sakrálního interiéru významného jihočeského poutního kostela. Může přitom použít řadu novějších studií nejen k pozdně středověkému umění jižních Čech, ale také texty o pozdější barokní slávě kájovského poutního areálu. Bude se rovněž moci opřít o některé detailní zahraniční studie k otázce autorství sochy Panny Marie Kájovské z doby kolem roku 1500 či texty k nově objeveným kájovským odpustkovým deskám.
|
|
|
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
|
|
|
Kutnohorský Antifonář z pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce
Kořenková, Nikola ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monografické zpracování Kutnohorského antifonáře (Praha, NK XXIII A 2) z let 1470-1471 v kontextu tvorby pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Jeho tvůrce patří ke generaci malířů, která pomohla integrovat, transformovat a překonat dědictví krásnoslohé tradice. Nově vznikající stylový systém významně ovlivnil knižní malbu 2. poloviny 15. století a počátku 16. století. Práce je postavena převážně na kombinaci formální a ikonografické analýzy. Výsledkem této práce by mělo být upřesnění informací o výzdobě a shrnutí hodnocení významu Kutnohorského antifonáře pro vývoj knižního malířství na našem území ve 2. polovině 15. století a v počátcích 16. století.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
host ::
RSS.