|
|
Measuring and Formalising the Shadow Economy in Uzbekistan
Turaev, Bekhzod
Diplomová práce se zaměřuje na odhad velikosti stínové ekonomiky s využitím přístupu MIMIC (Multiple Indicators and Multiple causes) na příkladu Uzbekistánu. Spolu s přístupem MIMIC byly krátce představeny různé přímé a nepřímé metody měření šedé ekonomiky. Vzorek pozorování pro modelování MIMIC byl založen na postsovětských státech (s výjimkou Estonska, Tádžikistánu a Turkmenistánu) v časovém rámci od roku 2002 do roku 2019. Jako příčinné, resp. indikátorové proměnné modelu byly vybrány: daňové zatížení, velikost vlády, index kontroly korupce, venkovské obyvatelstvo a nezaměstnanost a hotovost v oběhu (M0/M1) a míra účasti na trhu práce. Dále jsou uvedeny přehledy vztahu mezi stínovou ekonomikou a různými faktory, jako je daňové zatížení, korupce, kvalita vládních regulací, peněžní prostředky v oběhu (M0/M1), velikost vlády, velikost zemědělství, veřejné statky a služby, veřejná infrastruktura atd. Kromě toho, byly vyvolány diskuse o formalizaci a jejich dopadech na stínovou ekonomiku, s ohledem na daňový a správní systém, podnikatelské prostředí, rozvoj zemědělství a venkova a makroekonomické ukazatele v Uzbekistánu.
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Srovnání ruské, kazachstánské a běloruské burz
Almenova, Ariadna ; Veselá, Jitka (vedoucí práce) ; Kábrt, Tomáš (oponent)
Tématem této bakalářské práce je srovnání burz postsovětských států Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V rámci první kapitoly jsou burzy srovnány z hlediska historie jejich vzniku, organizační struktury a členství na burzách. Další kapitola se zabývá porovnáním následujících obchodních parametrů: způsoby obchodování, tržní segmenty a vypořádání obchodů na jednotlivých burzách. Zbývající část práce je věnovaná analýze zvolených statistických údajů. Jedná se o vývoj objemu obchodů, počet emisí a tržní kapitalizace akcií. Součástí poslední kapitoly je také srovnání indexů a jejich vývoje v čase.
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
| |
host ::
RSS.