|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Koclířov u Svitav: Poutní místo (mezi)národního významu
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce představuje Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Cílem práce, která spadá pod geografii náboženství, je hloubková studie tohoto relativně nově etablovaného poutního centra, jehož vznik se datuje do roku 1995. Analyzuji, jakým způsobem je tato konkrétní lokalita poutnictvím transformována. Snažil jsem se rozklíčovat celkem 4 předpoklady, které se zdánlivě jeví nelogicky protichůdně: nastartování sakralizace v této extrémně sekulární destinaci, fenomén polského papeže sv. Jana Pavla II. v těchto končinách, vzdálených přes 250 km od jeho rodných Wadowic nebo postsekulární aktivity věřících poutníků. Stává se zde z bývalé ospalé zapadlé vísky socioekonomicky dravé poutní centrum regionálního, národního či dokonce mezinárodního významu? A jak funguje vzájemná spolupráce s obcí a zdejší školou? Abych relevantně dosáhl teoretického zarámování poutnictví v celoevropském, ale i celosvětovém kontextu, čerpal jsem zejména z literatury polských autorů, kde je poutnictví více zakořeněno a hraje tradiční roli. Navíc snad jediná katedra religiózní geografie na světě sídlí právě na Jagellonské univerzitě v Krakově. Poté se...
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
host ::
RSS.