|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
|
Neodkladná rozšířená KPCR v prostředí zdravotnického zařízení
Jarešová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování neodkladné rozšířené kardiopulmocerebrální resuscitace v prostředí zdravotnického zařízení. Hlavním předmětem zájmu je proces, algoritmus, na sebe navazujících jednotlivých kroků, jejichž správné provedení v praxi by mělo vést k poskytnutí efektivní KPCR nebo k minimalizaci následných poresuscitačních komplikací. Práce je zaměřena především na nelékařského zdravotního pracovníka jakožto nezbytného člena zdravotnického týmu, na jeho úkoly, povinnosti a kompetence. Teoretická část bude zpracována dle současných doporučení Evropské resuscitační rady. V následné empirické části je zahrnuta metodologie výzkumného šetření, průběh sběru dat a konečná interpretace výsledků, s následným rozborem a diskuzí. Výzkumné šetření je vedeno formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovým šetřením. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň teoretické průpravy respondentů, způsoby průběžného vzdělávání a současné podmínky na vybraných pracovištích. Na základě zjištěných výsledků jsou navržena opatření pro ošetřovatelskou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: rozšířená kardiopulmocerebrální resuscitace (KPCR), náhlá oběhová zástava, náhlá dechová zástava, fibrilace komor, elektrická defibrilace, algoritmus KPCR, poresuscitační syndrom, úkoly sestry.
|