|
|
Závislost poranění předního zkříženého vazu na fázi menstruačního cyklu u mladých žen
Posekaná, Pavlína ; Pešicová, Lucie (vedoucí práce) ; Havlíčková, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou závislosti poranění předního zkříženého vazu (LCA) na fázi menstruačního cyklu u mladých sportujících žen. V teoretické části popisuje kromě základních poznatků o vazivu a LCA také problematiku jeho poranění, zaměřuje se i na rizikové faktory a možnosti prevence poranění. Širší kapitolu věnuje pohlavním hormonům a fyziologii menstruačního a ovariálního cyklu, která je pro pochopení celé problematiky klíčová. Hlavní část práce se zabývá samotným vlivem pohlavních hormonů a hormonální antikoncepce (HAK) nejen na vazivo, ale také na svalovou či nervovou tkáň, tedy komponenty, které mohou výskyt poranění LCA ovlivnit. Praktická část je zpracována pomocí dotazníkového šetření. Celkem 52 respondentek ve věku 15-35 let s rupturou nebo parciální rupturou LCA zodpovědělo nestandardizovaný dotazník připravený přímo pro tuto práci a výsledky byly statisticky zpracovány. Celkem 14 respondentek užívalo HAK, zbylých 38 mělo fyziologický menstruační cyklus. Na základě teoretických poznatků práce předpokládala nejvyšší výskyt poranění LCA u žen neužívajících HAK ve fázi cyklu s nejvyššími hladinami estrogenu (10.-15.den), což bylo potvrzeno (p=0,0218) a byl také potvrzen celkově nižší výskyt poranění u žen užívajících HAK (p=0,0006). Předpokládaná vyšší incidence...
|
|
| |
|
|
Vliv orální hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu: evolučně psychologický přístup
Klapilová, Kateřina ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Styčným bodem všech 11 textů, které společně tvoří předkládanou disertační práci, je snaha aplikovat evolučně-psychologický přístup při studiu různých aspektů lidské sexuality. Cílem první části práce je co nejkomplexněji demonstrovat evolučně-psychologický přístup ke studiu jednoho z fenoménů ženské sexuality - užívání orální hormonální antikoncepce (HA). Jejím vlivem totiž dochází k potlačení výskytu adaptivních mechanismů, které jsou u žen spojeny s fertilní fází menstruačního cyklu. V porovnání s normálně cyklujícími ženami tak uživatelky HA vykazují snížené hodnocení atraktivity mužů geneticky kvalitních a kompatibilních a neobjevuje se u nich zvýšení sexuálního naladění a vzestup proceptivního chování ve středu cyklu. Dopad tohoto fenoménu na partnerský výběr a partnerskou dynamiku v ekologicky validním kontextu však dosud nebyl testován. V první výzkumné studii jsme proto analyzovali data v rámci reprezentativního souboru žen z ČR, kde jsme prokázali nižší počet náhodných sexuálních partnerů v posledním roce u uživatelek HA (a to zejména zadaných) než u normálně cyklujících žen. Zadané uživatelky HA také vypovídaly vyšší frekvenci sexuálních aktivit s partnerem. Ve druhé studii jsme v rámci mezinárodního souboru matek potvrdili, že ženy, které se seznámily s biologickým otcem svého dítěte v...
|
|
|
Závislost poranění předního zkříženého vazu na fázi menstruačního cyklu u mladých žen
Posekaná, Pavlína ; Pešicová, Lucie (vedoucí práce) ; Havlíčková, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou závislosti poranění předního zkříženého vazu (LCA) na fázi menstruačního cyklu u mladých sportujících žen. V teoretické části popisuje kromě základních poznatků o vazivu a LCA také problematiku jeho poranění, zaměřuje se i na rizikové faktory a možnosti prevence poranění. Širší kapitolu věnuje pohlavním hormonům a fyziologii menstruačního a ovariálního cyklu, která je pro pochopení celé problematiky klíčová. Hlavní část práce se zabývá samotným vlivem pohlavních hormonů a hormonální antikoncepce (HAK) nejen na vazivo, ale také na svalovou či nervovou tkáň, tedy komponenty, které mohou výskyt poranění LCA ovlivnit. Praktická část je zpracována pomocí dotazníkového šetření. Celkem 52 respondentek ve věku 15-35 let s rupturou nebo parciální rupturou LCA zodpovědělo nestandardizovaný dotazník připravený přímo pro tuto práci a výsledky byly statisticky zpracovány. Celkem 14 respondentek užívalo HAK, zbylých 38 mělo fyziologický menstruační cyklus. Na základě teoretických poznatků práce předpokládala nejvyšší výskyt poranění LCA u žen neužívajících HAK ve fázi cyklu s nejvyššími hladinami estrogenu (10.-15.den), což bylo potvrzeno (p=0,0218) a byl také potvrzen celkově nižší výskyt poranění u žen užívajících HAK (p=0,0006). Předpokládaná vyšší incidence...
|
|
|
Hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy
Čuchalová, Marcela ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Marcela Čuchalová Školitel: doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název: Hypotalamo - hypofýzo - gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy Náplní diplomové práce je stručný přehled anatomie a fyziologie hypotalamo- hypofýzo-gonádové osy (HHG). Další kapitoly jsou věnovány vlivu epilepsie na funkci HHG, vlivu hormonů HHG na samotnou epileptickou aktivitu. Rovněž bude objasněn vliv antiepileptik na funkci HHG. Druhá část diplomové práce se věnuje samostatným kapitolám - katameniální epilepsii a epilepsii v těhotenství. Klíčová slova: antiepileptika, gonadotropin, hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa, pohlavní hormony, prolaktin, temporální epilepsie.
|
|
| |
|
|
Vliv orální hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu: evolučně psychologický přístup
Klapilová, Kateřina ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Styčným bodem všech 11 textů, které společně tvoří předkládanou disertační práci, je snaha aplikovat evolučně-psychologický přístup při studiu různých aspektů lidské sexuality. Cílem první části práce je co nejkomplexněji demonstrovat evolučně-psychologický přístup ke studiu jednoho z fenoménů ženské sexuality - užívání orální hormonální antikoncepce (HA). Jejím vlivem totiž dochází k potlačení výskytu adaptivních mechanismů, které jsou u žen spojeny s fertilní fází menstruačního cyklu. V porovnání s normálně cyklujícími ženami tak uživatelky HA vykazují snížené hodnocení atraktivity mužů geneticky kvalitních a kompatibilních a neobjevuje se u nich zvýšení sexuálního naladění a vzestup proceptivního chování ve středu cyklu. Dopad tohoto fenoménu na partnerský výběr a partnerskou dynamiku v ekologicky validním kontextu však dosud nebyl testován. V první výzkumné studii jsme proto analyzovali data v rámci reprezentativního souboru žen z ČR, kde jsme prokázali nižší počet náhodných sexuálních partnerů v posledním roce u uživatelek HA (a to zejména zadaných) než u normálně cyklujících žen. Zadané uživatelky HA také vypovídaly vyšší frekvenci sexuálních aktivit s partnerem. Ve druhé studii jsme v rámci mezinárodního souboru matek potvrdili, že ženy, které se seznámily s biologickým otcem svého dítěte v...
|
|
|
Vaginální cytologie u feny
Doudová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Vaginální cytologie je mikroskopická vyšetřovací metoda, která slouží k vyhodnocení fází estrálního cyklu a z toho plynoucí možnost načasování vhodného termínu pro úspěšné krytí feny. Podstatou vyšetření je subjektivní hodnocení epitelu a morfologie buněk. Vaginální cytologii ovlivňují především hladiny pohlavních hormonů, které jsou typické pro jednotlivé fáze cyklu. Během estrálního cyklu dochází k pravidelným fyziologickým změnám na vnitřních i vnějších pohlavních orgánech. Také chování feny, zejména s ohledem na odmítání či akceptování psů, je závislé na fázi cyklu. U fen se říje dostavuje obvykle dvakrát ročně, a to v 5 až 12 měsíčních intervalech. Pohlavní cyklus je členěn na jednotlivé fáze: proestrus, estrus, metestrus a anestrus. Z hlediska sexuálního chování feny je možné rozlišit celý estrální cyklus na období sexuální ochoty (proestrus, estrus) a období sexuální neochoty (metestrus, anestrus).
Proestrus začíná regresí žlutého tělíska a končí nástupem estru. Na konci proestru se objevuje LH vlna, po které v dalších 24 až 48 hodinách následuje ovulace. Proestrus je charakterizován progresivním zvětšením velikosti vulvy, vaginální epiteliální proliferací, rohovatěním epitelu pochvy a otokem vulvy. Pro tuto fázi jsou v cytologickém nátěru z pochvy typické parabazální a intermediální buňky, erytrocyty a leukocyty. Estrus je období sexuální ochoty. V této fázi dochází k prasknutí dozrálého folikulu a následné ovulaci vajíčka. V cytologickém nátěru z pochvy jsou pro toto období typické dominující superficiální dlaždicovité buňky. Mohou se zde objevovat erytrocyty. V počátečním období estru se často vyskytují rovněž velké intermediální buňky. V následující fázi, metestru, se postupně vyvíjí žluté tělísko. Cytologický nátěr z pochvy se vyznačuje přítomností velkého počtu neutrofilů, typické jsou parabazální a malé intermediální buňky. V anestru se naplno projevuje luteální aktivita žlutého tělíska. Poševní cytologie je charakterizována nálezem parabazálních, malých intermediálních buněk a leukocytů. Vaginální cytologie je snadná, rychlá, neinvazivní a levná metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu u fen a diagnostikovat některé patologické stavy reprodukčního ústrojí (hormonální dysfunkce, zánětlivá a nádorová onemocnění). Více než u ostatních domácích zvířat jsou u feny vyjádřeny vaginální cytologické změny, které korelují s každou fází estrálního cyklu.
|
|
|
Pseudogravidita u feny
Rybnikářová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Stav, který je označován jako falešná březost nebo pseudogravidita charakterizuje normální průběh luteální fáze pohlavního cyklu u nebřezí feny s abnormálními vnějšími příznaky imitující březost a porod. Příčinou pseudogravidity je pravděpodobně zvýšená citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním hormonálním změnám v průběhu luteální fáze pohlavního cyklu. Především jde o abnormální reakce organismu na zvýšené koncentrace progesteronu a nebo prolaktinu. Mechanismus vzniku vnějších příznaků pseudogravidity není dosud zcela vyjasněn. Nástup klinických příznaků pseudogravidity (především na mléčné žláze) je vázán na snížení hladiny progesteronu a zvýšení koncentrace prolaktinu v periferní krvi.
Nebřezí feny vykazují v intervalu 2 - 8 týdnů po typické říji různě intenzivní příznaky březosti a porodu. Intenzita příznaků se může pohybovat od nepatrného otoku mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka až po celkové příznaky březosti, jako je zvýšená chuť k jídlu, změna chuti, zvětšení objemu břicha, příprava hnízda pro mláďata. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu. Protože pseudogravidita není skutečnou poruchou pohlavního cyklu a nesnižuje sama o sobě plodnost feny, není v případech, kdy fena vykazuje méně výrazné příznaky, terapie nutná. U fen, které vykazují silnou sekreci mléka z mléčné žlázy je vhodné postup léčby konzultovat s veterinárním lékařem a zamezit vzniku zánětu mléčné žlázy nebo zánětu dělohy a jiných chorob.
|
|
| |
host ::
RSS.