|
|
Bylo nebylo aneb pohádkové motivy v Zaklínači
HRADECKÁ, Simona
Bakalářská práce se zabývá fantasy cyklem Zaklínač, jehož autorem je polský spisovatel Andrzej Sapkowski. Práce poukazuje na pohádkové motivy, kterými se Andrzej Sapkowski inspiroval u světově známých spisovatelů, jako byli bratři Grimmové, Hans Christian Andersen či Jeanne-Marie Leprince de Beaumont. Motivy, jimiž se Sapkowski u spisovatelů inspiroval, jsou zobrazeny především v povídkové části cyklu. Práce se zaměřuje jak na povídky, ve kterých jsou jednotlivé pohádkové motivy velmi patrné, tak i na ty, kde motivy spatřujeme jen okrajově. Jako výchozí materiál, ze kterého bakalářská práce čerpá, jsou použity klasické pohádky, povídky Andrzeje Sapkowského a odborné publikace definující žánr fantasy a pohádky. Oběma literárním žánrům je věnována první část práce, kde je nastíněna jejich obecná charakteristika. Bakalářská práce slouží jako základní obraz pohádkových motivů v Zaklínači, kterými se Andrzej Sapkowski inspiroval v klasických pohádkách a zakomponoval je do konkrétních příběhů.
|
|
|
Japonské pohádky: typické motivy, postavy a vzorce
VENEROVÁ, Linda
Tato teoretická práce se bude zabývat otázkou, zda se objevují v tradičních japonských pohádkách charakteristické vzorce japonské kultury popsané a analyzované zejména antropology. V práci budu analyzovat japonské pohádky a následně je porovnám se vzorci japonské kultury. Také bych ráda zjistila, jaké postavy se v těchto pohádkách opakují a jaké jsou typické motivy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dvojí svět pohádek Jana Drdy a Jana Wericha
HOJKOVÁ, Nikola
Cílem této práce je komparace pohádkových souborů České pohádky Jana Drdy a Fimfárum z tvorby Jana Wericha. V první části je popsán obecný vývoj pohádky, charakteristika tradiční lidové pohádky a pohádky autorské. Následně se práce zaměřuje na pohádku kouzelnou, která má nejblíže k tradiční folklorní pohádce. Je kladen důraz zejména na jednotlivé atributy lidové pohádky (neurčitost místa a času, kouzelné formule, magická čísla apod.), které vytváří teoretický základ pro vlastní porovnání obou pohádkových knih. Vlastní komparaci výše zmíněných knih se poté věnuje závěrečná kapitola, v níž je podrobně popsáno, jakým způsobem oba autoři zacházeli s prvky lidové pohádky, popřípadě jak je modifikovali a obohacovali.
|
|
|
Baletní hudba 19. a 20. století na pohádkové motivy se zaměřením na P. I. Čajkovského a S. Prokofjeva
Vilímová, Sheila ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Název diplomové práce: Baletní hudba 19. a 20. století na pohádkové motivy se zaměřením na P. I. Čajkovského a S. Prokofjeva Diplomová práce se zabývá pohádkovými motivy v baletní hudbě 19. a 20. století. Zaměřuje se především na pohádkové balety Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Prokofjeva. První kapitola se věnuje pohádkovým námětům v baletu v obecnější rovině a dále postupuje konkrétním zařazením těchto námětů do společensko-historického kontextu 19. a 20. století. Kapitola druhá se věnuje stručnému vývoji baletu od počátků jeho vzniku v 15. století a pokračuje dále až do 18. století. Chronologicky popisuje důležitá období a události, které se týkají baletu. Další část se zabývá romantickým baletem a baletní hudbou v 19. století ve Francii a v Dánsku. Ve čtvrté a páté kapitole jsou představena vrcholná baletní díla Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského a baletního choreografa Maria Petipy. Následně se práce soustředí na balet ve 20. století na pohádkové balety Igora Stravinského a hlavně Sergeje Prokofjeva. Většina těchto baletů vznikla ve spolupráci se uměleckým mecenášem Sergejem Ďagilevem. Poslední část nabízí různé aktivity, které je možné využít v hodinách hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA pohádkové motivy, baletní hudba, romantický balet,...
|
|
|
Vývojové a mediální proměny Popelky jako pohádkového příběhu a jako postavy
GALAJDOVÁ, Nicole
Diplomová práce se zabývá proměnami prvků, jež konstituují v různých dobových, kulturních a mediálních kontextech pohádkový příběh o Popelce. Rozebírá a porovnává proto literární a filmová ztvárnění příběhu, a to dle morfologické stavby pohádky, jejích motivů a genderových stereotypů v ní přítomných. S jednotlivými rysy příběhů poté pracuje a rozděluje je na archetypální a proměnlivé. Pozornost je věnována rovněž titulní postavě příběhu, tedy Popelce, jejíž obecná charakteristika je u jednotlivých verzí příběhu vždy dokreslována v rámci genderové analýzy. V neposlední řadě se práce zabývá pohádkou obecně, tedy její definicí, charakteristikou a teorií jejího vzniku. Pohádku dále interpretuje jako součást folklórní tvorby a jako literární dílo.
|
|
| |
|
|
Pohádkové motivy v reklamách
Novohradská, Lucie ; Šimůnek, Michal (vedoucí práce) ; Kincl, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem pohádkových motivů v reklamách. V první části přibližuje pojmy jako pohádka, archetyp, sémiotika, a jejich vzájemné propojení s reklamou. Účelem práce je odhalit spojenectví pohádky a reklamy, proč jsou pohádkové motivy využívané a jaké výhody přinášejí inzerentům. Druhá část práce je založena na sémiotické analýze vybraných tiskových reklam s motivem Červené Karkulky. Dále se zabývá využíváním stejného pohádkového motivu v odlišných typech reklam a změnami v interpretaci dané pohádky ve vybraných reklamách.
|
|
|
Pohádkové motivy v knížkách lidového čtení
HLAVÁČKOVÁ, Pavla
Cílem této práce je rozšíření poznatků o knížkách lidového čtení se zaměřením na pohádkové motivy. Práce charakterizuje jejich základní rysy, ale přináší i další poznatky a hledá nové souvislosti. U vybraných knížek lidového čtení je pozornost zaměřena na vznik díla a události, jež jej doprovázely. Práce se zabývá celkovým pohledem na tyto knihy i na ostatní literaturu určenou pro širší publikum. Zaměřuje se na množství tisků a místa vydání knížek lidového čtení. Pozornost je věnována typickým hrdinům, jako je Ezop, Paleček či Enšpígl a dalším neméně populárním látkám (Faust, Fortunat). Součástí práce je také pojednání o teorii pohádky, včetně základních termínů a pojetí pohádkových motivů. Teoretické údaje pohádky doplňuje obecné i praktické stanovisko. Základními prvky práce jsou charakteristiky jednotlivých látek knížek lidového čtení a jejich pohádkových motivů. V poslední části je pozornost zaměřena na motivy, které se objevují nejen v knížkách lidového čtení, ale i v jiných druzích umění, např. motiv ďábla v novodobém umění i v tradiční literatuře.
|
host ::
RSS.