|
|
Hybridní biopolymerní kompozity pro 3D tiskové aplikace
Menčík, Přemysl ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Dzik, Petr (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná práce popisuje termické a mechanické chování změkčených bio-plastů a bio-kompozitů se zaměřením na použití v 3D tisku. Zkoumán byl vliv chemické struktury změkčovadla na bázi derivátů kyseliny citronové na termické a mechanické vlastnosti vzorků změkčené polymerní směsi poly-3-hydroxybutyrátu a kyseliny polymléčné. Vliv změkčovadla na polymerní matrici a jejich vzájemná kompatibilita byla posuzována rychlostí zamísení změkčovadla do taveniny, respektive rychlostí migrace změkčovadla ven z materiálu za zvýšené teploty. Pomocí modulované diferenciální skenovací kalorimetrie byl sledován vliv struktury změkčovadla na teplotu skelného přechodu a krystalizační kinetiku změkčeného materiálu. Sledováno bylo také chování materiálu při 3D tisku. Pomocí tahové zkoušky byly stanoveny mechanické vlastnosti tištěných těles, především jejich tažnost. Nejvyšší efekt změkčení byl pozorován za použití změkčovadla tributylcitrátu, kdy bylo dosaženo poklesu teploty skelného přechodu o a zvýšení tažnosti o 150 % oproti neměkčené referenci. Takto změkčená polymerní směs vykazovala i dostatečné 3D tiskové vlastnosti a byla využita jako matrice pro kompozity v další části práce. Kompozity byly plněny kaolinem, vápencem, halloysitem, sráženou silikou, mastkem, hydroxidem hořečnatým a sekaným lněným vláknem. U kompozitů byla sledována distribuce částic pomocí skenovací elektronové mikroskopie v závislosti na použití povrchové úpravy plniva. Pomocí viskozimetrie a diferenciální skenovací kalorimetrie byl u kompozitů sledován vliv plniva na reologické chování, krystalizační kinetiku a termickou stabilitu kompozitů. Jejich mechanické vlastnosti a teplota průhybu při zatížení byly sledovány na tělesech připravených 3D tiskem. Kaolin vykazoval v kompozitním materiálu homogenní distribuci částic a zanedbatelný vliv na termickou stabilitu a nukleaci matrice. Kaolinem plněný kompozit navíc vykazoval oproti neplněné referenci o 18 % menší warping při tisku, proto byl kaolin vyhodnocen jako vhodné plnivo pro bioplastové kompozity určené pro 3D tisk a tento kompozit je využíván v další kapitole práce. Pro kompozitní vzorky připravené 3D tiskem byla popsána metoda matematické predikce modulu pružnosti. Kompozity plněné jedním typem plniva - kaolinem, nebo vápencem, respektive kombinací obou plniv byly zkoumány na základě úpravy mikromechanického modelu Halpin-Tsai semiempirickou multiparametrickou Černého rovnicí. Pro kompozity s hybridním plněním je prezentována aditivní a kombinační metoda výpočtu modulu pružnosti. Zavedenou korekcí byla snížena odchylka naměřené a teoretické hodnoty modulu pružnosti kompozitu plněného kaolinem z 21 % na 1 % a kompozitu plněného kaolinem a vápencem z 13 % na 9 %. Tímto přístupem je možno předpovědět modul pružnosti materiálů ze vzorků připravených 3D tiskem.
|
|
|
Inovativní materiály na bázi dřeva
Buriánek, Vlastimil ; Brožovský, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou optimalizace modifikačního postupu u dřevěných překližovaných desek. Optimalizace spočívá zejména ve vyhodnocení různých densifikačních způsobů s rozdílnými parametry plastifikace a stabilizace. Za hodnotící parametry byly zvoleny fyzikální parametry (objemová hmotnost, bobtnání, nasákavost) a pevnostní parametry (pevnost v ohybu, modul pružnosti) modifikovaných desek. Praktická část zahrnovala ověření dvou zhušťovacích úprav na březové překližce.
|
|
|
Vliv chemické struktury změkčovadla na vlastnosti bioplastu na bázi polyhydroxybutyrátu
Stehnová, Ivana ; Alexy, Pavol (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá změkčováním poly(3-hydroxybutyrátu), kyseliny polymléčné a jejich směsi. Zjišťuje vliv chemické struktury změkčovadla na mechanické vlastnosti této polymerní směsi i na jeho difúzi z ní. Byla syntetizována změkčovadla na bázi oligomerních polyadipátů, citrátů, polylaktidu a esterů kyseliny 2-ethylhexanové s poly(ethylenglykolem). Distribuce molekulových hmot-ností syntetizovaných změkčovadel byla stanovena pomocí gelové permeační chromatografie. Poly(3-hydroxybutyrát), kyselina polymléčná i jejich směs byly měkčeny syntetizovanými a komerčními změkčovadly. Z komerčních byla vybrána změkčovadla na bázi citrátů a esteru kyseliny 2-ethylhexanové s poly(ethylenglykolem). Pomocí termogravimetrické analýzy byla studována termická stabilita vybraných komerčních změkčovadel v kyselině polymléčné. Sledována byla také difúze změkčovadel z poly(3-hydroxybutyrátu), kyseliny polymléčné a z jejich směsi při 110 °C. Pomocí tahové zkoušky byly testovány mechanické vlastnosti připravených směsí. Téměř všechna změkčovadla vykazovala ve směsi pozitivní změkčující efekt. Nejvyšší tažnost byla zaznamenána u směsi s komerčním acetyltributylcitrátem, u níž tažnost dosáhla 328 % oproti 21 % pro neměkčenou směs.
|
|
|
Rozměrová stabilizace lisovaných dřevěných dílců
Karásek, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá plastifikací dřeva pomocí mikrovlnného (MW) záření pro účely zhušťování dřeva. V této práci byly shrnuty literární zdroje zkoumané problematiky. Experiment byl proveden na zkušebních vzorcích topolu bílého (Populus alba) s rozměry 190 x 40 x 30 mm. Mikrovlnná plastifikace byla provedena průchodem mikrovlnou laboratorní linkou při výkonu 1,5 kW a rychlosti posuvu dopravníku 0,1 m/min. Po plastifikaci byly zkušební vzorky zhuštěny v lisovacích formách pomocí lisu o 50 %. Zhuštěné zkušební vzorky byly stabilizovány v lisovacích formách při teplotě 103 °C po dobu 7 dnů. Použití tepelné modifikace při 180 °C a 200 °C došlo ke zlepšení odolnosti vůči vlhkosti i snížení bobtnání. Vzorky byly vystaveny analýze hustotního profilu pro vyhodnocení kvality plastifikace.
|
|
|
Inovativní materiály na bázi dřeva
Buriánek, Vlastimil ; Brožovský, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou optimalizace modifikačního postupu u dřevěných překližovaných desek. Optimalizace spočívá zejména ve vyhodnocení různých densifikačních způsobů s rozdílnými parametry plastifikace a stabilizace. Za hodnotící parametry byly zvoleny fyzikální parametry (objemová hmotnost, bobtnání, nasákavost) a pevnostní parametry (pevnost v ohybu, modul pružnosti) modifikovaných desek. Praktická část zahrnovala ověření dvou zhušťovacích úprav na březové překližce.
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
|
|
|
Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric
Šišáková, Lenka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Lenka Šišáková Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název práce: Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric Cílem diplomové práce bylo studium mukoadhezivních vlastností plastifikovaného oligoesteru kyseliny mléčné a glykolové větveného 3 % mannitolu. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o zkouškách disoluce aktivních látek z lékových forem, o základních teoriích a mechanismech mukoadheze a o testování adhezivních přípravků. V experimentální části byly hodnoceny matrice složené z terpolymeru kyseliny D,L- mléčné a glykolové větveného mannitolem, plastifikátoru a 5 % acikloviru. Jako plastifikátor byl použit ethylpyruvát (EP), ethylsalicylát (ES), methylsalicylát (MS) a triethylcitrát (TEC). Byl proveden disoluční test. Jako podklad byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Jako disoluční médium byl použit fosfátcitrátový pufr pH 7,4. V časovém intervalu 15, 30, 60 a 90 minut byl proveden odběr vzorků. Množství uvolněného acikloviru ve vzorcích bylo stanoveno spektrofotometricky. Za 90 minut se z matrice plastifikované 30 % TEC uvolnilo 43 % acikloviru, z matrice plastifikované 20 % EP 55 %, z matrice plastifikované 20 % ES 35 %, z matrice plastifikované 20 %...
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Vliv chemické struktury změkčovadla na vlastnosti bioplastu na bázi polyhydroxybutyrátu
Stehnová, Ivana ; Alexy, Pavol (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá změkčováním poly(3-hydroxybutyrátu), kyseliny polymléčné a jejich směsi. Zjišťuje vliv chemické struktury změkčovadla na mechanické vlastnosti této polymerní směsi i na jeho difúzi z ní. Byla syntetizována změkčovadla na bázi oligomerních polyadipátů, citrátů, polylaktidu a esterů kyseliny 2-ethylhexanové s poly(ethylenglykolem). Distribuce molekulových hmot-ností syntetizovaných změkčovadel byla stanovena pomocí gelové permeační chromatografie. Poly(3-hydroxybutyrát), kyselina polymléčná i jejich směs byly měkčeny syntetizovanými a komerčními změkčovadly. Z komerčních byla vybrána změkčovadla na bázi citrátů a esteru kyseliny 2-ethylhexanové s poly(ethylenglykolem). Pomocí termogravimetrické analýzy byla studována termická stabilita vybraných komerčních změkčovadel v kyselině polymléčné. Sledována byla také difúze změkčovadel z poly(3-hydroxybutyrátu), kyseliny polymléčné a z jejich směsi při 110 °C. Pomocí tahové zkoušky byly testovány mechanické vlastnosti připravených směsí. Téměř všechna změkčovadla vykazovala ve směsi pozitivní změkčující efekt. Nejvyšší tažnost byla zaznamenána u směsi s komerčním acetyltributylcitrátem, u níž tažnost dosáhla 328 % oproti 21 % pro neměkčenou směs.
|
host ::
RSS.