|
|
Manipulace fyzickým prostředím a kognice u primátů: Ontogenetický vývoj
Kolářová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Kognitivní schopnosti jsou pro primáty zásadním faktorem, který jim umožňuje správně vnímat prostředí, které je obklopuje, a adekvátně na něj reagovat. Tato bakalářská práce se věnuje kognitivním fenoménům, které jsou často spojovány s porozuměním fyzickému prostředí a manipulací s objekty. Velká pozornost je směřována na kauzální uvažování, stálost objektu a používání nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na ontogenezi těchto kognitivních schopností. Jednou z hlavních otázek je jakým způsobem se vývoj liší u lidí a non-humánních primátů. I přesto, že mají non-humánní primáti stejně jako lidé velmi komplexní znalosti o zákonitostech fyzického prostředí, kauzální uvažování a stálost objektu se u těchto příbuzných druhů vyvíjí velmi podobně, ale zdaleka ne stejně. Velká rozdílnost je pozorována hlavně v oblasti tempa vývoje. Používání nástrojů je u lidí i non-humánních primátů silně ovlivněno sociálním učením a tradicemi. Klíčová slova: primáti, fyzické prostředí, kognitivní schopnosti, kauzální uvažování, stálost objektu, manipulace s objekty, používání nástrojů, ontogeneze
|
|
|
Změny fyzického a funkčního prostředí v pražských Nuslích
Kozohorský, Tomáš ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Přidalová, Ivana (oponent)
Části postsocialistických vnitřních měst se dynamicky proměňují v důsledku regeneračních procesů, zatímco jiné stagnují. Cílem práce je analyzovat přeměnu fyzického a funkčního prostředí transformující se čtvrti Nusle a popsat její dynamiku v posledním desetiletí. K tomu práce využívá kvantitativní data z různých zdrojů. Nejprve je představen charakter zástavby a rezidentů na úrovni statistických obvodů. Následuje analýza proměny fyzického stavu budov a struktury a rozmístění maloobchodu prostřednictvím terénního šeření. Z provedených analýz práce vyplývá, že se zlepšila celková kvalita domovního fondu a došlo i k proměnách vnitřní struktury maloobchodu. Obě zkoumaná prostředí jsou v Nuslích v současnosti prostorově diverzifikovaná. Klíčová slova: vnitřní město, městská revitalizace, fyzické prostředí, funkční prostředí, Praha
|
|
|
Gentrifikace Karlína. Současný stav fyzického prostředí a vývoj sociodemografické a ekonomické struktury po roce 2002
Richterová, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat, zda v pražské čtvrti Karlín probíhá v současné době proces gentrifikace. Karlín je tzv. vnitřním městem a v posledních třinácti letech prochází dynamickou proměnou. Ta je způsobena nejen postsocialistickou transformací, ale regeneraci urychlila také likvidace následků povodně, která zaplavila Karlín v roce 2002. Na základě sumarizace výsledků z terénního mapování, kterým je zjištěn fyzický stav jednotlivých domů, výsledků analýz vlastnických vztahů a cenových hladin pozemků a šetření vývoje sociodemografické a ekonomické struktury, jsou jednotlivé sčítací obvody Karlína klasifikovány podle míry gentrifikace do tří kategorií na oblast gentrifikovanou, negentrifikovanou a podprůměrnou. Klíčová slova: gentrifikace, revitalizace, postsocialistická transformace, fyzické prostředí, sociodemografická a ekonomická struktura
|
|
|
Problematika syndromu nemocných budov (SBS) v pracovním prostředí kancelářských prostor v Českých Budějovicích, zdravotní důsledky a možnosti prevence
ŠVADLENKOVÁ, Radka
Moderní člověk stráví většinu času uzavřený uvnitř domů, úřadů, škol a jiných zařízení, a pokud se v nich necítí dobře, pociťuje příznaky onemocnění a nepohody, má to jistě značný nejen psychický, ale i fyzický dopad na jeho každodenní život. Většina příznaků nemoci nebo nevolnosti vyskytující se u lidí pracujících nebo žijících v budově se objevuje z nejasných příčin. A pokud tito lidé budovu opustí, často dojde ke zlepšení těchto zdravotních obtíží, či k jejich úplnému vymizení. Jedná se především o vysoký výskyt dráždivých příznaků očních sliznic, horních a dolních dýchacích cest, kožních reakcí, nespecifické přecitlivělosti, duševní a tělesné únavy, žaludeční nevolnosti a závratí, tedy o {\clq}qSyndrom nemocných budov``. Syndrom nemocných budov (SBS) má za následek nejen podstatný pokles pracovní výkonnosti a růst absence, ale může to být i zhoršení osobních vztahů, s čímž také v mnoha případech souvisí pokles pracovní produktivity. O syndromu nemocných budov je známo již řadu let. Jeho výskyt je četný, ale přesná příčina nebyla zatím odhalena. Jedná se zřejmě o souhru více negativních faktorů. Pozitivním faktem však je, že se tento problém dostává čím dál více do povědomí občanů, a i množství studií a publikací o SBS přibývá. Tato diplomová práce je složena ze dvou částí. První část je teoretická a druhá praktická. V praktické části jsem se zaměřila na výzkum. Cílem mé diplomové práce bylo srovnat moderní budovu s klimatizací s budovou starší, bez klimatizace, na výskyt příznaků SBS u pracovníků kancelářských prostor v Českých Budějovicích. Také jsem zjišťovala informovanost běžné populace o tomto problému, a řadu dalších otázek s ním souvisejících. Výsledky považuji za přínosné především pro odborníky v tomto oboru, Státní zdravotní ústav, ale i běžnou populaci, zajímající se o tuto problematiku.
|
host ::
RSS.