|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Analýza vybraných rybích koprolitů na lokalitě Loučka (Morava; Oligocén, "menilitové souvrství")
Vala, Vladimír ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou vybraných rybích koprolitů nalezených na lokalitě Loučka (Morava; menilitové souvrství). Bylo vybráno 11 kusů (označených I-XI), z nichž dva byly macerovány (I a II). Zbylých 9 koprolitů bylo studováno na povrchu vrstevních ploch. Rozpoznatelné elementy byly zařazeny k těmto taxonům: Keasius parvus, Alopias exigua, Squalus cf. alsaticus, Sardinella sardinites, Anenchelum glarisianum, Palimphyes sp., Palaeogadus sp., Gonostomatidae (gen. et sp. indet.), Perciformes (gen. et sp. indet.) a Teleostei (gen. et sp. indet.). Při studiu stavebních komponent jednotlivých koprolitů bylo zjištěno, že pravděpodobnými původci koprolitů I, II a IV byli žraloci druhů Alopias exigua nebo Squalus cf. alsaticus. Koprolity číslo V, VIII, X a XI byly vyprodukovány blíže neurčenými typy dravých ryb (pravděpodobně rybožravými predátory). U koprolitů III, VI, VII a IX producenta nelze určit.
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
|
Taxonomie, ekologie a paleogeografický význam rodu Euorthisima (Brachiopoda) v pražské pánvi
Bartošová, Kateřina ; Mergl, Michal (vedoucí práce) ; Sklenář, Jan (oponent)
Systematické postavení ramenonožce rodu Euorthisina HAVLÍ EK 1950 z ordoviku pražské pánve ( eská republika) bylo v minulosti asto p edm tem diskuzí a spor . Rod byl nejprve azen do nad eledi Syntrophiiacea ( ád Pentamerida). Posléze pro n j byla Havlí kem (1977) definována samostatná ele Euorthisinidae. V sou asnosti je tato ele azena do ádu Orthida a zahrnuje rody Euorthisina HAVLÍ EK, 1950, Lesserorthis BENEDETTO, 2007, Notorthisina HAVLÍ EK & BRANISA, 1980 a Protorthisina BENEDETTO, 2007. V rámci p edkládané diplomové práce byla provedena revize rodu Euorthisina HAVLÍ EK 1950 s d razem na taxonomické za azení, paleoekologii a paleogeografický výskyt druh E. moesta a E. minor popsaných z ordoviku pražské pánve. Klí ová slova: Euorthisina, ramenonožci, ordovik, pražská pánev, eská republika.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
host ::
RSS.