|
|
Výskyt hlavních porodnických komplikací u žen s primární trombofilií ve srovnání s kontrolní skupinou žen
Pechrová, Viktorie ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Čábela, Radek (oponent)
Leidenská mutace a mutace protrombinu se řadí mezi primární trombofilní onemocnění postihující faktory hemokoagulační vnitřní kaskády krve. Vyšší incidenci zaznamenáváme spíše u europoidní rasy. Tato onemocnění označujeme nejen jako rizikové faktory tromboembolických onemocnění, ale též jako rizikové faktory některých porodnických komplikací. Tato bakalářská práce shrnuje teoretické znalosti o Leidenské mutaci a mutaci protrombinu. Následně se věnuje porodnickým komplikacím, které se v souvislosti s těmito trombofilními mutacemi objevují. Výzkumná část práce se zabývá souvislostí zmíněných mutací a vyššího výskytu habituálních potratů. Tedy, zda ženy, které některou z těchto vrozených trombofilií mají, mají častější historii dvou a více spontánních potratů, oproti ženám, kterým tato mutace diagnostikována nebyl. Na počátku jsem určila hypotézu, že u žen s vrozenou trombofilií je oproti v kontrolní skupině žen bez trombofilie, vyšší výskyt habituálních potratů. Ověření hypotézy probíhalo přes retrospektivní procházení databáze Ústavu lékařské diagnostiky a biochemie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byla sestavena výzkumná skupina z žen, kterým byla primární trombofilie potvrzena. Kontrolní skupina pak byla sestavena z žen rodících v březnu 2023 v...
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s hrozícím předčasným porodem
BUBENÍČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu s hrozícím předčasným porodem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán předčasný porod, jeho incidenci v České republice, příčiny předčasného porodu, diagnostické metody, terapeutické postupy v problematice předčasného porodu, potřeby těhotných žen s touto diagnózou a péči porodní asistentky o ženy s rizikem předčasného porodu. K vypracování praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. První výzkumný soubor tvořilo 10 žen s diagnózou hrozící předčasný porod, které odpovídaly na otázky v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Druhý výzkumný soubor tvořilo 7 porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství. Výzkum byl proveden v průběhu dubna a července roku 2021. Účast ve výzkumu byla zcela dobrovolná. Před zahájením rozhovoru, byly účastnice rozhovoru informovány o tématu bakalářské práce a o ochraně osobních údajů. Rozhovory byly vedeny anonymně a po odsouhlasení informantek nahrávány na mobilní telefon. Pro zachování anonymity byly informantky označeny čísly I1 až I10 a P1 až P7. Poté byly rozhovory doslovně přepsány, analyzovány a zpracovány pomocí kódování, metodou tužka papír. Pro výzkum této bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky zjišťující, jak ženy vnímají péči porodní asistentky při hrozícím předčasném porodu a jak porodní asistentky vnímají péči o ženu s diagnózou hrozící předčasný porod. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny informantky byly s péčí porodních asistentek spokojené. Výzkum ukázal, že faktorů pro spokojenost žen s péčí porodních asistentek v průběhu hospitalizace bylo několik. Mezi tyto faktory patřil přístup porodních asistentek jejich ochota a schopnost komunikace se ženami. Přesto, že všechny informantky byly spokojené s péčí a s komunikací ze strany porodních asistentek, výzkum ukázal nespokojenost žen s komunikací s ošetřujícími lékaři. Nespokojenost vyjádřily informantky I1, I3 a I6, kdy se jim informace od lékařů jevily nedostačující. Výzkum dále ukázal, že si porodní asistentky uvědomují důležitost jejich empatického přístupu v péči o ženy hospitalizované s diagnózou hrozící předčasný porod a také vnímají změnu potřeb žen v průběhu hospitalizace, ke kterým je potřeba přihlédnout v průběhu péče. Tato práce poukazuje na důležitost vlídného a empatického přístupu porodní asistentky k ženě s diagnózou hrozící předčasný porod, protože právě přístup porodní asistentky je pro ženu jedním z nejdůležitějších aspektů pro překonání hospitalizace na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení. Z práce dále vyplývá velký vliv působení komunikace lékařů s pacientkami na jejich psychiku a prožívání hospitalizace. Výsledky výzkumného šetření v rámci této bakalářské práce mohou být využity jako zpětná vazba na práci porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení s cílem zlepšit péči porodních asistentek o ženy s hrozícím předčasným porodem a zvýšit tak spokojenost klientek v daném zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Stres u žen s hrozícím předčasným porodem
Šplíchalová, Barbora ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Tisová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice předčasného porodu a s ním spojeného stresu. Ačkoliv se zdravotnická péče v oblasti porodnictví stále zlepšuje, incidence předčasných porodů zůstává ve světe stále konstantní. Předčasný porod je závažným perinatologickým problémem a je proto důležité se tomuto tématu nadále věnovat. V porodnictví pak nesmíme zapomínat na psychologickou problematiku, která je nedílnou součástí tohoto lékařského odvětví a hraje v něm důležitou roli. Také proto se tato práce zaměřuje i na psychologickou část dané problematiky a detailněji pojednává o souvislosti stresu a předčasného porodu. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část se skládá z části porodnické a části psychologické. Část porodnická pojednává o problematice předčasného porodu. Zaobírá se jeho příčinami, diagnostikou, prevencí, léčbou a managementem. Psychologická část se věnuje problematice stresu. Zabývá se druhy stresu, stresory, důsledky stresu a popisuje fáze adaptačního syndromu a taktéž psychologické mechanismy zvládání stresu. Dále pak popisuje psychologicko- porodnickou problematiku, kdy se věnuje souvislosti stresu a předčasného porodu a popisuje emoce, které u žen v souvislosti s předčasným porodem můžeme pozorovat. V neposlední řadě nezapomíná na komunikaci s ženou, jež se v...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
|
|
Využití imunologických markerů v managementu předčasného porodu
Korečko, Vladimír ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roztočil, Aleš (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Porovnání diagnostické spolehlivosti, přesnosti a bezpečnosti amniocentézy a vyšetření Interleukinu- 6 v plodové vodě při diagnostice nitroděložního zánětu u pacientek s předtermínovým předčasným odtokem plodové vody Typ studie: Prospektivní kohortová studie Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Prospektivně jsme vyšetřili pacientky s pPROM mezi 23. a 34. týdnem gravidity v letech 2014-2017. Všem byla provedená amniocentéza a stanovení hladiny IL-6 v plodové vodě, leukocytů a bakterií v plodové vodě i vyšetření mateřské krve na parametry zánětu. Výsledky byly porovnány s histologickým vyšetřením placenty po porodu na přítomnost chorioamniitidy. Na základě toho byla stanovena senzitivita, specificita, negativní a pozitivní prediktivní hodnota, falešná pozitivita i negativita a přesnost testu se zhodnocením statistické významnosti. Dále byla hodnocena proveditelnost a výskyt peroperačních komplikací, jakož i riziko sekundární infekce při pokračovaní gravidity sériovými amniocentézami v týdenních intervalech. Hodnotilo se i prodloužení gravidity v dnech při negativním výsledku. Výsledky: Bylo vyšetřeno 60 pacientek. U 23 z nich byla prokázána a u 37 z nich vyloučena histologická chorioamniitída. Nejlepší diagnostické...
|
|
|
Stres matky a předčasný porod
Kokešová, Nikola ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Laštůvka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vlivu stresu matky na předčasný porod. Předčasný porod je velmi závažnou perinatální komplikací, jejíž incidence se dlouhodobě udržuje na přibližně stejné hodnotě, i když se zdravotní péče neustále zlepšuje. V České republice se incidence předčasných porodů pohybuje kolem 8 %. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část je věnována předčasnému porodu jako takovému, jaké jsou jeho příčiny, jak se mu dá předcházet, jaká je diagnostika a management předčasného porodu a v neposlední řadě se věnuje stresu jako rizikovému faktoru pro předčasný porod. V roce 2020 zasáhla svět pandemie onemocnění COVID-19 a v březnu roku 2021 se objevily první případy i v České republice. Naprosto nová a mimořádná situace s sebou přinesla mnoho změn a omezení v běžném životě společnosti a způsobila tak nadměrnou míru stresu v populaci. V praktické části se proto věnujeme vlivu pandemie COVID-19 na těhotenství a na předčasné porody. Cílem práce bylo zjistit, zda se tato nová stresová situace projevila na četnosti předčasných porodů na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a došlo tak ke změně četnosti předčasných porodů a zda se také onemocnění projevilo na počtu provedených císařských řezů jak celkově, tak u předčasných porodů. Data z roku 2020, která...
|
|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s hrozícím předčasným porodem
Trtková, Eliška ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Šmatláková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku předčasných porodů a ošetřovatelskou péči o ženu, u které hrozí předčasný porod. Práce se skládá z teoretické a klinické části. V teoretické části práce je popsán průběh těhotenství, příčiny, rizika, diagnostika a terapie předčasného porodu a dále charakteristika nedonošených novorozenců. Poslední kapitolou teoretické části je psychologie těhotné ženy s hrozícím předčasným porodem. Klinická část je zpracována ve formě kazuistiky a pro její zpracování je využita metoda ošetřovatelského procesu dle Marjory Gordonové. Práce se dále zabývá vznikem ošetřovatelského procesu, jeho historií a stanovením ošetřovatelských diagnóz. Dále je popsána charakteristika ošetřovatelského modelu zdraví a domén použitých pro práci. V kazuistice je uvedena anamnéza těhotné ženy, průběh hospitalizace a stanovení aktuálních a potencionálních ošetřovatelských diagnóz. V závěru práce je popsán průběh porodu naší pacientky a stav novorozence. Klíčová slova: ošetřovatelská péče, předčasný porod, těhotenství, nedonošený novorozenec
|
host ::
RSS.