|
|
K problematice přechylování českých příjmení
HRADECKÁ, Sabina
Tématem bakalářské práce je přechylování českých příjmení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Součástí teoretické části jsou kapitoly, které s přechylováním příjmení souvisí: gender a s ním související genderová lingvistika, genderové role a feminismus. V kapitole věnované feminismu se práce zabývá hlavně historickým vývojem a současným stavem. Samostatnou kapitolu pak tvoří přechylování. Práce se zaměřuje na to, proč přechylujeme a jakým způsobem tvoříme přechylované tvary. Praktickou část práce tvoří výzkum, který je zpracován pomocí anonymního dotazníku. Cílem výzkumu je zjistit názor obyvatelstva různých věkových kategorií na danou problematiku.
|
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Jména činitelská a konatelská v ruském jazyce v konfrontaci s češtinou
Hendrych, Jaromír ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává jména konatelská a činitelská v ruském jazyce v porovnání s češtinou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje způsobu tvoření slov a motivaci činitelských jmen v českém a ruském jazyce a analýze slovotvorných postupů v obou jazycích. Praktická část bakalářské práce se zabývá již konkrétním srovnáním typologie pojmenování v rámci slovotvorné kategorie činitelských jmen v češtině a ruštině tj. produktivními způsoby tvoření, produktivními formanty v obou jazycích a zjišťuje jejich odlišnosti. Dále se zabývá otázkou přechylování jmen konatelských a činitelských v českém a ruském jazyce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty poznatky, které o této problematice podává odborná literatura. Pojednáno je i o sufixech, jež se při přechylování používají nejčastěji. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky praktického výzkumu, při němž byly názvy ženských profesí, nalezené ve slovníku Nová slova v češtině 1 a 2, zadávány ve formě lemmat do korpusů SYN 2000 a SYN 2005 a byla zkoumána jejich četnost. Na konec práce je zařazen praktický slovníček, který vysvětluje význam některých méně známých substantiv pojmenovávajících profese.
|
|
|
Feminization of French profession words - sociolinguistic aspects
Zikmundová, Kateřina ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky) Otázka (ne)přechylování názvů povolání a titulů je celospolečenským tématem od 70. let minulého století, kdy na jazykový androcentrismus začala upozorňovat feministická hnutí. Smysl feminizace spočívá především v zajištění sociální viditelnosti žen, zvláště u žen ve vyšších pozicích. I přes překážky sociologického i lingvistického charakteru a kritiku odpůrců proces feminizace během uplynulých desetiletí značně pokročil a četné přechýlené formy se staly běžnými.
|
|
|
Hudební online žurnalismus: weby iReport a Musicserver a uplatňování teoretických konceptů žurnalistiky
Šindlauerová, Marta ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce popisuje uplatnění teoretických konceptů žurnalistiky v prostředí dvou nejpopulárnějších hudebních webů Musicserver a iREPORT. V základu k tématu jsou představeny základní charakteristiky online žurnalismu a problematika pojmu "ideální kritik". Dále jsou nejprve teoreticky nastíněny a následně zanalyzovány koncepty agenda-settingu, gatekeepingu, objektivity a biasu, participativní žurnalistiky, user generated content, profesionalizace, hypertextuality a intertextuality, využití sociálních sítí, bulvarizace a analýza se dotkne i problematiky přechylování. Rovněž je provedena sémiotická a obrazová analýza vybraných vzorků. Práce se na základě aplikace konceptů pokouší vysvětlit způsob fungování webů, aspekty ovlivňující jejich obsah, faktory působící na selekci témat, způsoby práce s publikem, problémy v souvislosti s objektivitou v kritickém hodnocení umění, nároky kladené na redaktory a míru vlivu na čtenáře. Klíčová slova online žurnalismus, teoretické koncepty, Musicserver, iREPORT, hudba, agenda-setting, gatekeeping, objektivita, participativní žurnalistika, user generated content, digital labour, sociální sítě, bulvarizace, přechylování, sémitocká analýza, interextualita, hypertextualita, profesionalizace.
|
|
|
Přechylování názvů povolání v současné španělštině (korpusová analýza)
CHVÁTALOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá přechylováním názvů povolání v současné španělštině a je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou shrnuty principy přechylování profesí v současné španělštině a dále porovnání španělských gramatik, které se tomuto tématu věnují. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu, kde byly zkoumány jednotlivé výrazy. Tento výzkum byl prováděn za pomoci španělských synchronních korpusu CORDE, CREA a CORPES XXI.
|
|
|
Jazykový sexismus v současné španělštině
Hofmanová, Sabina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Jak napovídá samotný název, předmětem předkládané diplomové práce je jazykový sexismus v současné španělštině. Teoretická část nabízí kritický pohled na fenomén tzv. sexismu v jazyce a vymezuje pojmy jako jazykový sexismus, androcentrismus či zneviditelňování žen v jazyce. Poskytuje rovněž stručný nástin vývoje genderové lingvistiky s důrazem na španělsky mluvící země a nabízí přehled významných prací na dané téma. Práce se dále zabývá kontrastem mezi sexismem jazykovým a sexismem společenským a otázkou, zda jazyk může být sexistický, či zda se sexismu dopouštějí pouze mluvčí tím, jak jazyk užívají. Zvláštní pozornost je pak věnována problematice rodu v jazyce a jevům, které bývají v jazyce označovány jako sexistické, zejména generickému maskulinu. Praktická část práce je věnována především otázkám lexikálním: označování žen v profesích, které byly donedávna vyhrazeny mužům a úslovím a ustáleným slovním spojením, která mohou být ukázkami sexistického užívání jazyka, případně odrazem společenského sexismu v jazyce. Analyzována je i asymetrie ve zdvořilostním oslovování žen a mužů, nesprávné páry, zdánlivé duály a chybějící lexikální jednotky i nadávky a vulgarismy, které lze považovat za "sexistické". V případech, kdy je to relevantní, jsou závěry podpořeny statistickými údaji z jazykového...
|
|
|
Jména činitelská a konatelská v ruském jazyce v konfrontaci s češtinou
Hendrych, Jaromír ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává jména konatelská a činitelská v ruském jazyce v porovnání s češtinou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje způsobu tvoření slov a motivaci činitelských jmen v českém a ruském jazyce a analýze slovotvorných postupů v obou jazycích. Praktická část bakalářské práce se zabývá již konkrétním srovnáním typologie pojmenování v rámci slovotvorné kategorie činitelských jmen v češtině a ruštině tj. produktivními způsoby tvoření, produktivními formanty v obou jazycích a zjišťuje jejich odlišnosti. Dále se zabývá otázkou přechylování jmen konatelských a činitelských v českém a ruském jazyce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.