|
|
Vznik a snižování emisí NOx
Boška, Michal ; Jecha, David (oponent) ; Chlápek, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá vznikem a eliminací emisí NOx, jejich vlivem na živou i neživou přírodu a charakterisktikou jednotlivých oxidů dusíku. Hlavní částí práce je teoretický rozbor mechanismů vzniku emisí NOx při spalovacích procesech a popsání nejpoužívanějších metod pro jeho snižování. Součástí práce je i citace legislativních nařízení upravujících problematiku NOx v České Republice.
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře její složení a reakce jednotlivých institucí. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého a chlor-fluorovaného uhlovodíku. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře a její složení. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého, chlor-fluorovaného uhlovodíku a metanu. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru ATmega a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Využití oxidu dusného pro zvýšení výkonových parametrů zážehového motoru
Dobeš, Tomáš ; Bazala, Jiří (oponent) ; Beran, Martin (vedoucí práce)
Tento vědecký článek se zaměřuje na využití oxidu dusného jako přísady do paliva pro zvýšení výkonových parametrů zážehového motoru. Výsledky experimentů ukazují, že přidání oxidu dusného do směsi paliva a vzduchu může zlepšit spalování a tím i výkon motoru. Výhody zahrnují zvýšení výkonu, snížení emisí oxidů dusíku a zlepšení účinnosti spalování. Nicméně, je také nutné brát v úvahu možné negativní účinky, jako je například zvýšená tvorba oxidů dusíku při vysokých teplotách. Celkově lze říci, že použití oxidu dusného jako přísady do paliva může přinést významné vylepšení výkonu zážehového motoru, pokud je používán s rozvahou a v souladu s příslušnými normami a směrnicemi
|
|
| |
|
|
Klima školní třídy - fyzikální parametry
MAŇÁSKOVÁ, Lenka
Práce je zaměřená na zhodnocení klimatu školní třídy. Hodnotil se hluk, osvětlení, teplota, pachy a plyny v ovzduší; amoniak, oxid dusný, oxid uhličitý a methan. Naměřené hodnoty se porovnaly s legislativními limity a vyvodily se příslušné závěry. Do měření bylo celkem zapojeno 19 škol z Jihočeského kraje.
|
|
| |
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře a její složení. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého, chlor-fluorovaného uhlovodíku a metanu. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru ATmega a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře její složení a reakce jednotlivých institucí. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého a chlor-fluorovaného uhlovodíku. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
host ::
RSS.