|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Synantropní flóra a vegetace severozápadního okraje města Brna
Melicharová, Montana
Tato diplomová práce se zaměřuje na průzkum synantropní flory a vegetace na severozápadním okraji města Brna. Spadá sem severozápadní část městské části Bystrc, Kníničky, přilehlé okolí Brněnské přehrady a podstatná část Mniší hory. Studovaná oblast je přesně vymezena čtyřmi čtverci odpovídající 1/16 základního pole středoevropského síťového mapování (6765CAa+b+c+d). U nalezených druhů jsem zaznamenávala jejich četnost a později doplnila také informace ohledně jejich ohrožení a původu. U významných nálezů jsem zaznamenala přesné místo nálezu a z méně běžných druhů, které byly kvalitně sebrané a vylisované, jsem vytvořila herbářové doklady. Fytocenologické snímky byly zapisovány v takové vegetaci, aby charakterizovaly rozmanité typy biotopů nacházející se v dané oblasti. Celkově jsem na vymezeném území nalezla 522 rostlinných druhů, z nichž je 134 nepůvodních a 37 druhů náleží do kategorie určitého ohrožení. Nejzajímavějšími nálezy jsou Stachys annua a Anthriscus caucalis patřící do kategorie silně ohrožené (C2 t). Zajímavé jsou také dva nálezy na mostě k Zoologické zahradě, Panicum miliaceum a Setaria italica, nebo expandující Cornus sericea na břehu řeky Svratky. Invazních druhů jsem nalezla celkem 25, z nichž je 19 druhů neofytů a 6 druhů archeofytů. Získaná data budou předána do volně dostupné databáze Flory města Brna, na které se podílí velké množství dalších botaniků, kteří zaznamenávají nové, ale i ty nejběžnější druhy rostlin, které bývají jindy přehlížené.
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Monitoring vybraných invazních druhů rostlin v k. ú. obce Římov
PETROVIČOVÁ, Ivana
Práce monitoruje výskyt vybraných nepůvodních druhů listnatých dřevin (Aesculus hippocastanum, Juglans regia, Parthenocissus quinquefolia, Quercus rubra, Symphoricarpos albus, Rhus hirta, Robinia pseudoacacia) na katastrálním území obce Římov. Výsledkem jsou zpracované mapy se záznamem výskytu jednotlivých druhů v lokalitách zájmového území. Sledována byla i početnost druhů (či plocha porostu), výška a fertilita. Nejvíce rozšířeným druhem v této oblasti byl zjištěn druh Robinia pseudoacacia, zaznamenáno bylo i velké šíření druhu Juglans regia.
|
|
|
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
|
|
|
Synantropní flóra v okolí Brněnské přehrady
Melicharová, Montana
Bakalářská práce se zabývá synantropní flórou vyskytující se v okolí Brněnské přehrady, která se nachází na severozápadním okraji města Brna. Tato práce přináší poznatky o nálezech rostlin ve studovaném území získané na základě excerpce literatury a údajů z hlavních botanických databází. Součástí práce je i vlastní floristický průzkum, jehož výsledky budou přidány do databáze projektu zaměřeného na mapování flóry města Brna. Území bylo vymezeno dvěma čtverci sítového mapování (6765CAa, 6765CAc). Celkově jsem nalezla 306 rostlinných druhů, jejichž výskyt nebyl do současné doby na vymezeném území potvrzen. Za nejvýznamnější nálezy lze považovat výskyt sasanky lesní (Anemone sylvestris), okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a kerblíku obecného (Anthriscus caucalis). Výsledky v podobě seznamů nalezených rostlin, poslouží k důkladnějšímu poznání flóry vyskytující se u Brněnské přehrady.
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty rozšíření nepůvodních druhů rostlin v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Rostlinné invaze se stávají stále diskutovanějším tématem a to především kvůli negativnímu dopadu na globální biodiverzitu. Mají rovněž značný ekonomický dopad a ovlivňují lidské zdraví. Je proto důležité zabývat se introdukcemi rostlinných druhů a jejich rozšířením a nějakým způsobem je kontrolovat. Zmíněná tvrzení platí obzvlášť pro chráněná území, kde bývají často ohroženy vzácné druhy rostlin. V této práci jsou popsány faktory, jež ovlivňují rozšíření nepůvodních druhů rostlin v úrovni rostlinných společenstev, krajiny i velkých území. Pro praktickou část práce bylo jako modelové území vybráno CHKO Křivoklátsko a to především z důvodu podrobného botanického zmapování. Zde byla analyzována nepůvodní flóra z hlediska diverzity, původu a jejího rozšíření. Dále byl hodnocen vliv vybraných faktorů na rozšíření nepůvodních druhů rostlin na Křivoklátsku. Nejsilnějším faktorem je průměrná nadmořská výška. Druhým nejsilnějším faktorem je podíl antropogenních biotopů a středně silným faktorem je diverzita biotopů. Délka vodních toků je slabým prediktorem a délka silnic velmi slabým prediktorem počtu nepůvodních druhů rostlin.
|
host ::
RSS.