|
|
Economic Policies and Rebel Choices: A Comparative Perspective on Libya, Syria and Yemen
Ippoliti, Beatrice Maria Luna ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
In modern history governments have had an active role in responding and influencing the economic circumstances of the state. Whether by allocating resources or administering reforms, peacetime economic policies have traditionally impacted actor's public support as the choice of policy can impact the perception of actor's legitimacy. Despite the plethora of competing definitions, political scientists agree on considering legitimacy as a basic condition of governance -as it entails the acceptance and commitment of a people to a political authority. Rather than a unique characteristic of the state, governance becomes an attribute belonging to any social arrangement that exercises "function of statehood". By focusing on the comparison between the Syrian, the Libyan, and the Yemeni civil war this thesis aim is to enquire whether a positive relationship can be assessed between government economic choices and rebel's legitimacy. Given the neopatrimonial character of the three states this dissertation will focus on the actor's economic behavior to assess legitimacy. For the purpose of this analysis, I have chosen to adopt an Elitist framework as it focuses on bargain dynamics between political actors and elites (or constituencies). The methodological approach utilized is that of a comparative case study.
|
|
|
Prezidentské klany v Kazachstánu a Uzbekistánu: postavení a vývoj
Jordanová, Anna ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem politických klanů prezidentů Kazachstánu a Uzbekistánu. Časově se soustředí období nástupů do funkcí prvních dvou prezidentů (Nursultana Nazarbajeva v Kazachstánu a Islama Karimova v Uzbekistánu) po vyhlášení nezávislosti na Sovětském Svazu a také dosavadní vládu jejich bezprostředních nástupců (Kasyma-Žomarta Tokajeva a Šavkata Mirzijojeva). Zkoumá mocenské a společenské postavení zejména jejich nejbližších rodinných příslušníků v těchto klanových strukturách, se zvláštním přihlédnutím k jejich možným rolím ve státních záležitostech po odstoupení (resp. smrti) jejich patrona.
|
|
|
Teorie personalismu v zahraniční politice. Případ vztahu Turkmenistánu vůči Afghánistánu v období prezidenta Berdimuhamedowa
Čechová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptaci personalismu na zahraniční politiku, kterou zkoumá na případové studii zahraničních vztahů Turkmenistánu vůči Afghánistánu za vlády prezidenta Berdimuhamedova. Adaptace vychází z dedukce ze základních atributů personalismu, které byly získány pomocí syntézy teorií neopatrimonialismu, personalismu a patronálního prezidencialismu a analyticky zkoumá adaptaci na roli Berdimuhamedova v zahraniční politice státu. Mezi hlavní charakteristiky zahraniční politiky personalistických režimů patří vůdcova plná moc nad ní, která je dobře pozorovatelná na tom, že zahraniční politika sleduje a podpoří vnitřní politiku a cíle vůdce. Adaptaci personalismu na zahraniční politiku a tyto charakteristiky potvrzuje zahraniční politika Turkmenistánu vůči Afghánistánu, v níž hraje Berdimuhamedov klíčovou roli. Hlavním cílem v politických vztazích je udržování přátelských vztahů s afghánskou vládou i Tálibánem a předejít tím přelití konfliktu do Turkmenistánu, což by mohlo oslabit Berdimuhamedovu moc a patron-klientskou síť. Berdimuhamedov se snaží diverzifikovat turkmenský export proto, aby byla snížena závislost na tradičních obchodních partnerech, a aby získal dostatek financí k udržení režimu a své klientské sítě. Co se týče problematiky bezpečnosti, tak lze pozorovat snahu...
|
|
|
Nedemokratické režimy, neformální instituce a sdílení moci
Suchý, Štěpán ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Nedemokratické režimy, neformální instituce a sdílení moci se věnuje autoritářským institucím a problému sdílení moci v nedemokratických režimech ve vztahu k autoritářským parlamentům ve středoasijských republikách. Konkrétně se zabývá úlohou autoritářských parlamentů v neopatrimoniálních režimech a jejich vlivem na sdílení moci. Abychom pochopili efekt a funkci středoasijských parlamentů, práce analyzuje jak neformální, tak formální instituce v politickém režimu a principy jejich interakce. Nejprve představuje hlavní teoretické přístupy k autoritářským institucím a parlamentům. Další části se zabývají Střední Asií a zvláště popisují případy Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Klíčová slova: Střední Asie Neopatrimonialismus Kyrgyzstán Uzbekistán Neformální instituce Autoritářské Instituce
|
host ::
RSS.