|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Křížová, Iveta ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této práce je řešení lázení Yverdon les Bains. Stávající areál nevyhovuje jak svým potřebám, ale hlavně je velmi uzavřen. Park je uzavřen jak veřejnosti tak i uvnitř něj v samotném areálu lázní se nachází několik dalších bariér. Lázeňský park pro mně znamená park, promenádu, pohyb lidí a eleganci. V tomto místě cítím potenciál jenž by mohl opět otevřít lázeňský park okolnímu světu a nenásilně se napojit do okolního světa s odkazem na svoji historickou a termální hodnotu. Proto plochu parteru ponechávám co nejvíce volnou, s veřejnými funkcemi. Lázně samotné by naopak neměly být přehlcený organismus, ale spíše místo k zastavení a klidnému odpočinku. Proto je stavím do kompaktní plynoucí hmoty nad úroveň parku, který ponechávám co nejvíce uvolněný pohybu osob a lázním samotným věnuji intimitu, výhledy do okolí a kontakt nebe s vodou otevřeným atriem. Svým tvarem i fasádou objekt nevytváří bariéru, naopak je prostupný a v kontaktu s okolím a parkem.
|
|
|
Překládání Julia Cortázara do češtiny. Průkopníci, zamlčovaní a současní překladatelé: Cortázarův odkaz stále živý.
Nejedlá, Marta ; Charvátová, Anežka (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent)
(česky): Julio Cortázar je považován za jednu z největších literárních osobností Argentiny a Latinské Ameriky minulého století, a právě jemu je věnována tato diplomová práce, konkrétně překladům jeho díla do češtiny. První část práce je teoreticky zaměřená, zabývá se biografií, tvorbou a stylem psaní autora a dále přechází k osobnostem jeho českých překladatelů, k problémům vznikajícím při překladu a k vnímání a vývoji překladů Cortázarových děl v českém prostředí. Druhá část práce je orientována prakticky, věnuje se analýze a srovnání překladů konkrétních děl - dvěma překladům povídky "Pronásledovatel" překladatelů Kamila Uhlíře a Jana Macheje a dvěma verzím překladu románu Nebe, peklo, ráj Vladimíra Medka.
|
|
|
Katolicko-protestantský spor o pojímání očistce v 16. století
Roček, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá sporem o pojímání a existenci očistce mezi katolickou církví a protestantskými skupinami na počátku 16. století. Cílem práce je především analyzovat základní rozdíly a důvody, které vedly protestantské teology k odmítnutí této nauky. Vzhledem k rozsahu práce byl kladen důraz především na několik klíčových dokumentů, jimiž protestantští teologové zpochybnili existenci očistce. Pro plné pochopení problémů je první část práce věnována ve stručnosti také vývoji nauky o očistci a podobě této nauky před 16. stoletím, další část prezentuje pohledy protestantského hnutí v Německu a reformních teologů ve švýcarských kantonech. Závěrečná část popisuje především dění Tridentského koncilu na němž se církev zabývala spornými otázkami, které vzešly od protestantských teologů, a definovala podobu nauky o očistci po příštích několik století. Klíčová slova (česky) Křesťanství, protestantismus, eschatologie, očistec, reformace, nebe, peklo
|
|
|
Zahrada blíže k nebi
Baková, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá studiem pobytových střešních zahrad, jejich vývojem od dob modernismu až po současnost. Literární část objasňuje okolnosti vzniku těchto forem zahrad. Zaměřuje se také na práci architekta Le Corbusiera, který se velkou měrou podílel na jejich vývoji. K nastínění současné problematiky jsou v práci dále uvedeny příklady současných realizací veřejně přístupných i soukromých střešních zahrad. Práce se také dotýká tématu nebe, které je s touto prací spjato. Na uvedených příkladech je zřejmé různé pojetí vyvýšených zahrad, vždy je však pojí to, že dokáží v návštěvníkovi či majiteli vyvolat pocit, že se ocitli blíže k nebi. Obsahem druhé části práce je prezentace studie řešení střešních zahrad na modelovém příkladu dvou střešních teras nákupního centra Karolina v Ostravě. Práce si klade za cíl prostřednictvím návrhu a literární části vyzdvihnout výhody střešních zahrad ve všech jejich formách a poukázat na možnosti ztvárnění těchto zahradně-architektonických forem.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Křížová, Iveta ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této práce je řešení lázení Yverdon les Bains. Stávající areál nevyhovuje jak svým potřebám, ale hlavně je velmi uzavřen. Park je uzavřen jak veřejnosti tak i uvnitř něj v samotném areálu lázní se nachází několik dalších bariér. Lázeňský park pro mně znamená park, promenádu, pohyb lidí a eleganci. V tomto místě cítím potenciál jenž by mohl opět otevřít lázeňský park okolnímu světu a nenásilně se napojit do okolního světa s odkazem na svoji historickou a termální hodnotu. Proto plochu parteru ponechávám co nejvíce volnou, s veřejnými funkcemi. Lázně samotné by naopak neměly být přehlcený organismus, ale spíše místo k zastavení a klidnému odpočinku. Proto je stavím do kompaktní plynoucí hmoty nad úroveň parku, který ponechávám co nejvíce uvolněný pohybu osob a lázním samotným věnuji intimitu, výhledy do okolí a kontakt nebe s vodou otevřeným atriem. Svým tvarem i fasádou objekt nevytváří bariéru, naopak je prostupný a v kontaktu s okolím a parkem.
|
host ::
RSS.