Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cesta k mistrovství (mastered activity) - narativní analýza příběhu stávání se hudebníkem
Bartoň, Matěj ; Heider, David (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na narativní analýzu procesu stávání se mistrem v oblasti hudby a identifikaci klíčových faktorů, které subjekt vnímá jako důležité na své cestě k dosažení mistrovství ve hře na hudební nástroje. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část práce pojednává o konceptu mistrovství a jeho procesu dosahování, důležitosti stavu flow a jeho vazbě na mistrovství, teorii afordance, rozdílech mezi mistrovskými a začátečnickými hráči v šachu a propojení psychologie a hudby. Empirická část práce implementuje kvalitativní výzkumný design, konkrétně realizaci sedmi narativních rozhovorů s hudebníky, kteří dosáhli určitého stupně mistrovství. Analýza těchto rozhovorů odhaluje, že klíčové zdroje při dosahování mistrovství jsou dispozice, motivace, sebeuvědomění, vliv významných druhých, zvládání nervozity a stav flow. Tyto zdroje se mohou vzájemně ovlivňovat. Diskuze prezentuje srovnání získaných výsledků s existující literaturou a identifikuje možné omezení práce. Přínos této práce spočívá v detailním mapování a identifikaci klíčových faktorů vedoucích k mistrovství v oblasti hudby. Zvláštní pozornost je věnována nejen aspektům, sociálně- motivačně-afektivní rovině, ale i psychomotorické rovině, což přináší unikátní perspektivu na proces stávání se hudebníkem až do podoby...
Komparace formantů samohlásek s formanty strunných a dechových nástrojů
Steiner, Dominik ; Musil, Jaroslav (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou a následným porovnáním formantových oblastí zpívaných samohlásek různých pěveckých hlasů s formanty strunných a hudebních nástrojů na základě FFT a LPC analýzy. Výsledky práce jsou určeny především hudebníkům a aranžérům pro kompoziční a hudebně umělecké účely. Pomůže však také lingvistům, pokud jde o analýzu formantů a rezonančních dutin pro fonetické a fonologické výzkumy.
Funkční poruchy pohybového aparátu u hráčů na české dudy
KORDÍK, Vojtěch
Fyzioterapie hudebníků, zejména hráčů na české dudy, je málo probádanou oblastí. Dudy představují specifickou zátěž pro pohybový aparát, když většina jejich váhy spočívá na jednom rameni a jsou fixovány k tělu a předloktí. Tato jednostranná zátěž může vést k různým funkčním poruchám a nepohodlí během hry i v běžném životě. Cílem této práce je identifikovat a popsat tyto poruchy a navrhnout účinné intervence fyzioterapeuta pro jejich zlepšení. Výzkum bude kvalitativní, zaměřený na 5-10 hráčů na dudy ve věku 10-25 let, kteří ukončili první cyklus vzdělání ve hře na dudy. Data budou získána porovnáním kineziologických rozborů probandů, včetně vyšetření bez nástroje a s nástrojem a palpace přetěžovaných svalů. Výsledky této práce mohou sloužit jako edukační materiál pro hráče na dudy, jejich učitele a rodiče. Dále mohou podpořit další výzkum v oblasti fyzioterapie u hudebníků s podobnými problémy. Touto prací se také může podpořit povědomí o důležitosti péče o pohybový aparát při hře na hudební nástroje, které mohou mít vliv na dlouhodobé zdraví a pohodu hráčů.
Rozvoj hudebních schopností u dětí předškolního věku pomocí vybraných hudebních nástrojů
ŠTEFÁNIKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se zabývá rozvojem hudebních schopností u dětí předškolního věku pomocí vybraných hudebních nástrojů. Práce je rozdělena do čtyř velkých kapitol. První z kapitol se věnuje stručné charakteristice předškolního věku z hlediska tělesného, rozumového, emočního vývoje a socializace. Také je zde popsán i vliv hry v tomto vývojovém období. Další kapitola popisuje klasifikaci hudebních schopností. Hudební schopnosti se dělí do 8 kategorií: schopnosti hudebně sluchové, rytmické cítění, tonální cítění, harmonické cítění, hudební paměť, hudební představivost, hudební myšlení a hudebně tvořivé schopnosti. Následující kapitola pojednává o rozvoji hudebnosti u dětí předškolního věku. Poslední kapitola se zabývá výrobou hudebních nástrojů z dostupných materiálů. Její součástí jsou i návrhy činností, u kterých lze využít hudební nástroje a rozvíjet pomocí nich své hudební schopnosti.
Prototyp bezkontaktního hudebního nástroje
Pilný, Tomáš ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
V práci je popsána motivace k vytvoření bezkontaktního hudebního nástroje jako platformy pro živou tvorbu hudby. Práce obsahuje přehled existujících elektronických hudebních nástrojů. Dále je popsán postup návrhu a implementace prototypu.
Theremin: bezkontaktní hudební nástroj
Baštýř, Lukáš ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací digitálního bezkontaktního hudebního nástroje theremin. V první části je nejprve zdokumentován theremin, jeho vlastnosti a dosavadní řešení. Druhá část je zaměřena na dokumentaci a testování softwaru a hardwaru, který je možné použít k řešení této práce. Předposlední část je zaměřena na samotnou implementaci nástroje a vytvoření funkčního prototypu. Finální kapitola testuje funkcionalitu finálního prototypu nástroje.
Materiály pro výrobu strun pro hudební nástroje
Krhut, Štěpán ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o materiálech použitých při výrobě strun pro hudební nástroje a jejich ochraně vůči opotřebení. V úvodní části je zmíněn vývoj a historie strun, dále je potom vysvětlen fyzikální podstata kmitání. Další část popisuje samotnou konstrukci a výrobu struny. V této práci jsou také vyzdviženy a mnohokrát zmiňovány struny kytarové, protože jsou výrobci díky rozmanitým technikám hraní tlačeni řešit různorodé a vysoké požadavky na tyto struny.
Elektrické housle
Domorád, Petr ; Bělohlávek, Jan (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového designu elektrických houslí. Cílem práce je, odpoutat se od zažitých a tradičních tvarů barokních akustických houslí, které se v designu elektrických houslí často objevují. Elektrické housle se proto stávají jakousi náhražkou klasických houslí, přitom mohou být specifickým nástrojem, díky kterému lze experimentovat s houslovými tóny podstatně bohatěji. Nový návrh tvaru elektrických houslí, by měl být ergonomicky vyhovující pro pohodlnou hru na housle, ale zároveň zajímavý, nový a netypický. Při navrhování i výrobě musí být některé části klasických houslí ponechány (např. tvar krku nástroje nebo hmatník). Tyto části se mohou jen mírně měnit, jelikož každá zmiňovaná část má svou specifickou roli při hře na housle. Návrh houslí vychází ze základních ergonomických prvků houslí. Z klasických houslí jsou ponechány pouze části, u kterých se kvůli zachování funkčnosti nesmí změnit tvar. Tři do prostoru vyčnívající části těla podporují pohodlné držení nástroje a mechanika, která je na jejích koncích umístěná, umožňuje nastavitelnost držení nástroje dle houslistovy postavy. Housle dodržují osovou souměrnost, což je výhoda, jelikož nástroj mohou používat praváci i leváci. Návrh řeší i to, aby různé komponenty nepřekážely při hře na housle (např. potenciometry na ovládání hlasitosti a tónů nástroje nebo vstup pro kabel připojující nástroj k aparatuře). Jelikož tyto detaily při ovládání nemusí houslista vidět, ale ovládá je většinou pomocí sluchu, jsou umístěny do spodní části trupu houslí, kde při hře na housle nebudou ničemu vadit a překážet. Materiál použitý pro prototyp houslí je dřevo (možné kombinování různých dřevin pro lepší vizuální efekt a pro podpoření křivek těla nástroje), které se po vyfrézování povrchově upraví a nalakuje několika vrstvami laku. Komponenty k uchycení strun a nastavitelné mechaniky budou z kovu. Elektronika, která je uložená uvnitř v dutině těla nástroje, je kupovaný, doplňující komponent.
Design digitálního klavíru
Sikora, Halina ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design digitálního klavíru. Tento stále více oblíbený hudební nástroj poskytuje možnosti, které nenabízí akustický klavír (možnost výstupu zvuku do sluchátek, využití samplových knihoven, nahrávání, jednoduché použití not v digitální podobě apod.). Po technické stránce se snaží přiblížit kvalitám klasických nástrojů, zejména v samotné odezvě nástroje a kvalitě zvuku. Cílem bylo navrhnout design, který by se výrazně odlišoval od stávajícího velmi konzervativního vzhledu, ale nebyl by příliš extravagantní. Práce je zaměřená především na designérské aspekty, s důrazem na ergonomii a nástinem technické řešení návrhu.
Experimentální softwarový hudební nástroj na platformě Android s možností ovládání některých parametrů pohybem telefonu
Barák, Filip ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit aplikaci na platformě Android, která se vyznačuje netradičním způsobem ovládání hlavního melodického signálu – pohybem telefonu. Aplikace zároveň s tím umožňuje upravovat parametry zvuku na displeji telefonu. Další důležitou funkcí je možnost skládat a později přehrávat akordy, nebo jiné jednoduché souzvuky. Návrhu předchází teoretický úvod, kde stručně rozebírám hudební pojmy a parametry aplikace, kterou jsem vyvíjel v Android studiu v jazyce Java. Dále se zmiňuji o samotných způsobech realizace aplikace včetně ukázek kódů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.