|
|
Rozvoj hudebních schopností u dětí předškolního věku pomocí vybraných hudebních nástrojů
ŠTEFÁNIKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se zabývá rozvojem hudebních schopností u dětí předškolního věku pomocí vybraných hudebních nástrojů. Práce je rozdělena do čtyř velkých kapitol. První z kapitol se věnuje stručné charakteristice předškolního věku z hlediska tělesného, rozumového, emočního vývoje a socializace. Také je zde popsán i vliv hry v tomto vývojovém období. Další kapitola popisuje klasifikaci hudebních schopností. Hudební schopnosti se dělí do 8 kategorií: schopnosti hudebně sluchové, rytmické cítění, tonální cítění, harmonické cítění, hudební paměť, hudební představivost, hudební myšlení a hudebně tvořivé schopnosti. Následující kapitola pojednává o rozvoji hudebnosti u dětí předškolního věku. Poslední kapitola se zabývá výrobou hudebních nástrojů z dostupných materiálů. Její součástí jsou i návrhy činností, u kterých lze využít hudební nástroje a rozvíjet pomocí nich své hudební schopnosti.
|
|
| |
|
|
Theremin: bezkontaktní hudební nástroj
Baštýř, Lukáš ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací digitálního bezkontaktního hudebního nástroje theremin. V první části je nejprve zdokumentován theremin, jeho vlastnosti a dosavadní řešení. Druhá část je zaměřena na dokumentaci a testování softwaru a hardwaru, který je možné použít k řešení této práce. Předposlední část je zaměřena na samotnou implementaci nástroje a vytvoření funkčního prototypu. Finální kapitola testuje funkcionalitu finálního prototypu nástroje.
|
|
|
Materiály pro výrobu strun pro hudební nástroje
Krhut, Štěpán ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o materiálech použitých při výrobě strun pro hudební nástroje a jejich ochraně vůči opotřebení. V úvodní části je zmíněn vývoj a historie strun, dále je potom vysvětlen fyzikální podstata kmitání. Další část popisuje samotnou konstrukci a výrobu struny. V této práci jsou také vyzdviženy a mnohokrát zmiňovány struny kytarové, protože jsou výrobci díky rozmanitým technikám hraní tlačeni řešit různorodé a vysoké požadavky na tyto struny.
|
|
|
Elektrické housle
Domorád, Petr ; Bělohlávek, Jan (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového designu elektrických houslí. Cílem práce je, odpoutat se od zažitých a tradičních tvarů barokních akustických houslí, které se v designu elektrických houslí často objevují. Elektrické housle se proto stávají jakousi náhražkou klasických houslí, přitom mohou být specifickým nástrojem, díky kterému lze experimentovat s houslovými tóny podstatně bohatěji. Nový návrh tvaru elektrických houslí, by měl být ergonomicky vyhovující pro pohodlnou hru na housle, ale zároveň zajímavý, nový a netypický. Při navrhování i výrobě musí být některé části klasických houslí ponechány (např. tvar krku nástroje nebo hmatník). Tyto části se mohou jen mírně měnit, jelikož každá zmiňovaná část má svou specifickou roli při hře na housle. Návrh houslí vychází ze základních ergonomických prvků houslí. Z klasických houslí jsou ponechány pouze části, u kterých se kvůli zachování funkčnosti nesmí změnit tvar. Tři do prostoru vyčnívající části těla podporují pohodlné držení nástroje a mechanika, která je na jejích koncích umístěná, umožňuje nastavitelnost držení nástroje dle houslistovy postavy. Housle dodržují osovou souměrnost, což je výhoda, jelikož nástroj mohou používat praváci i leváci. Návrh řeší i to, aby různé komponenty nepřekážely při hře na housle (např. potenciometry na ovládání hlasitosti a tónů nástroje nebo vstup pro kabel připojující nástroj k aparatuře). Jelikož tyto detaily při ovládání nemusí houslista vidět, ale ovládá je většinou pomocí sluchu, jsou umístěny do spodní části trupu houslí, kde při hře na housle nebudou ničemu vadit a překážet. Materiál použitý pro prototyp houslí je dřevo (možné kombinování různých dřevin pro lepší vizuální efekt a pro podpoření křivek těla nástroje), které se po vyfrézování povrchově upraví a nalakuje několika vrstvami laku. Komponenty k uchycení strun a nastavitelné mechaniky budou z kovu. Elektronika, která je uložená uvnitř v dutině těla nástroje, je kupovaný, doplňující komponent.
|
|
|
Design digitálního klavíru
Sikora, Halina ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design digitálního klavíru. Tento stále více oblíbený hudební nástroj poskytuje možnosti, které nenabízí akustický klavír (možnost výstupu zvuku do sluchátek, využití samplových knihoven, nahrávání, jednoduché použití not v digitální podobě apod.). Po technické stránce se snaží přiblížit kvalitám klasických nástrojů, zejména v samotné odezvě nástroje a kvalitě zvuku. Cílem bylo navrhnout design, který by se výrazně odlišoval od stávajícího velmi konzervativního vzhledu, ale nebyl by příliš extravagantní. Práce je zaměřená především na designérské aspekty, s důrazem na ergonomii a nástinem technické řešení návrhu.
|
|
| |
|
|
Syntéza hudebních signálů na Androidu
Mikulík, Jan ; Glembek, Ondřej (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout a implementovat syntetizátor na mobilní platformě Android. Syntetizátor zvládá generovat 3 základní typy signálů - sinus, pila a obdélník. Dále obsahuje dva filtry typu dolní propust a horní propust, které lze ovládat pomocí mezní frekvence. Pro zvukovou interpretaci bylo využito AudioTrack API. Syntetizátor neobsahuje klaviaturu, ale ovládá se pomocí pomocí zón, kde každá zóna značí jeden tón. Zóny si lze libovolně vybrat. K syntetizátoru bylo vytvořeno jednoduché uživatelské rozhraní.
|
|
|
Řídicí jednotka pro elektronické bicí
Doležal, Karel ; Růžička, Richard (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí řídicí jednotky pro elektronický bicí nástroj, jejíž funkcí je snímání úderů hráče a produkce odpovídajícího zvukového výstupu. Nejprve je prezentována konstrukce zjednodušené verze zařízení zaměřená na metody snímání bicí soupravy, bez schopnosti generovat zvuk. Na základě toho jsou stanoveny požadované parametry finálního zařízení. Dále je popsána volba komponent a návrh desek plošných spojů s cílem dosáhnout maximální polyfonie a přijatelné latence zvukového generátoru. V další části práce je navrhován obslužný firmware a dostatečně výkonný algoritmus mixování zvuků. Je taktéž popsán postup oživení sestrojeného zařízení a postup testování skutečně dosažených parametrů.
|
|
|
Vytvoření databáze nahrávek hudebních nástrojů
Lavický, Vojtěch ; Mácha, Tomáš (oponent) ; Rášo, Ondřej (vedoucí práce)
V této práci naleznete vytvořenou databázi nahrávek hudebních nástrojů. Nahrávky jsou popsány časovými průběhy a spektrogramy, což by mělo dobře posloužit například při odstraňování šumu ze signálu. Jsou zde popsány obecné údaje vybraných klasických nástrojů. Je zde diskutován lidský sluch, jeho parametry a jeho vnímání zvuku. Dále jsou uvedeny parametry zvuku samotného a teorie výpočtů. U jednotlivých nástrojů jsou uvedeny veličiny jako frekvenční rozsah a dynamický rozsah. Tyto jsou následně seřazeny. Jako součást této práce je program s grafickým rozhraním. Tento program obsahuje všechny nahrávky z databáze a je otevřen jakýmkoli dalším nahrávkám.
|
host ::
RSS.