|
|
Molluscs as a new model system in molecular biology
Ber, Tobiáš ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším kmenem v živočišné říši se značným biologickým a ekonomickým vlivem. Jejich různorodé evoluční adaptace jim umožnily osídlit širokou škálu biotopů, přičemž mnoho z nich se nadále rozšířilo do nepůvodních oblastí, kde činí rozsáhlé hospodářské škody. Doposud však nebyla modelovým systémům měkkýšů věnována pozornost úměrná jejich významu. Cílem této bakalářské práce je popsat zavedené modelové měkkýše v biologii a zhodnotit jejich využití. Po provedení rešerše bylo patrné, že většina dosavadních měkkýších modelových systému vyžaduje ke svému chovu vodní prostředí a tím navyšuje nároky na údržbu v laboratorních podmínkách. Za účelem usnadnění chovu měkkýšů jsem navrhl nový terestrický měkkýší modelový systém, plže rodu Deroceras, který dle mého názoru dosahuje potenicálu stát se novým modelovým organismem v molekulární biologii.
|
|
|
Charakterizace prasečích indukovaných pluripotentních kmenových buněk
Svobodová, Eliška ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) jsou pluripotentní buňky vytvořené reprogramací buněk somatických pomocí několika transkripčních faktorů v podmínkách kultivace embryonálních kmenových buněk (ESCs). Klasické faktory použité pro vytvoření prvních iPSCs jsou OCT4, SOX2, KLF4 a c-MYC. Takto vytvořené iPS buňky jsou svými vlastnostmi blízké ESCs. Technologie tvorby iPSCs může být využita k tvorbě iPS buněk z konkrétních pacientů a využita pro jejich léčbu tam, kde použití ESCs představuje etický a imunologický problém. Pro potřebu medicínských aplikací iPSCs je potřeba ověřit jejich dlouhodobou bezpečnost na vhodných zvířecích modelech.
|
|
|
Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Bestová, Helena (oponent)
Zástupci rodu Micrasterias patří k jedněm z nejkrásnějších organismů. Díky svému mimořádně zajímavému tvaru přitahuje pozornost odborníků i amatérských přírodovědců již skoro 200 let. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto organismech. V první části se zabývá jejich morfologií a životním cyklem. Stejně jako jiní zástupci třídy Zygnematophyceae mají unikátní způsob rozmnožování; konjugaci. V další části se zabývá fylogenezí tohoto rodu. Díky využití molekulárních metod byly odhaleny druhy náležící k rodu Micrasterias, které se od jiných zástupců morfologicky odlišují tak, že byly dříve považovány za jiné rody. Vyhodnocení třech druhových komplexů v rámci tohoto rodu demonstrovalo velkou skrytou diverzitu těchto organismů. Tento fenomén, stejně tak i zrychlená morfologická evoluce mají zásadní vliv na rozvoj poznání diverzity a biogeografie, o čemž pojednávají poslední dvě kapitoly.
|
|
|
Gene expression differences during regeneration in model organisms
Netušil, Jiří ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Hason, Martina (oponent)
Díky novým pokrokovým metodám, které nám umožňují studovat regeneraci v modelových organismech, máme příležitost získat důležité poznatky týkající se samotné podstaty tohoto procesu. Tyto poznatky nám mohou pomoci zásadně zlepšit momentální terapeutické přístupy. Mnoho různých živočichů disponuje schopností nahradit chybějící části svého těla. Tato schopnost jim často umožňuje uniknout predátorům a vyhnout se tak předčasnému úmrtí. Zatímco bezobratlí nám dávají příležitost prozkoumat regeneraci na té nejjednodušší úrovni, obratlovci reprezentují biologické systémy podobné tomu lidskému. Tato práce se pokouší nastínit variabilitu regenerace v běžně studovaných modelových organismech se speciálním důrazem na rozdíly v genové expresi. Klíčová slova: regenerace, modelový organismus, genová exprese, poranění
|
|
|
Kvasinky při studiu neurodegenerativních chorob
Motyčková, Věra ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Kvasinky jsou tradiční modelové organismy, které však lze - možná trochu překvapivě - využít i při studiu neurodegenerativních chorob, např. Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby nebo Huntingtonovy choroby. Těmito neurodegenerativními chorobami trpí především starší lidé, protože ve stáří dochází k úbytku kontrolních mechanismů v buňkách, což má na organismus patologický efekt. Spojujícím faktorem těchto onemocnění jsou příčiny patologické změny na buněčné úrovni, narušen je vezikulární transport, syntéza a degradace proteinů, v buňkách se zvyšuje oxidativní stres a produkce ROS. Hlavní příčinou těchto chorob je špatné skládání proteinů, které způsobuje tvorbu cytotoxických proteinových shluků. Byly připraveny kvasinkové kmeny, pomocí nichž je možné identifikovat geny a proteiny, které ovlivňují toxicitu těchto klíčových proteinů. Pokud tyto geny mají lidské orthology, jsou potenciálními terapeutickými cíly. Cílem této práce je shrnout metody studia příčin onemocnění na buněčné úrovni a hlavní výsledky výzkumu v kvasinkových modelech. Klíčová slova: kvasinky, modelový organismus, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, Huntingtonova chorea
|
|
|
Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Bestová, Helena (oponent)
Zástupci rodu Micrasterias patří k jedněm z nejkrásnějších organismů. Díky svému mimořádně zajímavému tvaru přitahuje pozornost odborníků i amatérských přírodovědců již skoro 200 let. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto organismech. V první části se zabývá jejich morfologií a životním cyklem. Stejně jako jiní zástupci třídy Zygnematophyceae mají unikátní způsob rozmnožování; konjugaci. V další části se zabývá fylogenezí tohoto rodu. Díky využití molekulárních metod byly odhaleny druhy náležící k rodu Micrasterias, které se od jiných zástupců morfologicky odlišují tak, že byly dříve považovány za jiné rody. Vyhodnocení třech druhových komplexů v rámci tohoto rodu demonstrovalo velkou skrytou diverzitu těchto organismů. Tento fenomén, stejně tak i zrychlená morfologická evoluce mají zásadní vliv na rozvoj poznání diverzity a biogeografie, o čemž pojednávají poslední dvě kapitoly.
|
|
|
Charakterizace prasečích indukovaných pluripotentních kmenových buněk
Svobodová, Eliška ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) jsou pluripotentní buňky vytvořené reprogramací buněk somatických pomocí několika transkripčních faktorů v podmínkách kultivace embryonálních kmenových buněk (ESCs). Klasické faktory použité pro vytvoření prvních iPSCs jsou OCT4, SOX2, KLF4 a c-MYC. Takto vytvořené iPS buňky jsou svými vlastnostmi blízké ESCs. Technologie tvorby iPSCs může být využita k tvorbě iPS buněk z konkrétních pacientů a využita pro jejich léčbu tam, kde použití ESCs představuje etický a imunologický problém. Pro potřebu medicínských aplikací iPSCs je potřeba ověřit jejich dlouhodobou bezpečnost na vhodných zvířecích modelech.
|
|
|
Sledování vlivu expozice elektromagnetickým polem na kolonii kvasinek
Hájková, Renata ; Vorlíček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cifra, Michal (oponent)
Identifikační záznam: HÁJKOVÁ, Renata. Sledování vlivu expozice elektromagnetickým polem na kolonii kvasinek [Monitoring the impact of exposure to electromagnetic fields in yeast colonies]. Praha, 2011, rok vydání. 74s., 2. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Fakulta elektrotechnická, Katedra elektromagnetického pole, ČVUT v Praze. Vedoucí závěrečné práce Vorlíček, Jaroslav, Ing. Abstrakt: Současný rozvoj mobilních komunikačních zařízení a jejich rozšíření ve společnosti, obrací pozornost veřejného mínění směrem ke studiu vlivu možného působení elektromagnetického pole na živé organismy. Výsledky této práce přispívají k hlubšímu poznání interakcí elektromagnetického pole s buněčnými strukturami. V úvodu práce jsou shrnuté morfologické a fyziologické znaky kvasinek, které jsme v této práci použili jako modelový organismus. Další kapitola se věnuje základním faktům o elektromagnetickém záření a bezdrátovému přenosu energie. Cílem praktické části této diplomové práce je zmapovat účinky působení elektromagnetického pole na kvasinkovou kulturu v průběhu jejich buněčného dělení. Buňky jsou naředěny do živných roztoků o různé koncentraci a poté je sledován jejich proces dělení v přesně definovaném elektromagnetickém poli. Pro tyto účely byla zkonstruována unikátní...
|
host ::
RSS.