|
|
Antimikrobiální peptidy inhibující syntézu DNA.
Michková, Sára ; Krásný, Libor (vedoucí práce) ; Rejman, Dominik (oponent)
Antimikrobiální peptidy (AMP) jsou krátké aminokyselinové sekvence, které jsou syntetizovány různými organismy jako obrana proti bakteriím. AMP lze rozdělit na dvě skupiny na základě jejich antibakteriálního mechanismu - AMP rozrušující bakteriální membránu a AMP s intracelulárním cílem. Také samotné bakterie mohou produkovat AMP, které využívají v konkurenčním boji proti ostatním bakteriím ve stejné ekologické nice. Jedním z takových peptidů je sublancin, který je sekretován půdní bakterií Bacillus subtilis. Sublancin působí baktericidně proti Gram-pozitivním bakteriím, nicméně mechanismus jeho účinku není dosud znám. Z dostupné literatury je zřejmé, že sublancin má intracelulární cíl a spekuluje se o jeho možném negativním působení na replikaci DNA. Tato bakalářská práce na úvod stručně popisuje replikaci DNA a poté shrnuje současné znalosti o AMP cílících na membránu i AMP s intracelulárním cílem. Větší pozornost je potom věnována AMP, které narušují syntézu nukleové kyseliny, což je cíl působení navržený pro sublancin. Závěrečná část práce se věnuje sublancinu ve větším detailu a popisuje jeho expresi, strukturu a možný mechanismus působení. Klíčová slova: antimikrobiální peptid, mezidruhová kompetice, sublancin, Bacillus subtilis, replikace DNA
|
|
|
Porovnání přežívání a růstu raka červeného a raka mramorovaného v teplotně suboptimálních podmínkách
DAVID, Jaroslav
Biologické invaze jsou stále významnějšími biologickými i ekonomickými hrozbami. Počty těchto invazí v čase stále stoupají a narušují tím původní biodiverzitu. V tomto experimentu jsme se zaměřili na dva druhy raků původem ze Severní Ameriky, a to na raka červeného a na raka mramorovaného, kteří patří mezi nejvýznamnější invazivní raky. Abychom zjistili, který z těchto druhů by měl být dominantní v trvale suboptimálních teplotních podmínkách (teplota vody 16 °C), provedli jsme experiment hodnotící jejich růst, mortalitu, poškození klepet a dozrávání v jednodruhových i smíšených obsádkách. Ukázalo se, že rychleji rostoucím druhem byl jednoznačně rak červený, který rostl nejrychleji ve smíšených obsádkách na úkor raka mramorovaného, který v těchto obsádkách naopak rostl pomaleji než v jednodruhových obsádkách. V přežívání v jednotlivých skupinách nebyly zaznamenány velké rozdíly, jednodruhová obsádka raka mramorovaného však přežívala přibližně o 15 % lépe, než ostatní skupiny. Poškození klepet bylo vyšší u raků červených, velký rozdíl byl zaznamenán mezi obsádkami raků mramorovaných, kdy ve smíšených obsádkách bylo poškození přibližně pětkrát vyšší. Na konci experimentu (týden 18) byli mezi raky červenými nalezeni tři pohlavně dospělí samci a jedna samice s bílkovinnými žlázami.
|
|
|
Stanovištní nároky hnědých skokanů v období rozmnožování
Žáčková, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Stanovištní nároky hnědých skokanů na výběr reprodukčních nádrží byly sledovány na 19ti lokalitách na území Královéhradeckého kraje, Středočeského kraje a kraje Vysočina. Konkrétní lokality byly vybrány tak, aby zahrnovaly co největší škálu od sebe odlišných stanovišť. Jednotlivé lokality se vzájemně lišily druhovým zastoupením hnědých skokanů, celkovou plochou, hloubkou, vodní a okolní vegetací. Sběr dat o umístění snůšek tří druhů našich žab - skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria) - probíhal v jarních měsících, od konce března do konce dubna, od roku 2012 do roku 2015. Za toto období byla nasbírána data z 927 snůšek zmíněných druhů. Data byla získávána neinvazivním způsobem, kdy parametry umístění jednotlivých snůšek (uchycení, počet míst uchycení, vzdálenost měřených snůšek od břehu a sousedních snůšek atd.) byly změřeny přímo v reprodukční nádrži. Na každé lokalitě došlo i k zaznamenání potřebných kritérií nádrže a okolního prostředí (prezence hnědých skokanů, celková plocha a hloubka nádrže, přítomnost a hustota vodní vegetace, okolní vegetace, teplota ovzduší, teplota a pH vody apod.). Předložené výsledky v této práci potvrzují, že zmíněné tři druhy hnědých skokanů mají v některých parametrech rozdílná kritéria při výběru...
|
|
|
Plant strategies in belowground competition - insight through game theory
Smyčka, Jan ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
V posledních desetiletích se ukazuje, že některé rostliny po vystavení kořenové kompetici zažívají tragedii obecních pastvin (TOC). V přítomnosti kompetitora investují do podzemní biomasy více, než by odpovídalo optimální výtěžnosti živin celé kompetující skupiny, a také více než když kompetici vystaveny nejsou. Nicméně se ukazuje, že jiné druhy se do TOC nezapojují a pravděpodobně svůj kořenový systém přizpůsobují pro nejlepší výtěžnost živin, nezávisle na přítomnosti kompetitora. Investice těchto rostlin do kořenů se pravděpodobně řídí ideální volnou distribucí (IFD). Ve své diplomové práci se zaměřuji především na dva aspekty: Pomocí matematického modelování zkoumám, jestli tyto dvě strategie mohou koexistovat v rámci jednoho druhu, případně jestli druhy s různými strategiemi mohou existovat v jednom společenstvu. Z výsledků modelování odvozuji predikce, které následně testuji meta- analytickou studií. Na druhu Agrostis stolonifera testuji předpoklady TOC a IFD modelů ohledně vnímání sousedů a živin. Pomocí matematického modelu ukazuji, že tyto dvě strategie pravděpodobně mohou koexistovat v rámci společenstva, nicméně koexistence v rámci druhu není možná. Uvnitř druhu by měla vždy převládnout strategie vedoucí k TOC. Z toho je možné odvodit, že jakmile nějaká evoluční větev získá TOC strategii, je...
|
|
|
Nekrofágie u entomopatogenních hlístic
ČÁPOVÁ, Diana
Cíle této práce bylo prozkoumat výskyt nekrofágie u různých druhů a kmenů entomopatogenních hlístic. Další část studie byla zaměřena na nekrofágii vybraných entomopatogenních hlístic v hmyzu usmrceném různými nepřirozenými kmeny bakterie Xenorhabdus bovienii. Dalším cílem bylo prozkoumat mezidruhovou kompetici vybraných entomopatogenních hlístic s hlísticí Oscheius myriophila v mrtvých hostitelích. Konečným cílem bylo prozkoumat možnou toxicitu vybraných bakterií X. bovienii vůči hlístici Oscheius myriophila.
|
|
|
Mezidruhová kompetice a hostitelské spektrum entomopatogenních hlístovek (Steinernematidae, Nematoda)
PŮŽA, Vladimír
Práce se zabývá mezidruhovou kompeticí a hostitelským spektrem entomopatogenních hlístic a zkoumá mechanismy umožňující koexistenci více druhů na jedné lokalitě. Práce byla dále hodnotila schopnost hlístovek provozovat scavenging a obranné mechanismy hlístovek proti bezobratlým scavengerům. Výsledky ukázaly že koexistující druhy hlístovek sdílejí niku. Mezidruhové interakce jsou pak komplexní a mohou být asymetrické. Bylo zjištěno, že hlístovky mohou kolonizovat a rozmnožit se v mrtvých tělech různého hmyzu a zdá se, že scavenging může být důležitou alternativou k normální infekci. Obranné mechanismy hlístovek proti scavengerům jsou patrně adaptací komplexu patogenní hlístice/bakterie.
|
host ::
RSS.