Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub
Název: Konstrukce identity a intencionality delikventů Autor: Mgr. Jakub Onder, Ph.D. Katedra: Katedra psychologie PedF UK Školitel: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Abstrakt: Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociál- ním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, ko- lik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologic- kých opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, ja- kým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozbo- ru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hle- diska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti !
Konstrukce identity a intencionality u dospívajících delikventů a jejich implikace pro terapii
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Polišenská, Veronika Anna (oponent)
Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociálním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, kolik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologických opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, jakým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozboru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hlediska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.