|
|
Žabovřeské louky
Markevičová, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Žabovřeské a Komínské louky jsou dle názvů rozděleny, ale v reálné krajině jde o jeden souvislý prostor rozšířeného říčního údolí. Prostor, jehož linie a charakter vytvářela po staletí řeka, a tak jsem se snažila nechat jej i nadále s řekou plynout. Veškerá důležitá členění prostoru se odehrávají souběžně s řekou, která sama člení louky na užší, intimnější, pravý břeh a prostornější, klidnější, levý břeh. Řeka určila liniový, průchozí charakter parku a zároveň vytyčila prostory – kruhy, v kterých se lidé zdrží. Plocha řešeného území je 140,1 ha.
|
|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Smirnov, Anton ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Cílem návrhu je vytvořit architektonicky zajímavý a nevšední, ucelený, moderní komplex výzkumné-informacního a návštěvnického centra „VODA MĚSTO AQUADOMOS“. Projekt řeší urbanistickou koncepci komplexu i návrh jednotlivých jeho prvků – návštěvnické centrum s akvárií, muzeum a galerie s historií řeky Svratky, venkovní rekreační areál s vodní plochy, vstupní prvek a podzemní parkoviště pro návštěvníky. V návrhu všech prvků se promítají inspirace motivy vody.Navržený dům reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří v současné době blok budov na nábřeží. Hlavní vstup je umisťován na nejexponovanější část parcely, vjezd do podzemních garáží a zásobování restauraci je orientováno do ulice Pisarecká, v blízkosti křižovatky.Budova je řešená ve tvaru dvou hranol, které jsou propojeny prostřednictvím centrální části. Tvar budovy je ovlivněná formou komunikace a územního plánu.
|
|
|
Úbytek cenných lučních biotopů v souvislosti s výstavbou
Nikodýmová, Amálie ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Bílá, Karolína (oponent)
- ČJ Závažným problémem ochrany přírody na Šumavě je problém postupné ztráty tradičně obhospodařovaných luk, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000 v EVL Šumava. Luční biotopy v tomto území ubývají především v důsledku jejich záboru stavebními záměry. Správa NP Šumava coby příslušný orgán státní správy ochrany přírody nedisponuje databází, která by evidovala přesné ztráty lučních biotopů v EVL Šumava v souvislosti s výstavbou. Neexistence těchto informací představuje závažnou překážku v zodpovědném výkonu státní správy OP. V rámci BP bude provedena rešerše metodických postupů používaných k ochraně lučních biotopů ve velkoplošných lokalitách soustavy Natura 2000. Zvláštní pozornost bude věnována záborům biotopů v souvislosti s výstavbou. Součástí BP bude testování metodiky pro vyhodnocení záborů lučních biotopů výstavbou v EVL Šumava. Klíčová slova: Natura 2000, biodiverzita, louky, výstavba
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
|
Effect of floral rewards on specialization of hoverflies (Diptera, Syrphidae) in meadows of Železné hory
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Tradičně obhospodařované polopřirozené louky mírného pásu jsou obecně považovány za jedno z nejrozmanitějších přírodních stanovišť na celém světě. V posledních desetiletích představují změny managementu a opouštění luk vážné ohrožení druhově bohatých společenstev kvetoucích rostlin i opylovačů. Stále však není známo, do jaké míry jsou opylovači ovlivněni změnami v květních odměnách. K prozkoumání vztahu mezi květními zdroji a specializací návštěv, druhovou bohatostí a početností pestřenek, byly sestaveny a analyzovány polinační sítě z 13 luk v CHKO Železné hory. Patrnosti byly navíc zaznamenány na dvou prostorových škálách, v rámci transektů a celých luk. K upřesnění specializace pestřenek byly do sítí přidány nenavštívené rostlinné druhy a všechny zdroje přítomné v lokalitě (transektu/louce), které rostliny nabízejí v rámci početnosti květů a množství nektaru. Vztahy mezi bohatostí rostlinných druhů, početností květů a produkcí nektarového cukru pozitivně korelovaly s specializací návštěv na měřítku celých luk. Bohatost druhů a hojnost pestřenek byla ovlivněna rostlinnými zdroji na škále transektů, na rozdíl od jejich specializace. Použití rozšířených síťových indexů může pomoci k lepšímu pochopení změn v ekologických interakcích pod antropogenním tlakem. Výsledky této práce obecně zdůrazňují...
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
|
Vliv opatření a programů podpory hospodaření na biodiverzitu v oblasti Krkonoš.
Hniličková, Dana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Louky jsou výrazná složka krkonošské přírody. Na podporu hospodaření na loukách v Krkonoších, z nichž u mnohých došlo po létech absence pravidelné péče k degradaci, jsou v současné době dostupné různé finanční pobídky.
V práci porovnávám na základě dostupných zdrojů různé způsoby hospodaření na loukách a opatření a programy, z kterých mohou hospodáři v Krkonoších v současné době čerpat finanční prostředky. Pomocí rozhovorů se zemědělci jsem se snažila získat odpovědi na otázky ohledně managementu na konkrétních plochách, kde zemědělci hospodaří, jejich vnímání biodiverzity a vlivu hospodaření, spokojenosti s dotacemi či kompenzacemi a případných návrhů do budoucna.
Samotní hospodáři většinou vnímají hospodaření na vlastních a pronajatých plochách jako svoji vizitku a nemají problém dodržovat podmínky pro poskytování dotací. Problematická je pro většinu z nich administrativa v souvislosti s čerpáním dotací. Pozitivně přijímají snahy Správy KRNAP o zlepšení podmínek pro hospodaření.
Protože zemědělská činnost je pro zachování horských luk jako významného krajinotvorného prvku Krkonoš nezbytná a její mimoprodukční funkce je vyšší než funkce produkční, je nezbytné zemědělské aktivity v regionu všestranně podporovat.
|
|
|
Sledování podmínek uplatnění a výskytu vybraných druhů jetelovin a bylin v travních porostech
JAKŠOVÁ, Marie
Pochopení významu a možného využití jetelovin v trvalých travních porostech je velmi důležité. Jejich nezastupitelná role při fixaci dusíku a obohacování půdy o tento nepostradatelný prvek je velice důležitá. Význam bylin v travních porostech je také výrazný a to i přesto, že jejich význam bývá velmi často opomíjen. Byliny slouží nejen jako indikátory stanovištních podmínek, ale také mohou zlepšovat kvalitu a chutnost píce. Pokud známe byliny a jeteloviny a jejich nároky na prostředí, pomůže nám to zvolit vhodný způsob obhospodařování a k efektivnímu využívání potenciálu daného stanoviště. Cílem diplomové práce bylo sledovat podmínky uplatnění a výskytu vybraných jetelovin a bylin v TTP. Z výzkumu lze tedy dojít k závěru, že největší vliv na složení travního porostu mají ekologické podmínky. Způsobem obhospodařování můžeme do jisté míry porost ovlivnit sami, ale největším činitelem zůstává to, co ovlivnit nedokážeme a to je počasí. Z výsledků je také patrné, že druhově bohatší jsou pastviny.
|
|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Smirnov, Anton ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Cílem návrhu je vytvořit architektonicky zajímavý a nevšední, ucelený, moderní komplex výzkumné-informacního a návštěvnického centra „VODA MĚSTO AQUADOMOS“. Projekt řeší urbanistickou koncepci komplexu i návrh jednotlivých jeho prvků – návštěvnické centrum s akvárií, muzeum a galerie s historií řeky Svratky, venkovní rekreační areál s vodní plochy, vstupní prvek a podzemní parkoviště pro návštěvníky. V návrhu všech prvků se promítají inspirace motivy vody.Navržený dům reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří v současné době blok budov na nábřeží. Hlavní vstup je umisťován na nejexponovanější část parcely, vjezd do podzemních garáží a zásobování restauraci je orientováno do ulice Pisarecká, v blízkosti křižovatky.Budova je řešená ve tvaru dvou hranol, které jsou propojeny prostřednictvím centrální části. Tvar budovy je ovlivněná formou komunikace a územního plánu.
|
host ::
RSS.