|
Problematika náplně práce asistenta pedagoga na vybrané škole a její specifikace.
Makulová, Radka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Kvalitně promyšlená spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga vede nejen k zefektivnění práce, ale je také velice přínosná pro žáky a třídní klima. Již na počátku jejich spolupráce je nutné mít nastavena jasná pravidla, role a kompetence. Výzkum jsem zaměřila na spolupráci učitele a asistenta pedagoga, na faktory, které spolupráci ovlivňují v každodenní praxi. První část práce obsahuje teoretické vymezení této problematiky. Zabývá se pojmy inkluze a inkluzivní školství. Charakterizuje pozici pedagoga a asistenta pedagoga v rámci vyučovacího procesu a jeho legislativní ukotvení. Empirická část práce je věnována výzkumu vzájemné spokojenosti spolupráce mezi respondenty. Ve výzkumu participují učitel a asistent pedagoga z konkrétní malotřídní školy, následně pak učitelé a asistenti pedagoga z několika škol v blízkém okolí. Samotný výzkum byl proveden kvalitativně v první části zúčastněným pozorováním ve třídě. V části druhé strukturovanými rozhovory s participanty. V závěru práce uvádím přehled zjištěných výsledků týkajících se oblasti komunikace, činností a hodnocení vzájemné spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga. KLÍČOVÁ SLOVA: asistent pedagoga, příprava na hodinu, inkluzivní vzdělávání, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, individuální vzdělávací plán
|
|
Rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy na 2. stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií v Nymburce a Poděbradech
Mejzr, Patrik ; Flemr, Libor (vedoucí práce) ; Jansa, Petr (oponent)
Název: Rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy na 2. stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií v Nymburce a Poděbradech. Cíle: Bakalářská práce si klade za cíl popsat rozdíly ve vybraných konceptech (viz níže) mezi začínajícími pedagogy s délkou praxe pod 5 let a pedagogy s délkou praxe nad 20 let, kteří působí na druhém stupni ZŠ nebo na nižším stupni víceletých gymnázií na školách v Nymburce a Poděbradech. Vědecká otázka zní: Jaké jsou rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy v Nymburce a v Poděbradech? Dílčí hypotézy nebyly stanoveny, protože si myslíme, že vědecká otázka je dostačující a jedná se o poměrně neprobádané téma. Metody: Informace v praktické části bakalářské práce byly získány pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili učitelé na vybraných školách v Nymburce a Poděbradech. Dotazník byl zaměřen na 4 koncepty - příprava na hodinu, práce se třídou, motivování žáků a životní styl učitelů. Dotazníky byly rozdány učitelům, kteří učí na 2. stupni základní školy nebo v nižších ročnících víceletých gymnázií (prima - kvarta) a splňují délku pedagogické praxe, tzn. začínající učitelé s délkou praxe pod 5 let a zkušení učitelé s délkou praxe nad 20 let. Výsledky získaných dotazníků jsme vyhodnocovali pomocí Excelu. Výsledky: Z analýzy dotazníkového...
|
|
Příprava hodin zeměpisu: možnosti učitelského webu
Weiss, Tomáš ; Král, Luboš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Přestože je příprava výuky důležitou součástí učitelské profese, tak se jí v poslední době věnuje málo výzkumu. Tato diplomová práce studuje způsob přípravy zeměpisné výuky v Česku s důrazem na po- užívání internetových zdrojů. Na základě výzkumu navrhuje kritéria pro vytvoření ideálního geografic- kého webu pro učitele. Sběr dat probíhal zaprvé formou on-line dotazníkové šetření náhodně vybra- ných gymnaziálních učitelů (n = 72) a zadruhé formou semi-strukturovaných rozhovorů (n = 6). Práce ukazuje, že příprava výuky je v mnoha ohledech velmi individuální. Obecně pedagogové své přípravy zásadně nemění, začátek učitelské praxe je tak pro další směřování výuky naprosto zásadní. Průměrně pedagogové přípravě věnují zhruba čtvrtinu pracovní doby a práce nenašla žádnou souvislost mezi délkou přípravy a věkem učitelů nebo délkou jejich praxe. Dále bylo zjištěno, že všichni sledovaní uči- telé používají při přípravě výuky internetové zdroje, a to hlavně k hledání aktuálních informací. Nejnavštěvovanější jsou webové stránky nabízející mapy a stránky internetových encyklopedií (pře- devším Wikipedie). Ideální geografický web by měl nabízet primárně nápady na aktivity ve výuce, o plně připravené vyučovací hodiny je pak mezi učiteli malý zájem. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jakým způsobem se mění příprava...
|