Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Politika rovnosti žen a mužů ve vztahu ke kvótám
Hronová, Helena ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Cílem předkládané práce je popis politiky naplňování rovnosti žen a mužů ve vztahu ke kvótám jako nástroji vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích. I přesto, že více než polovina absolventů vysokých škol jsou ženy, v rozhodovacích pozicích jich najdeme málo. Navíc platí, že čím vyšší pozice, tím menší obsazenost ženami. Ve vztahu k vymezenému problému je nutno říci, že má politika rovných příležitostí žen a mužů v tomto směru nedostatky v naplňování rovnosti. Východiskem a nápomocí by mohl být kvótní systém, který je stejně jako samotná zmíněná politika tlačen Evropskou unií. Její aplikace na české prostředí však není snadná, naráží na řadu překážek a odmítání jednak ze strany veřejnosti, jednak i ze strany samotných vedoucích zaměstnanců.
Politika rovnosti žen a mužů ve vztahu ke kvótám
Hronová, Helena ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Cílem předkládané práce je popis politiky naplňování rovnosti žen a mužů ve vztahu ke kvótám jako nástroji vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích. I přesto, že více než polovina absolventů vysokých škol jsou ženy, v rozhodovacích pozicích jich najdeme málo. Navíc platí, že čím vyšší pozice, tím menší obsazenost ženami. Ve vztahu k vymezenému problému je nutno říci, že má politika rovných příležitostí žen a mužů v tomto směru nedostatky v naplňování rovnosti. Východiskem a nápomocí by mohl být kvótní systém, který je stejně jako samotná zmíněná politika tlačen Evropskou unií. Její aplikace na české prostředí však není snadná, naráží na řadu překážek a odmítání jednak ze strany veřejnosti, jednak i ze strany samotných vedoucích zaměstnanců.
Evropská služba pro vnější činnost: Studie č. 3.089
Urbanová, Klára
Jednou z klíčových změn, které přinesla Lisabonská smlouva je vytvoření funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě EU pro vnější vztahy a který je zároveň místopředsedou Evropské komise. Institucionálně se tak propojily dvě klíčové složky zahraniční politiky EU. Na tento post byla navržena dne 19. listopadu 2009 na neformálním zasedání šéfů států a vlád členských států EU v Bruselu Catherine Ashton z Velké Británie. Stalo se tak těsně před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), někdy také označovaná jako diplomatický sbor Evropské unie, je poté zcela novým útvarem jenž přináší Lisabonská smlouva.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.