Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Martináková, Petra ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽÍ Květná zahrada, která byla roku 1998 společně se zámkem a Podzámecku zahradou zapsána na listinu národního kulturního dědictví UNESCO vznikla ve 2.pol. 17.stol. Má dvě hlavní části, Květnici a Štěpnici. Hlavní vstup byl původně z kolonády a byl orientován na hlavní kompoziční ose. Dnes je tento vstup využívan jen vyjímečně, a hlavní vstup byl přesunut do prostoru čestného dvora. Předpolí zahrady tvoří tři části – Holandská a pomerančová zahrada na severu, prostor čestného dvora a jižní část, kde byla v minulosti bažantice, králičí kopeček a ptačí voliéra. Práce řeší funkční využití jednotlivých částí předpolí, jejich vzájemné propojení a návaznost na barokní zahradu. V prostoru Holandské a pomerančové zahrady je navržena restaurace, která tvoří dominantní prvek prostoru. Dále jsou zde navrženy výstavní prostory a edukační centrum, které se mají co nejvíce stát součástí zahrady. Vstupní objekt je rekonstruován tak, aby nabídl základní služby návštěvníkovi. V jižní části předpolí, v prostoru bývalé bažantice, je situováno zahradnické centrum. Celé předpolí uzavírá rekonstruovaná barokní voliéra. V místě mezi volierou a zahradním centrem je prostor pro volnočasové aktivity. Celým předpolím jako spojující prvek prochází komunikační koridor. Začíná na jihu u ptačí voliéry a končí vyhlídkovou restaurací na severu.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kalousek, Jaroslav ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem mého návrhu bylo navrhnout funkční a harmonický celek jako doplněk k již stávajícím objektům tak, aby je vhodně doplnil, ale zároveň působil moderně. Nová dostavba dvou domečků vychází z obrazu původně dvou domečků již v zahradě stojících a sloužících jako oranžerie se skleníky. Inspiraci jsem čerpal převážně z forem, jež se v zahradě vyskytují, hlavně pak z detailu na budovách. Dále také ze zahradního umění, přírody a z rostlin rostoucích v zahradě, protože výstavba je úzce spojena se zahradou a přírodou, což dalo vzniknout organické architektuře obytných skleníků s rostlinami zastíněnými špalírovými stěnami. Symbolika přednáškové místnosti v Holandském pavilonu spočívá v semínku, jakožto počátku něčeho nového, co může růst a rozvíjet se. Zrovna tak jako předávání zkušeností a učení se něčemu novému. Symboliku v pomerančovém pavilonu vyjadřuje scénář výstavy, který odráží scénář průchodu a poznávání zahrady z doby biskupa Liechtenstejna a pomáhá tak pochopit koncepci zahrady z tehdejší doby.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Čermáková, Markéta ; Kopečný, Petr (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Revitalizace části Květné zahrady v Kroměříži
Horní zahrada českokrumlovského zámku
KERTESOVÁ, Gabriela
Předložená bakalářská práce se zabývá barokní Horní zahradou českokrumlovského zámku s význačnými stavbami letohrádku Bellarie a Hudebního pavilonu. Tato zahrada byla založena již v 17. století za Eggenbergů a dostavěna v polovině 18. století za Schwarzenbergů. Práce shrne dosavadní umělecko-historický vývoj a zaměří se především na interpretaci Horní zahrady prostřednictvím původních plánů. Nejsou opomenuty ani kapitoly týkající se významných staveb a umělců, kteří se na zahradě podíleli. Horní zahrada je zasazena do kontextu českých barokních zahrad, kde je porovnána s parkem v Červeném Dvoře a Květnou zahradou v Kroměříži.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Čermáková, Markéta ; Kopečný, Petr (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Revitalizace části Květné zahrady v Kroměříži
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Martináková, Petra ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽÍ Květná zahrada, která byla roku 1998 společně se zámkem a Podzámecku zahradou zapsána na listinu národního kulturního dědictví UNESCO vznikla ve 2.pol. 17.stol. Má dvě hlavní části, Květnici a Štěpnici. Hlavní vstup byl původně z kolonády a byl orientován na hlavní kompoziční ose. Dnes je tento vstup využívan jen vyjímečně, a hlavní vstup byl přesunut do prostoru čestného dvora. Předpolí zahrady tvoří tři části – Holandská a pomerančová zahrada na severu, prostor čestného dvora a jižní část, kde byla v minulosti bažantice, králičí kopeček a ptačí voliéra. Práce řeší funkční využití jednotlivých částí předpolí, jejich vzájemné propojení a návaznost na barokní zahradu. V prostoru Holandské a pomerančové zahrady je navržena restaurace, která tvoří dominantní prvek prostoru. Dále jsou zde navrženy výstavní prostory a edukační centrum, které se mají co nejvíce stát součástí zahrady. Vstupní objekt je rekonstruován tak, aby nabídl základní služby návštěvníkovi. V jižní části předpolí, v prostoru bývalé bažantice, je situováno zahradnické centrum. Celé předpolí uzavírá rekonstruovaná barokní voliéra. V místě mezi volierou a zahradním centrem je prostor pro volnočasové aktivity. Celým předpolím jako spojující prvek prochází komunikační koridor. Začíná na jihu u ptačí voliéry a končí vyhlídkovou restaurací na severu.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kalousek, Jaroslav ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem mého návrhu bylo navrhnout funkční a harmonický celek jako doplněk k již stávajícím objektům tak, aby je vhodně doplnil, ale zároveň působil moderně. Nová dostavba dvou domečků vychází z obrazu původně dvou domečků již v zahradě stojících a sloužících jako oranžerie se skleníky. Inspiraci jsem čerpal převážně z forem, jež se v zahradě vyskytují, hlavně pak z detailu na budovách. Dále také ze zahradního umění, přírody a z rostlin rostoucích v zahradě, protože výstavba je úzce spojena se zahradou a přírodou, což dalo vzniknout organické architektuře obytných skleníků s rostlinami zastíněnými špalírovými stěnami. Symbolika přednáškové místnosti v Holandském pavilonu spočívá v semínku, jakožto počátku něčeho nového, co může růst a rozvíjet se. Zrovna tak jako předávání zkušeností a učení se něčemu novému. Symboliku v pomerančovém pavilonu vyjadřuje scénář výstavy, který odráží scénář průchodu a poznávání zahrady z doby biskupa Liechtenstejna a pomáhá tak pochopit koncepci zahrady z tehdejší doby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.