|
|
Množství přijímané soli ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv tohoto množství na krevní tlak
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá problematikou vysokého příjmu soli stravou a s tím souvisejícími zdravotními komplikacemi - zejména vysokým krevním tlakem, hypertenzí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat množství přijímané NaCl ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv přijímaného množství na krevní tlak. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je daný problém charakterizován. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím pozorování za současného dokumentování získaných údajů do vytvořených formulářů. Technikou sběru dat bylo vážení veškerých surovin při přípravě stravy, měření krevního tlaku respondentů a laboratorní rozbor moči za 24 hodin. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí programu Nutriservis Profesional spolu s využitím výživových údajů uvedených na obalech použitých potravin. Výzkumný soubor tvořilo 5 respondentů, dva muži a tři ženy. Získané výsledky jsou prezentovány formou textu, souhrnných tabulek a výsledků z laboratoře. Vyplývá z nich, že při zprůměrování výsledných čísel přijímané soli za jednotlivé dny, ani jeden respondent nesplňuje doporučené množství a s tím koresponduje i TK. Tři respondenti mají normální TK (již prehypertenze) a dva mají TK optimální. Jako nejvýznamnější zdroje soli se potvrdily uzeniny, pečivo a sýry.
|
|
|
Problematika selfmonitoringu krevního tlaku
HEVEROVÁ, Jiřina
Základní teoretická východiska: Hypertenze je onemocnění, při kterém je hodnota krevního tlaku 140/90 mm Hg a tyto hodnoty jsou naměřené minimálně při dvou ze třech měření. Arteriální hypertenze patří mez nejčastější onemocnění s vysokým výskytem v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (Češka, Vítovec 2010). Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda pacienti dodržují zásady selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. Dále zjistit nejčastější chyby pacientů při selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Dodržují pacienti léčící se s hypertenzí zásady pro měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? Vyskytují se chyby při měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? A poslední výzkumnou otázkou byla: Jaké chyby se vyskytují, při měření TK (pažním tlakoměrem) v domácím prostředí u pacientů léčících se s hypertenzí nejčastěji? Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, kdy byla zvolena technika sběru dat za pomoci individuálních polostrukturovaných rozhovorů a doplněna pozorováním u osob s hypertenzí, které pro domácí měření krevního tlaku používají pažní tonometr. Sběr dat probíhal v březnu 2014 s respondenty vybranými pomocí techniky sněhové koule. Rozhovor obsahoval předem připravené otázky. Odpovědi respondentů byly zaznamenávány do záznamového archu a na nahrávací zařízení. K pozorování byl vytvořen pozorovací arch s kritérii a posléze byla vytvořena a popsána tabulka pro vyhodnocení sledovaných kritérií. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů. Čtyři muži a čtyři ženy. Respondenti byli seznámeni s otázkami předem, samotný rozhovor byl zaznamenáván písemně a na nahrávací zařízení. Všichni respondenti souhlasili s pozorováním, které proběhlo před rozhovorem. Výsledky:Z výsledků šetření vyplívá, že více jak polovina respondentů nedodržují dietní opatření (viz diagram 2). Další kategorie byla zaměřená na užívání medikace. Z osmi respondentů, léky pravidelně užívá 5 respondentů (viz diagram 3). Většina respondentů na otázku týkající se výskytu nežádoucích účinků odpověděla, že nežádoucí účinky nemají. Pouze dvě respondentky udaly nežádoucí účinky (viz diagram 4). Zarážejícím zjištěním byl fakt, že pouze polovina respondentů byla informována o výskytu nežádoucích účinků. V kategorii měření krevního tlaku vyplynulo, že všichni, kromě respondenta č. 1 provádějí měření svého tlaku v ranních hodinách a respondent 1 plus dva další provádí měření i večer (viz diagram 6). Každý z respondentů uvedl jinou frekvenci měření, jen pár respondentů se shodlo (viz diagram 5). Tato kategorie obsahovala tři podkapitoly, ve kterých jsme se zabývaly tím, jakou polohu zujímají respondenti při měření svého krevního tlaku (viz diagram 7), místem měření krevního tlaku respondentů (viz diagram 8) a vzdáleností manžety od loketní jamky (viz diagram 9). V poslední kategorii byly odhaleny zásady, které respondenti znají pro správné měření krevního tlaku (viz diagram 10). Závěr: Arteriální hypertenze je velmi nebezpečné onemocnění, proto je důležité mít tuto chorobu, alespoň částečně pod kontrolou a to měřením krevního tlaku. Je důležité, aby všichni hypertonici znali a dodržovali zásady pro měření krevního tlaku. Výsledkem této práce je vyhodnocení nejčastějších chyb selfmonitorignu krevního tlaku, kterých se dopouštějí hypertonici v domácí péči. Tento výstup by měl sloužit k posouzení a prevenci dalších chyb při měření krevního tlaku, pro případnou edukaci pacientů ošetřovatelským personálem.
|
|
|
Vliv složení piva na rychlost odbourávání alkoholu
Svobodová, Pavla
Diplomová práce se zabývá měřením hladiny alkoholu a krevního tlaku po konzumaci dvou druhů piv (desetistupňového piva a pivního speciálu) v pravidelných intervalech. První část je věnována literární rešerši, která poskytuje ucelený přehled o složení piva a pozitivním i negativním vlivu jednotlivých složek piva na lidské zdraví. Dále se věnuje vlivu konzumace piva na kardiovaskulární systém a reprodukční systém žen. Seznamuje čtenáře s trendy konzumace piva mezi studenty v ČR a USA. Praktická část zahrnuje měření alkoholu v dechu a krevního tlaku po konzumaci dvou druhů piv, senzorické zhodnocení testovaných vzorků a analýzu složení piva. Měření se zúčastnilo 20 probandů, jejichž složení těla bylo analyzováno na přístroji InBody. U pivního speciálu bylo prokázáno pomalejší odbourávání alkoholu (P > 0,05). Po vypití obou druhů piv byl zaznamenán pokles krevního tlaku (P > 0,05).
|
|
|
Měření krevního tlaku v prostředí LabVIEW
Čermák, Marek ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a vytvořit přípravek pro automatizované měření krevního tlaku auskultační metodou pomocí počítače. Práce obsahuje popis krevního tlaku, jsou zde vysvětleny způsoby jeho monitorování, základní pravidla pro jeho měření a také metody, kterými je možné krevní tlak měřit. V praktické části práce je poté popsán měřící systém, sloužící k měření krevního tlaku auskultační metodou pomocí počítače. Je zde také zobrazen návrh a realizace mikrofonního předzesilovače. Dále práce obsahuje popis počítačového programu vytvořeného v prostředí LabVIEW, který slouží k měření pomocí dříve popsaného systému. V závěru je pak zhodnocena přesnost celého měřiče.
|
|
|
Měření krevního tlaku v prostředí LabVIEW
Pelikán, Ondřej ; Štohanzlová, Petra (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je navrhnout a realizovat přípravek, který umožňuje získávat Korotkovovy zvuky a měřit krevní tlak pomocí počítače. V práci je uveden návrh předzesilovače pro získávání Korotkovových zvuků, zapojení přípravku i softwarový návrh pro sběr dat. Dokument také obsahuje teoretické informace o možnostech měření krevního tlaku.
|
|
|
Zpracování signálu z kontinuálního měření tlaku
Svobodová, Ivana ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vondra, Vlastimil (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje obecný popis krevního tlaku a jeho význam a také se zabývá jeho nemocemi, jako je hypotenze a hypertenze. Práce dále obsahuje literární rešerši způsobu měření krevního tlaku. Literární rešerše se především týká neinvazivní metody měření krevního tlaku. V bakalářské práci je téţ navrhnutý program v prostředí Matlab, který slouţí pro zpracování signálu z kontinuálního měření tlaku krve pro detekce SBP a DBP a MAP tep po tepu. Pro ověření funkčnosti programu je další realizace provedena v GUI. V závěru práce jsou získaná data statisticky vyhodnocena.
|
|
|
Měření a analýza parametrů kardiovaskulárního systému
Filipová, Petra ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kratochvíla, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce ilustruje základní diagnostické postupy pro analýzy EKG v klinické praxi. Obsahuje ověřování statistických hypotéz, automatickou detekci RR intervalů použitím tří různých detektorů a srdeční frekvenci z EKG a jiné analýzy v časové a frekvenční oblasti. Zjišťovala se detekční účinnost. Analýzy variability srdeční frekvence jsou také uvedeny v časové a frekvenční oblasti. Analýzy se provádí v Matlabu, grafické rozhraní v Matlab GUIDE bylo provedeno také a zahrnuje všechny vytvořené funkce v časové a frekvenční oblasti. Pro účely hodnocení metod byla reálna data naměřena podle vytvořeného akvizičního protokolu.
|
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti
Žáková, Monika ; Kratochvíla, Jiří (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, se zaměřením na kardiovaskulární měření při fyzické zátěži. Popisuje diagnostické přístroje Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko) a PowerCube (Ganshorn, Německo), sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Uvádí možnosti exportu dat a práci s nimi. Navrhuje protokol měření pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého měříme základní diagnostické parametry před, během a po fyzické zátěži. V programovém prostředí MATLAB je vytvořena aplikace, umožňující přehlednou analýzu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část obsahuje statistické vyhodnocení vlivu zátěže na měřené parametry a srovnání výsledků s dostupnou literaturou.
|
|
| |
|
|
Analýza měřených parametrů kardiovaskulárního systému
Lysoň, Jakub ; Vítek, Martin (oponent) ; Kratochvíla, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce objasňuje elektrickou aktivitu srdce měřením dvanáctisvodového EKG. Pro měření je určen diagnostický systém Biopac, spolu s počítačovým program Acqknowledge. Pro zjištění vlivu zátěže na zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence je navržena vlastní ověřovací metoda. Pomocí statistického postupu ověřování hypotéz v této problematice jsou vyhodnoceny výsledky měření. Pro analýzy naměřených dat v časové a frekvenční oblasti byl využit program Matlab, do kterého byly naměřené průběhy importovány. Byly vytvořeny funkce, které jsou v prostředí Guide implementovány do grafické podoby programu.
|
host ::
RSS.