|
|
MetaArchitektura
Vymazalová, Tereza ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Poutní kostel na Zelené hoře ve Ždáře nad Sázavou je jako památka UNESCO navštěvována asi 30 000 návštěvníky ročně a každý rok návštěvnost stoupá. Pro takovouto vysokou návštěvnost chybí ale ekvivalentní zázemí. Bakalářská práce se proto zabývá tímto tématem a pokouší se posunout a zlepšit podmínky pro návštěvníky i zaměstnance. Program návrhu reaguje na tyto nepsané požadavky a zároveň se snaží prodloužit dobu strávenou na Zelené hoře novymi přidanými funkcemi – kavárna, Santiniho muzeum či přednáškový/výstavní sál. Základem návrhu je komplexní právě forma objektu, která vychází a je inspirovaná způsobem Santiniho navrhováním pomocí kružnic a zároveň tento způsob posunuje do jiné roviny. Návrh formy pracuje s přeinterpretováním Santiniho navrhování a s využitím současného stylu navrhování v architektuře (architektonické pole – P. Eisenmann, OOO – object oriented ontology, mereologie – G. Retsin či 2nd digital turn – Mario Carpo). Vzniká tak geometricky složitá architektura, která vyrůstá ze Zelené hory a stává se její nedílnou součástí.
|
|
|
MetaArchitektura
Vymazalová, Tereza ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Poutní kostel na Zelené hoře ve Ždáře nad Sázavou je jako památka UNESCO navštěvována asi 30 000 návštěvníky ročně a každý rok návštěvnost stoupá. Pro takovouto vysokou návštěvnost chybí ale ekvivalentní zázemí. Bakalářská práce se proto zabývá tímto tématem a pokouší se posunout a zlepšit podmínky pro návštěvníky i zaměstnance. Program návrhu reaguje na tyto nepsané požadavky a zároveň se snaží prodloužit dobu strávenou na Zelené hoře novymi přidanými funkcemi – kavárna, Santiniho muzeum či přednáškový/výstavní sál. Základem návrhu je komplexní právě forma objektu, která vychází a je inspirovaná způsobem Santiniho navrhováním pomocí kružnic a zároveň tento způsob posunuje do jiné roviny. Návrh formy pracuje s přeinterpretováním Santiniho navrhování a s využitím současného stylu navrhování v architektuře (architektonické pole – P. Eisenmann, OOO – object oriented ontology, mereologie – G. Retsin či 2nd digital turn – Mario Carpo). Vzniká tak geometricky složitá architektura, která vyrůstá ze Zelené hory a stává se její nedílnou součástí.
|
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě v Praze
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Jana Nepomuckého na Skalce. První část se věnuje osobě sv. Jana Nepomuckého pro pochopení jeho kultu, který se velice rozvinul v době baroka. Dále přechází pozornost na barokní náboženská bratrstva jakožto fenomén doby se zaměřením na nejstarší svatojánskou konfraternitu, která se stala fundátorem kostela Na Skalce. Následuje kapitola pojednávající o historii jeho výstavby. Nejpodstatnější část práce se věnuje architektuře kostela s jejím detailním popisem, s cílem poukázat na její nebývalé kvality. Napomoci tomu má také stať, která se snaží zasadit kostel Na Skalce do tvorby K. I. Dientzenhofera a upozornit na významné zahraniční svatyně, u kterých se formálně inspiroval. Poslední neméně podstatná kapitola se zaměřuje na vnitřní zařízení kostela. Pozornost je věnována sochařské a malířské výzdobě jednotlivých oltářů, v čele se sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa na hlavním retáblu. Opomenuty nejsou ani nástropní fresky od F. A. Müllera. Klíčová slova kostel sv. Jana Nepomuckého, Praha, baroko, K. I. Dientzenhofer, Jan Brokoff, J. A. Quitainer, F. I. Platzer, F. A. Müller
|
|
|
Latinské nápisy města Českých Budějovic
FROJDOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na rozbor latinských nápisů na katastrálním území Českých Budějovic. Latinské nápisy v Českých Budějovicích pochází převážně ze 17. a 18. století a jsou spojené se sakrálními předměty, budovami a sochami. Nápisy v nebo na budovách často obsahují chronogram, ze kterého zjistíme rok výstavby nebo přestavby (např. na kostele svaté Anny je letopočet přestavby kláštera, na radnici, na vinotéce, kostele sv. Mikuláše). Chronogram najdeme i na náhrobcích, kde z textu zjistíme rok úmrtí nebo zhotovení náhrobku pro zemřelého (kostel Obětování Panny Marie). Velmi často se s chronogramem potkáváme u nápisů pod sochami od Josefa Dietricha. U Mariánského sousoší byl zjištěn rozdíl v textu, který byl navrhnutý městskou radou (1715 podpis smlouvy) a skutečným textem (1716 zhotovení sousoší). Při tvorbě chronogramu se mění text a při překladu je nutno domýšlet, co je správné. Zvláštní jsou nápisy psané v beuronském slohu (kostel Panny Marie Růžencové, Kostel Jana Nepomuckého a kostel Božského srdce Páně). Nápisy obsahují texty z bible, také z Vulgaty, zkratky, znaky, a proto se obtížně překládají. Nejčastěji jsou citovány kapitoly z knihy Sírachovec, která obsahuje poučná moudra. Latinské nápisy také oslavují dárce (Kalvárie Terezie Aichlerová), panovníky (radnice Karel VI) nebo původce díla (Kostel Panny Marie Růžencové Klement Petr). Nápisy ze současnosti se váží k budovám, na kterých jsou napsány (archiv písmo, univerzita vzdělání).
|
host ::
RSS.