|
|
Možnosti pracovního začlenění osob s roztroušenou sklerózou: vliv symptomů a dalších komorbidit
Ulmanová, Alena ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Alena Ulmanová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Eliška Rotbartová Název bakalářské práce: Možnosti pracovního začlenění osob s roztroušenou sklerózou: vliv symptomů a dalších komorbidit Abstrakt bakalářské práce: Tato teoreticko-praktická bakalářská práce se zabývá vlivem symptomů roztroušené sklerózy a dalších komorbidit na pracovní uplatnění osob, které se potýkají s touto diagnózou. Práce si klade za cíl zjistit jaké jsou dominantní obtíže, které omezují práceschopnost osob s roztroušenou sklerózou, čehož dosahuje pomocí dotazníku pracovních obtíží s názvem Multiple Sclerosis Work Difficulties Questionnaire (MSWDQ-23). Důležitost tohoto cíle vychází především z faktu, že onemocnění postihuje především mladé dospělé v produktivním věku, u kterých bývá zaměstnání podstatnou součástí života a obtíže spojené se sníženou práceschopností mohou negativně ovlivnit jejich finanční a sociální situaci, ale i celkový fyzický stav. Teoretická část práce shrnuje poznatky o dané problematice pomocí aktuální zahraniční i tuzemské literatury. V praktické části je následně využit kvantitativní výzkum založený na dotazníkovém šetření. Konkrétně je použit standardizovaný nástroj MSWDQ-23, který pomocí uzavřených otázek rozdělených do tří kategorií...
|
|
|
Psychiatrická komorbidita v kontextu rodinných faktorů u pacientů ADDA s primární adiktologickou diagnózou
Slopovská, Hana ; Jandáč, Tomáš (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: Psychiatrická komorbidita označuje souběh adiktologické diagnózy s jednou či více psychiatrickými diagnózami u daného jedince. Psychiatrické komorbidity jsou jednou z častých komplikací nejen u dětí a mladistvých. Zásadní vliv na jejich vznik a rozvoj může mít také rodinné zázemí. Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobnější popis výskytu psychiatrických komorbidit u pacientů ambulance dětské a dorostové adiktologie (ADDA) se zaměřením na rodinné faktory, které mohou mít souvislost s výskytem duální diagnózy u dané populace. Metody: Ke zpracování výzkumu budou využita data pacientů ADDA, která pochází ze dvou pramenů (FONS a dotazník SAL), která budou následně párována a anonymizována. Pro analýzu dat bude použita korelační analýza. Výsledky: Studie, která probíhala v letech 2015-2021 obsahovala celkem 157 respondentů ve věku 8-18 let s primární adiktologickou diagnózou. Dětí s psychiatrickou komorbiditou bylo celkem 61. Nejčastěji přítomnou komorbiditou byla hyperkinetická porucha (15,3 %). Ohroženo závislostí je celkem 14 % rodin z celkového souboru a 11,5 % dětí s komorbiditou. Závěr: Dle výsledků naší výzkumné práce nemůžeme potvrdit jednoznačný vliv rodinných faktorů na vznik a vývoj psychiatrických komorbidit u pacientů ADDA. Výsledky vykazují velmi nízký počet procent korelace...
|
|
|
Vývojová porucha koordinace a využití MABC-2 testu k hodnocení dětí ve věku 3-10 let s posouzením vlivu termínu narození a porodní hmotnosti
Ducháčková, Iveta ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Vývojová porucha koordinace a využití MABC-2 testu k hodnocení dětí ve věku 3-10 let s posouzením vlivu termínu narození a porodní hmotnosti" se ve své teoretické části zabývá nejnovějšími poznatky, které se týkají prevalence onemocnění, možnou etiologií, dále se zaměřuje na diagnostiku, klinický obraz, komorbidity a terapeutické strategie. Praktická část zahrnuje hodnocení motorických dovedností 52 typických dětí s využitím MABC-2 testu. Děti byly rozděleny dle jejich termínu narození a porodní hmotnosti na jedince narozené v termínu a jedince s prematuritou, narozené před 37. týdnem. Cílem praktické části bylo na prvním místě porovnat získané výsledky vzájemně, druhým cílem bylo zhodnotit, zda existuje vzájemný vztah mezi termínem narození, porodní hmotností a výsledkem MABC-2 testu. U testovaných jedinců nebyla existence korelace statisticky prokázána, nicméně byly viditelné rozdíly v průměrných hodnotách všech tří komponent MABC-2 i celkového testového skóre MABC-2 testu.
|
|
|
Epidemiologie, komorbidity a kvalita života u pacientů s psoriázou
Hugo, Jan ; Gkalpakiotis, Spyridon (vedoucí práce) ; Kodet, Ondřej (oponent) ; Slonková, Veronika (oponent)
Psoriáza je komplexní systémovou chorobu, řazenou mezi imunitně podmíněná zánětlivá onemocnění (IMID, Immune-Mediated Inflammatory Disease). Přestože sama o sobě neohrožuje život pacientů, mívá dramatický dopad na jejich kvalitu života, a nese riziko rozvoje řady komorbidit. Proto i s ohledem na skutečnost, že se jedná o jednu z nejčastějších chronických dermatóz, postihující více než 100 milionů osob po celém světě, vyhodnotila WHO psoriázu jako závažný celosvětový zdravotní problém. Cílem léčby je dostat chorobu pod dlouhodobou kontrolu, dosáhnout co nejmenšího počtu viditelných projevů a minimální aktivity tvorby nových, kdy u pacientů s těžkou formou psoriázy je nezbytná systémová terapie. To bylo ale dlouho dobu velmi obtížné, protože preparáty konvenční systémové terapie často neměly dostatečnou účinnost, a navíc kvůli nežádoucím účinkům a nutnosti častých laboratorní vyšetření nebyly ani vhodné k dlouhodobému podávání. Díky intenzivnímu výzkumu a lepšímu porozumění etiopatogeneze psoriázy však došlo k vyvinutí cílené biologické terapie, která představuje výrazný pokrok stran účinnosti i bezpečnosti. Jedná se ale o terapii novou, takže řada otázek, zejména u novějších generací biologické terapie, stále není zodpovězena. Naše práce se proto zaměřila na získání a analyzování dat z reálné...
|
|
|
Ženy s poruchou osobnosti a užívání návykových látek
Robovski, Katalin ; Richterová-Těmínová, Martina (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Východiska: Adiktologická klientela má často komorbidní poruchu osobnosti. Každá porucha má svá specifika, taktéž pohlaví má dopad na užívání návykových látek. Není dostatek výzkumů, které by se zabývaly ženami s jednou z nejčastěji zastoupených poruch osobnosti - emočně nestabilní hraničního typu, které užívají psychoaktivní látky. Cíle: Cílem výzkumu bylo detailně popsat a prozkoumat ženy v třetím decenniu s HPO v kontextu jejich zkušeností s NL. Konkrétně prevalenci, vzorce, důvody užívání a dopad užívání NL na symptomy poruchy. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl vybrán metodou samovýběru. Obsahoval 8 žen ve věku 20 - 30 let. Tyto ženy měly diagnózu emočně nestabilní porucha hraničního typu. Metody: Výzkum byl kvalitativní a exploratorně-deskriptivní. Jednalo se o kolektivní případovou studii. Data byla získána pomocí semistruktorovaných interview, které byly nahrávány na diktafon. Analýza dat probíhala formou obsahové analýzy především deskriptivní a částečně teoretické. Výsledky: Respondentky nejčastěji užívaly alkohol a konopné látky. Problémové užívání jakékoli NL bylo přítomno u více než poloviny z nich a trvalo okolo 2 let. Není u nich obvyklé polyvalentní užívání. Alkohol užívají ve společnosti a konopné látky upřednostňují užívat samy. Nejčastěji užívají NL kvůli autosanaci...
|
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
|
Chronický zánět a metabolický syndrom u pacientů s psoriázou
Vachatová, Simona ; Ettler, Karel (vedoucí práce) ; Vašků, Vladimír (oponent) ; Tichý, Martin (oponent)
Psoriáza je chronické recidivující zánětlivé onemocnění. Na jejím vzniku se podílejí genetické a imunologické faktory. Lupénka se váže s mnohými komorbiditami, mezi které patří metabolický syndrom (MetS). Do patogeneze lupénky mohou být zapojeny adipokiny produkované bílou tukovou tkání. Adipokiny by mohly sloužit jako chybějící článek v propojení lupénky s obezitou/MetS. Mezi nejdůležitější adipokiny patří adiponektin, leptin a resistin. Adiponektin je exprimován adipocyty a má vysoký protizánětlivý potenciál. Leptin je protein tvořený tukovou tkání a je důležitou součástí v regulaci látkově energetického metabolizmu. Má prozánětlivý efekt. Polypeptid resistin je produkován makrofágy a monocyty viscerální tukové tkáně. Byl pojmenován pro svou schopnost indukovat inzulínovou rezistenci. Produktem makrofágů je i fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny (Lp-PLA2), která může sloužit jako marker kardiovaskulárního rizika. Zvýšená míra kouření u pacientů s lupénkou souvisí s jejich sníženou kvalitou života. Kouření tabákových cigaret je navíc úzce spojeno s MetS: kuřáci mají zvýšené riziko MetS. Byla prokázána i přímá souvislost mezi lupénkou a kouřením. Kouření je dobře známou příčinou zvýšené hladiny neutrofilů a aktivuje zánětlivé biomarkery, včetně C-reaktivního proteinu (CRP). CRP je jedním z...
|
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
host ::
RSS.