|
|
Zdraví a jeho socioekonomické ukazatele - testování reliability a validity na PSAS
Juráčková, Veronika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Zdraví a jeho socioekonomické ukazatele - testování reliability a validity na PSAS" se zabývá teoretickým ukotvením pojmu zdraví a jeho socioekonomických ukazatelů. Podstatnou částí práce je aplikace nástrojů PSAS škály na českou populaci a určení, zda je škála po aplikaci na české respondenty reliabilní a validní. K určení reliability je využito komplexního testu pro celou škálu skrze hodnotu Cronbachovo alfa a poté je testována mezipoložková reliabilita, tzv. item response theory (IRT). Test IRT je proveden na 18 položkové Likertově škále odpovědí, z nichž je PSAS složena. Validita je testována na základě konfirmační faktorové analýzy, kde je využito tzv. construct validity a poté analýzy kognitivních rozhovorů za užití face validity. Sekundární analýza dat je provedena v programu SPSS, MPLUS, R a IRTPRO. Poslední dva programy jsou využity k testování méně známé item response theory.
|
|
|
Vliv délky škály na měření postojů
Bláhová, Vendula ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou široce využívané při měření postojů, konkrétně vlivu jejich délky (počtu bodů) na měření, a to z hlediska kognitivních procesů probíhajících v myslích respondentů i dopadu na získaná data. Hypotézy, formulované na základě studia literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu a kognitivních rozhovorů, se týkají vzájemné srovnatelnosti výsledků, rozložení odpovědí a náročnosti úlohy. Pro práci je zvolen aplikační příklad z prostředí výzkumu trhu, tzv. Net Promoter Score, vyjadřující míru ochoty doporučit využívanou službu či společnost. Pro ten je originálně využívána jedenáctibodová škála od 0 do 10, která je zde pomocí různých rekódů a přeškálování porovnávána s pětibodovou škálou od 1 do 5. Práce ukazuje, že odpovídání na jedenáctibodové a pětibodové škále znamená pro respondenty dvě odlišné kognitivní úlohy, přičemž odpovídání na delší škále je o něco náročnější, ale ve vnímání respondentů přesnější, a že získaná data se od sebe liší z hlediska rozložení odpovědí - na krátké škále je více zastoupena střední a maximální pozitivní hodnota, zatímco na dlouhé respondenti častěji volí méně silné pozitivní hodnoty.
|
host ::
RSS.