|
|
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve
Koudelka, Jaroslav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve. Práce je zaměřena na oblast charitativního působení křesťanské církve dnes známé pod pojmem diakonie, charakterizované jako služba lásky druhým, která je v současné době považována za jeden z klíčových, tedy konstitutivních prvků fundamentální struktury církve. Na základě rozborů vztahů mezi jednotlivými teologickými disciplínami, zejména však biblistiky, systematické teologie a křesťanské sociální etiky, to vše v kontextu poznatků biblické hermeneutiky, identifikuje charitní ideu křesťanské církve jako společenství lásky ve službě trpícímu člověku. Zásadním určujícím rysem charitativní diakonie je Boží láska a od ní se odvíjející struktura hodnotového systému, který je pro křesťanskou církev specifický a zásadní. Klíčová slova charitativní práce, diakonie, služba lásky, křesťanská sociální etika, katolická sociální nauka
|
|
|
Vybraná pojetí soukromého vlastnictví v ekonomickém myšlení XIX. století: Manifest komunistické strany versus Rerum novarum
Šárková, Kristýna ; Vyhnánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním katolického a marxistického pohledu na soukromé vlastnictví vyjádřených v dílech Rerum novarum a Manifestu komunistické strany. Situace nejnižší vrstvy společnosti se v průběhu 19. století zhoršila natolik, že se velká část její populace ocitla v existenční krizi. Kontinuálně klesající mzda, špatné pracovní podmínky, neexistence sociálního zabezpečení a vysoká míra nezaměstnanosti byly charakteristické rysy 19. století. S nástupem strojní výroby se navíc do pracovního procesu začaly zapojovat i ženy s dětmi, které tak ještě více zvětšovaly konkurenci na trhu práce. Řešení prosazované Karlem Marxem v Manifestu komunistické strany bylo založeno na zrušení soukromého vlastnictví a alokaci majetku pod kolektivní správou. Katolická církev naproti tomu trvala na zachování soukromého vlastnictví a zdůrazňovala solidaritu mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Reakcí církve na stav nejnižší vrstvy a rostoucí vliv komunistického hnutí v Evropě bylo vydání první sociální encykliky Rerum novarum. Práce se přes popis historického pozadí a pojetí majetku dostává ke srovnání pohledů jednotlivých aktérů. Ve zbylých částech práce je podrobněji rozebráno hledisko katolické církve a následně provedena diskuze nad efektivitou a aplikací příslušných východisek katolické církve a Karla Marxe.
|
|
|
Analýza vztahu zásad sociální nauky církve a stanovisek hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Esterle, Štěpán ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu principů, respektive zásad formulovaných katolickou sociální naukou a písemných stanovisek hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura, která jsou prezentována na oficiálních webových stránkách hnutí. V úvodu práce je čtenář stručně seznámen s jednotlivými zásadami katolické sociální nauky. Konkrétně bylo pro účely této práce vybráno pět zásad, které zmiňuje Kompendium sociální nauky církve. Jedná se o zásadu důstojnosti lidské osoby ("princip personality"), zásadu společného dobra, zásadu univerzálního určení statků, zásadu subsidiarity a zásadu solidarity. Následně je čtenář obeznámen se základními postoji hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Formou orientačního výzkumu jednotlivých stanovisek hnutí SPD jsou poté formulována tři témata, která hnutí zmiňuje nejčastěji. Ty představuje Evropská unie, zahraniční politika a migrace. Komparací těchto nejčastěji zmiňovaných témat v pojetí hnutí SPD s katolickou sociální naukou a dalšími relevantními zdroji je vytvořen podklad pro následnou konfrontaci zásad katolické sociální nauky a stanovisek hnutí SPD. Neméně zásadní pro tuto konfrontaci jsou i další postoje hnutí SPD týkající se zejména společenské oblasti a také hodnoty pravdy, svobody, spravedlnosti a lásky, které Kompendium...
|
|
|
Politika zaměstnanosti z pohledu katolického sociálního učení
Procházka, Leoš ; Křížek, Petr (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Politika zaměstnanosti z pohledu katolického sociálního učení" se zabývá možnostmi a způsobem aplikace sociálního učení církve do politiky zaměstnanosti. Na úvod popisuje historii formování katolické sociální nauky, dále rozebírá zásady a principy a následně také sociální nauku církve v oblasti práce. Ty se pak stávají stavebním kamenem pro zkoumání jednotlivých oblastí politiky zaměstnanosti. V druhé části popisuje oblast mezd, odborů, aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a poukazuje na nejdůležitější vlivy a aktuální vývojové tendence. Práce ukazuje, jakým způsobem může křesťan aktivní v politice nebo ekonomii aplikovat sociální nauku církve v praxi a ukazuje úskalí a východiska, které je při tom potřebné brát v úvahu. Hierarchie předpokladů a postupů ukázaná na oblasti politiky zaměstnanosti pak může být využita v jakékoliv další oblasti sociální politiky.
|
|
|
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve
Koudelka, Jaroslav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve. Práce je zaměřena na oblast charitativního působení křesťanské církve dnes známé pod pojmem diakonie, charakterizované jako služba lásky druhým, která je v současné době považována za jeden z klíčových, tedy konstitutivních prvků fundamentální struktury církve. Na základě rozborů vztahů mezi jednotlivými teologickými disciplínami, zejména však biblistiky, systematické teologie a křesťanské sociální etiky, to vše v kontextu poznatků biblické hermeneutiky, identifikuje charitní ideu křesťanské církve jako společenství lásky ve službě trpícímu člověku. Zásadním určujícím rysem charitativní diakonie je Boží láska a od ní se odvíjející struktura hodnotového systému, který je pro křesťanskou církev specifický a zásadní. Klíčová slova charitativní práce, diakonie, služba lásky, křesťanská sociální etika, katolická sociální nauka
|
|
|
Vybraná pojetí soukromého vlastnictví v ekonomickém myšlení XIX. století: Manifest komunistické strany versus Rerum novarum
Šárková, Kristýna ; Vyhnánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním katolického a marxistického pohledu na soukromé vlastnictví vyjádřených v dílech Rerum novarum a Manifestu komunistické strany. Situace nejnižší vrstvy společnosti se v průběhu 19. století zhoršila natolik, že se velká část její populace ocitla v existenční krizi. Kontinuálně klesající mzda, špatné pracovní podmínky, neexistence sociálního zabezpečení a vysoká míra nezaměstnanosti byly charakteristické rysy 19. století. S nástupem strojní výroby se navíc do pracovního procesu začaly zapojovat i ženy s dětmi, které tak ještě více zvětšovaly konkurenci na trhu práce. Řešení prosazované Karlem Marxem v Manifestu komunistické strany bylo založeno na zrušení soukromého vlastnictví a alokaci majetku pod kolektivní správou. Katolická církev naproti tomu trvala na zachování soukromého vlastnictví a zdůrazňovala solidaritu mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Reakcí církve na stav nejnižší vrstvy a rostoucí vliv komunistického hnutí v Evropě bylo vydání první sociální encykliky Rerum novarum. Práce se přes popis historického pozadí a pojetí majetku dostává ke srovnání pohledů jednotlivých aktérů. Ve zbylých částech práce je podrobněji rozebráno hledisko katolické církve a následně provedena diskuze nad efektivitou a aplikací příslušných východisek katolické církve a Karla Marxe.
|
|
|
Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky
Bořil, Tomáš ; Vyhnánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Práce se zabývá srovnáním pohledů hlavního ekonomického proudu (reprezentovaného zejména neoklasickou teorií) a katolické sociální nauky na otázku spravedlivých mezd. V katolickém sociálním učení je toto téma narozdíl od neoklasické teorie výslovně rozebíráno. Z tohoto důvodu se práce za účelem srovnání těchto dvou odlišných myšlenkových směru zaměřuje na vztah normativní a pozitivistické vědy, skryté předpoklady neoklasické teorie týkající se jedince a pojetí práce, její pojetí spravedlnosti a teorie minimální mzdy. Dále práce rozebírá paradigmata a principy katolické sociální nauky související se spravedlivými mzdami, které mají kořeny v učení Aristotela a Sv. Tomáše Akvinského. Tato studie zkoumá nejen slučitelnost a odlišné prvky obou myšlenkových směrů vzhledem k otázce spravedlivých mezd, ale i vzájemně porovnává kořeny rozdílných předpokladů obou teorií. Název práce: Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky Autor: Tomáš Bořil Email autora: tobo[at]email[dot]cz Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Vyhnánek Akademický rok: 2010/2011 Klasifikace JEL: D630, D310, E240 Klíčová slova: spravedlivá mzda, katolická sociální nauka, neoklasická teorie, rozdělovací spravedlnost, role státu, rozdělování sociálního produktu
|
host ::
RSS.