|
|
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
|
|
|
Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce na téma Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví bylo postižení základních vývojových tendencí vztahu mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. Stěžejními oblastmi zájmu se stala především státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Zároveň byla připojena část komparativní, jež je věnována německému správnímu soudnictví a postupu nastolení jednoty moci v Německu ve 30. letech. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich je věnována úvodu do zkoumané problematiky. Druhá kapitola je věnována vymezení základních pojmů jako je dělba moci, výkonná a soudní moc, státní a veřejná správa, soudnictví a také státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Třetí kapitola práce se zabývá pojetím správy a soudnictví ve druhé polovině 19. století v Rakousku a později Rakousku-Uhersku. Na tuto část navazuje čtvrtá, ústřední kapitola, v níž je popsán státoprávní vývoj po vzniku Československa v roce 1918. Tato kapitola je rozdělena do šesti tematických oddílů, které obecně i konkrétně popisují vztah mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. V prvním a druhém oddíle je kromě počátečního období popsána také...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
První kapitola práce se věnuje historickému pohledu na problematiku. Popisuje dějiny litoměřické diecéze od založení kapituly v roce 1057, dějiny diecéze od roku založení 1655 až po rok 1989 a dále podrobně probírá události let 1989-2010 (episkopát Mons. Josefa Koukla po patnáctiletém období sedisvakance v kontextu obnovy diecéze po pádu komunistického režimu, situaci diecéze za biskupa Pavla Posáda a následné období administrace diecéze Dominikem Dukou, nástup biskupa Jana Baxanta). Ve druhé části práce, rozdělené do pěti kapitol, je zpracováno zvolené období tematicky podle odvětví kanonického práva. Zabývá se řízením diecéze, personálními a územně správními poměry, sleduje výkon moci legislativní, moci správní a moci soudní při tvorbě a aplikaci kanonického práva v období let 1990-2010. Práce si všímá činnosti diecézních biskupů, generálních a biskupských vikářů, biskupské kurie, popisuje výkon soudní moci v diecézi a věnuje se právnímu stavu i mimo centrum diecéze, tedy ve farnostech, charitách a dalších subjektech. V závěru práce autor vyhodnocuje právní kulturu a úroveň právního stavu litoměřické diecéze ve sledovaném období.
|
|
|
Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce na téma Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví bylo postižení základních vývojových tendencí vztahu mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. Stěžejními oblastmi zájmu se stala především státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Zároveň byla připojena část komparativní, jež je věnována německému správnímu soudnictví a postupu nastolení jednoty moci v Německu ve 30. letech. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich je věnována úvodu do zkoumané problematiky. Druhá kapitola je věnována vymezení základních pojmů jako je dělba moci, výkonná a soudní moc, státní a veřejná správa, soudnictví a také státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Třetí kapitola práce se zabývá pojetím správy a soudnictví ve druhé polovině 19. století v Rakousku a později Rakousku-Uhersku. Na tuto část navazuje čtvrtá, ústřední kapitola, v níž je popsán státoprávní vývoj po vzniku Československa v roce 1918. Tato kapitola je rozdělena do šesti tematických oddílů, které obecně i konkrétně popisují vztah mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. V prvním a druhém oddíle je kromě počátečního období popsána také...
|
host ::
RSS.