|
|
Historický vývoj léčby závislosti na alkoholu v Psychiatrické léčebně v Dobřanech do roku 1989
Talpa, Radek ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent)
Východiska: Léčebná péče o závislé se začala rozvíjet na území ČR po roce 1911. Založením Apolináře byl stanoven stěžejní léčebný postup. Následující léčebná zařízení jej po konzultacích s MUDr. Skálou nezačala slepě kopírovat, ale částečně se od něj odkláněli a hledali vlastní cesty. Takovým zařízením byla i Psychiatrická léčebna v Dobřanech. Cíl: Cílem práce je zmapovat a představit rozvoj léčby alkoholismu v Psychiatrické léčebně v Dobřanech v uzavřeném historickém celku. V období od jejího vzniku do roku 1989. Vyhledat klíčové momenty v rozvoji nových terapeuticko-léčebných přístupů. Najít a zmapovat případný odklon od původního modelu léčby v Apolináři. Metody: Práce je koncipována jako kvalitativní studie založená na analýze vyhledaných písemností vztahujících se k tématu práce. Výsledky: Provedeným výzkumem se podařilo zkomprimovat ucelený obraz rozvoje léčby alkoholismu v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech do roku 1989. Najít klíčové momenty rozvoje léčby a jejího odklonu od původního modelu léčby v Apolináři. Závěr: Model pobytové léčby závislostí v Psychiatrické léčebně v Dobřanech navazuje na léčbu v Psychiatrické klinice v Plzni. Klíčovou osobnosti pro vznik samostatného oddělení v roce 1951 byl MUDr. Jaromír Rubeš. Další osobnosti v průběhu času byly MUDr. Jindra Nová, Jan Novotný,...
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
| |
|
|
Život a dílo MUDr Heleny Škopkové
Talpa, Radek ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent)
Východiska: Rozvoj léčebné péče se po roce 1948 systematicky rozvíjel na celém území ČR, a to zejména v psychiatrických zařízeních. Byť založením Apolináře byl stanoven stěžejní terapeuticko-léčebný postup, byli i odborníci, kteří se od něj částečně odkláněli a hledali cesty s primární snahou o dobro pacienta. Takovou osobou byla i MUDr. Helena Škopková. Cíl: Cílem práce je představit celoživotní dílo lékařky MUDr. Heleny Škopkové a vyhledat klíčové momenty, které ovlivnily její práci, přístup k pacientům a možnosti rozvoje nových terapeuticko-léčebných přístupů. Metody: Práce je zpracována jako kvalitativní studie založená jednak na analýze vyhledaných písemností, vztahujících se k publikačním a dalším pracovním aktivitám MUDr. Heleny Škopkové, doplněné a systematizované o rozhovor s ní. Výsledky: Provedeným výzkumem se podařilo zkomprimovat ucelený obraz jedné z nejvýraznějších postav psychiatrické a adiktologické péče na našem území MUDr. Heleny Škopkové a její vliv na rozvoj oboru léčby závislostí. Závěr: MUDr. Helena Škopková pracuje od roku 1958 v oboru psychiatrie a od roku 1963 se v psychiatrické léčebně v Dobřanech věnovala léčbě závislostí. Postupem let se ze sekundární lékařky stala uznávanou a respektovanou primářkou v tomto oboru. Její přínos pro obor, který reflektoval nejen vědecké...
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
|
Osobnostní a sociodemografické charakteristiky drogově závislých v ústavní léčbě
DAVIDOVÁ, Klára
Výzkum osobnosti závislého, jak se shoduje mnoho psychologů a psychiatrů, není jednoduchý. Je spojen s řadou problémů, které vyplývají z toho, že je velmi obtížné vyzkoumat osobnostní rysy závislého jedince. Někteří vědci nahlížejí na závislost jako na sebedestruktivní a kompulzivní jednání. S přicházejícími vědomostmi o roli ustrojení osobnosti při vzniku závislosti, především u drogově závislých a závislých na alkoholu, většina vědců usoudila, že nelze jednoduše stanovit psychologické charakteristiky, vedoucí častěji k vytvoření závislosti. Shodují se ale na tom, že existují významné osobnostní rysy, které mohou ke vzniku závislosti přispět. Jedná se o: impulzivní chování, potíže v odkládání uspokojení, antisociální osobnost a touha po vyhledávání něčeho nového, vysoká nekonformnost kombinovaná se slabou cílevědomostí k výkonu hodnocenému společností, pocit sociálního odcizení a všeobecná tolerance k deviaci a pocit zvýšeného stresu. První díl teoretické části práce obsahuje definici drogy, rozdělení drog a drogovou závislost. Druhá část teoretické práce popisuje osobnostní rysy, osobnost závislého a empatii. Cíl práce spočívá ve zjištění některých osobnostních charakteristik u léčených drogově závislých osob. Výzkum byl proveden v psychiatrické léčebně Červený Dvůr, v ústavním zařízení pro drogově závislé a patologické hráče. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření a byl předložen 41 respondentům, kteří byli v době výzkumu léčeni v Červeném Dvoře. Pro výzkumnou část práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují vyšší hladinu úzkostnosti ve srovnání s populačním průměrem. H2: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují větší variabilitu extroverze a introverze ve srovnání s populačním průměrem. H3: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují vyšší míru otevřenosti ke zkušenosti ve srovnání s populačním průměrem. H4: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují menší míru přívětivosti ve srovnání s populačním průměrem. H5: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují nižší míru stability ve srovnání s populačním průměrem. H6: Klienti psychiatrické léčebny Červený Dvůr vykazují nižší hladinu empatie ve srovnání s tabulkovými hodnotami odpovídající normě (IRI).
|
host ::
RSS.