|
|
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku
Kolářová, Anna Anežka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
RESUMÉ Cílem práce je definičně vymezit kategorii kogentních norem mezinárodního práva soukromého a následně popsat specifika jejich použití v obchodní oblasti, například oproti závazkovým vztahům, v nichž je jednou stranou spořebitel. Téma diplomové práce mě zaujalo, jelikož v tomto specifickém úseku mezinárodního práva soukromého se výrazně projevuje rozpor mezi možností stran si něco smluvně upravit a faktickou vymahatelností sjednaných nároků před soudy nebo mimosoudními institucemi. Pro převážnou část své diplomové práce jsem zvolila analytický přístup a gramatický, teleologický a logický výklad zmíněných právních instrumentů. V závěrečné části práce užívám komparatistiky právních řádů několika zvolených států, abych demonstrovala, jaký mohou mít odlišné přístupy k pojetí kogentních norem a mezinárodního práva soukromého vliv na interpretaci totožných smluvních vztahů a na smluvní volnost stran vůbec. Diplomová práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol a shrnujícího závěru. První kapitola se věnuje kogentním normám v mezinárodním obchodním styku v obecné rovině, tedy vymezení samotného pojmu kogentních norem a otázce osobního a věcného rozsahu práce - specifikám obchodního styku. Po teoretickém základu následuje druhá kapitola, která se bude zabývat praktickým uplatněním kogentních norem v mezinárodním...
|
|
|
Mezinárodní licenční smlouvy
Gardlíková, Monika ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat institut mezinárodní licenční smlouvy, funkci a postavení, jež zaujímá ve sféře mezinárodního obchodu nehmotnými statky, a právní režim, jemuž na úrovni českého právního řádu a práva Evropské unie podléhá. Práce sestává ze čtyř částí. První část se zaměřuje na institut smluvní licence v obecné rovině, nastiňuje její pojem a základní definiční rámec. Reflektuje funkci a pozici, kterou institut licenční smlouvy zaujímá v českém právním řádu, jakož i její posun v rámci rekodifikace českého soukromého práva. Předkládá rozmanitou typologii smluvní licence, přičemž zevrubněji se zabývá jejími modifikacemi, respektive mezními smluvními modely, jimiž jsou franchisová smlouva a smlouva o know-how. Druhá část práce navazuje výkladem věnovaným institutu licenční smlouvy s mezinárodním prvkem, předkládá její obecnou klasifikaci a věnuje se rovněž pramenům její úpravy. Obsahem třetí části je rozbor právního režimu, jemuž mezinárodní licenční smlouva podléhá, přičemž těžiště výkladu spočívá v unijní úpravě obsažené v Římské úmluvě a v Nařízení Řím I. Problematika je pojednána v širším tematickém záběru zahrnujícím rovněž některé související otázky z oblasti práva duševního vlastnictví. Závěrečná část práce se zabývá dílčími aspekty vzájemného postavení smluvních stran závazkového...
|
|
|
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku
Kinkor, Daniel ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku Tématem této diplomové práce je problematika kogentních neboli imperativních norem v mezinárodním obchodním styku. Jedná se o normy, jejichž aplikace nemůže být v konkrétním případě vyloučena volbou cizího práva. Tyto normy, které jsou většinou veřejnoprávní povahy, slouží k ochraně některých důležitých veřejných zájmů a mohou mít na soukromoprávní poměry existující v rámci mezinárodního obchodu podstatný vliv. Cílem této práce je tyto normy charakterizovat a následně analyzovat jednu z oblastí jejich typického výskytu, kterou je regulace zahraničního obchodu s některými zvláštními druhy zboží. Práce je rozdělena do 12 kapitol a obsahuje i obecný úvod a závěrečné shrnutí. První kapitoly přinášejí komplexní definici imperativních norem včetně jejich odlišení od institutu výhrady veřejného pořádku. Podrobně je rozebráno zejména používání těchto norem v závislosti na jejich původu, přičemž největší prostor je věnován těm normám, které jsou součástí práva třetího státu. Navazující kapitoly pak analyzují jednu z charakteristických oblastí použití imperativních norem, a to systém kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití. Jedná se o takové zboží, které je primárně určeno pro civilní použití, ale může být využito i k vojenským účelům. Po úvodním...
|
|
|
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku
Kolářová, Anna Anežka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
RESUMÉ Cílem práce je definičně vymezit kategorii kogentních norem mezinárodního práva soukromého a následně popsat specifika jejich použití v obchodní oblasti, například oproti závazkovým vztahům, v nichž je jednou stranou spořebitel. Téma diplomové práce mě zaujalo, jelikož v tomto specifickém úseku mezinárodního práva soukromého se výrazně projevuje rozpor mezi možností stran si něco smluvně upravit a faktickou vymahatelností sjednaných nároků před soudy nebo mimosoudními institucemi. Pro převážnou část své diplomové práce jsem zvolila analytický přístup a gramatický, teleologický a logický výklad zmíněných právních instrumentů. V závěrečné části práce užívám komparatistiky právních řádů několika zvolených států, abych demonstrovala, jaký mohou mít odlišné přístupy k pojetí kogentních norem a mezinárodního práva soukromého vliv na interpretaci totožných smluvních vztahů a na smluvní volnost stran vůbec. Diplomová práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol a shrnujícího závěru. První kapitola se věnuje kogentním normám v mezinárodním obchodním styku v obecné rovině, tedy vymezení samotného pojmu kogentních norem a otázce osobního a věcného rozsahu práce - specifikám obchodního styku. Po teoretickém základu následuje druhá kapitola, která se bude zabývat praktickým uplatněním kogentních norem v mezinárodním...
|
|
|
Mezinárodní licenční smlouvy
Gardlíková, Monika ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat institut mezinárodní licenční smlouvy, funkci a postavení, jež zaujímá ve sféře mezinárodního obchodu nehmotnými statky, a právní režim, jemuž na úrovni českého právního řádu a práva Evropské unie podléhá. Práce sestává ze čtyř částí. První část se zaměřuje na institut smluvní licence v obecné rovině, nastiňuje její pojem a základní definiční rámec. Reflektuje funkci a pozici, kterou institut licenční smlouvy zaujímá v českém právním řádu, jakož i její posun v rámci rekodifikace českého soukromého práva. Předkládá rozmanitou typologii smluvní licence, přičemž zevrubněji se zabývá jejími modifikacemi, respektive mezními smluvními modely, jimiž jsou franchisová smlouva a smlouva o know-how. Druhá část práce navazuje výkladem věnovaným institutu licenční smlouvy s mezinárodním prvkem, předkládá její obecnou klasifikaci a věnuje se rovněž pramenům její úpravy. Obsahem třetí části je rozbor právního režimu, jemuž mezinárodní licenční smlouva podléhá, přičemž těžiště výkladu spočívá v unijní úpravě obsažené v Římské úmluvě a v Nařízení Řím I. Problematika je pojednána v širším tematickém záběru zahrnujícím rovněž některé související otázky z oblasti práva duševního vlastnictví. Závěrečná část práce se zabývá dílčími aspekty vzájemného postavení smluvních stran závazkového...
|
|
|
Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě
Bříza, Petr ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Disertační práce se věnuje úpravě volby práva a volby soudu v EU a v mezinárodních instrumentech, a to v oblasti smluv mezinárodního obchodního styku. Práce je rozdělena do 4 základních kapitol, přičemž její těžiště se nalézá v kapitolách II a III, které obsahují podrobný rozbor úpravy volby práva a volby soudu, jak v aktech EU, tak v mezinárodních smlouvách. Kapitola I představuje úvod do problematiky, zatímco kapitola IV přináší shrnutí a závěry z učiněných poznatků. Úvodní kapitola obsahuje zdůvodnění, proč se předmětem práce stala právě volba práva a volba soudu. Hned na začátku je demonstrován význam těchto institutů pro mezinárodní transakce, v nichž hraje zásada smluvní autonomie, jejíž jsou tyto instituty reflexí, klíčovou roli. Právě princip smluvní autonomie a jeho historie jsou rozebrány v prvém oddíle této kapitoly, jakkoliv se k této stěžejní a dnes již v mezinárodním obchodním styku prakticky všeobecně respektované zásadě autor vrací i v kapitolách dalších, a to ve vztahu k tam rozebíraným konkrétním právním instrumentům. Úvodní kapitola také přináší rozbor důvodů, pro které strany přistupují k volbě práva a pojednání o tom, v kterých situacích tak obvykle činí. Kapitola I se dále snaží ukázat mimořádný význam, který má forum, u něhož je spor posuzován. Samostatný oddíl je věnován...
|
host ::
RSS.