|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
host ::
RSS.