|
|
Četnost vybraných genetických polymorfismů cytochromu P450 v české populaci a vliv genotypu CYP2C9 na hypolipidemické působení fluvastatinu
Buzková, Helena ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
44 Abstrakt Četnost vybraných genetických polymorfismů cytochromu P450 v české populaci a vliv genotypu CYP2C9 na hypolipidemické působení fluvastatinu Úvod: Jedním z hlavních faktorů geneticky podmíněné variability v odpovědi organismu na podané léčivo je rozdílná katalytická aktivita enzymů metabolizujících léčiva, způsobená zejména genetickými polymorfismy enzymů rodiny cytochromu P450. Předkládaná disertační práce zpracovává toto téma ve dvou navazujících okruzích a to formou komentáře k vlastním originálním publikacím. Cílem první části práce je stanovit frekvenci výskytu funkčně významných variantních alel tří základních isoenzymů cytochromu P450: CYP2D6, CYP2C9 a CYP2C19 v české populaci, predikovat prevalence fenotypu pomalých metabolizátorů a výsledky porovnat s údaji z jiných populací. Druhá část je zaměřena na studium vlivu CYP2C9 genotypu na hypolipidemický účinek fluvastatinu u hypercholesterolemických pacientů. Metody: Genotypizace polymorfismů byla provedena metodou PCR-RFLP. Frekvence výskytu alel CYP2D6*1, *6, *5, *4, *3 a duplikace genu byla stanovena u 233 zdravých dobrovolníků, CYP2C9*1, *2, *3 u 254 subjektů a CYP2C19*1, *2, *3 u 218 subjektů. Do prospektivní studie bez intervencí do standardních postupů hypolipidemické léčby fluvastatinem bylo zařazeno 87 pacientů z toho 48 pacientů...
|
|
|
Stravování pacientů s hypercholesterolémií
VALENTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na stravování pacientů, kteří trpí hypercholesterolémií. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se stravují pacienti s hypercholesterolémií a jaký účinek má změna stravovacích zvyklostí na hladinu cholesterolu. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje základní složky potravy a cholesterol, charakteristiku onemocnění hypercholesterolémie, její rozdělení, rizikové faktory, které ovlivňují její vznik, možnosti léčby a prevenci daného onemocnění. Jsou v ní rozebírány vlivy jednotlivých složek potravy na hladinu cholesterolu a dietní opatření ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Na závěr teoretické části je popsána ateroskleróza, která je s hypercholesterolémií úzce spjata. Praktická část byla vytvořena formou kvalitativního výzkumu, pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se šesti pacienty trpícími hypercholesterolémií, kterým byla zjištěna koncentrace cholesterolu v krvi. Následně si pacienti měli zapisovat svůj jídelníček po dobu jednoho týdne. Jídelníčky jsem zadala do programu "Nutriservis Profesional", který mi pomohl je vyhodnotit, díky čemuž jsem zjistila průměrný příjem cholesterolu ve stravě pacientů. Dále jsem každému pacientovi předložila doporučení, dle kterého by se měl stravovat v následujících šesti měsících. Po uplynulé době byli pacienti vyzváni, aby šli na kontrolu hladiny cholesterolu, což mi pomohlo zjistit, vliv diety na hladinu cholesterolu. Z výsledků výzkumu je vidět, že při dodržování diety a zařazení pohybu do běžného života, se pacientům daří snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Můžeme si všimnout, že většina pacientů překračovala doporučenou denní dávku cholesterolu, která je 300 mg na den. Bakalářská práce může sloužit jako výukový materiál pro pacienty, kteří trpí hypercholesterolémií, ale také může zvýšit informovanost o problematice této choroby.
|
|
|
Genetic determination of cholesterolemia regulation
Vlachová, Miluše ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Souhrn Většina hypercholesterolémií je polygenního původu, dosud však neznáme všechny geny, které cholesterolémii určují. K objevu těchto genů by mohlo napomoci studium experimentálních modelů se spontánním defektem v metabolismu cholesterolu. Cholesterolémie u lidí může být též ovlivněna řadou genových variací a polymorfismů. Některé z nich mohou ovlivnit i odpověď cholesterolémie na příjem tuků. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je jedinečný model hypercholesterolémie, která je indukovaná pouze dietním cholesterolem (bez přídavku kyseliny cholové nebo léků ovlivňujících činnost štítné žlázy). Již na standardní dietě má lehce zvýšenou cholesterolémii a na podání cholesterolové diety reaguje několikanásobným vzestupem koncentrace cholesterolu v krvi (odpovídající pacientům s hypercholesterolémií). Akumulují se u něj lipoproteiny s vysokým obsahem cholesterolu, zejména lipoproteiny o střední (IDL) a velmi nízké (VLDL) hustotě. V pokusu s tyloxapolem (inhibitorem lipoproteinové lipasy (LPL)) jsme zjistili, že PHHC potkan na cholesterolové dietě inkorporuje do VLDL dvakrát více cholesterolu než potkan Wistar, a to při stejném obsahu cholesterolu v játrech u obou kmenů. Tyto VLDL bohaté na cholesterol jsou in vivo katabolizovány pomaleji a hromadí se v cirkulaci. Zvýšenou inkorporaci...
|
|
|
Četnost vybraných genetických polymorfismů cytochromu P450 v české populaci a vliv genotypu CYP2C9 na hypolipidemické působení fluvastatinu
Buzková, Helena ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
44 Abstrakt Četnost vybraných genetických polymorfismů cytochromu P450 v české populaci a vliv genotypu CYP2C9 na hypolipidemické působení fluvastatinu Úvod: Jedním z hlavních faktorů geneticky podmíněné variability v odpovědi organismu na podané léčivo je rozdílná katalytická aktivita enzymů metabolizujících léčiva, způsobená zejména genetickými polymorfismy enzymů rodiny cytochromu P450. Předkládaná disertační práce zpracovává toto téma ve dvou navazujících okruzích a to formou komentáře k vlastním originálním publikacím. Cílem první části práce je stanovit frekvenci výskytu funkčně významných variantních alel tří základních isoenzymů cytochromu P450: CYP2D6, CYP2C9 a CYP2C19 v české populaci, predikovat prevalence fenotypu pomalých metabolizátorů a výsledky porovnat s údaji z jiných populací. Druhá část je zaměřena na studium vlivu CYP2C9 genotypu na hypolipidemický účinek fluvastatinu u hypercholesterolemických pacientů. Metody: Genotypizace polymorfismů byla provedena metodou PCR-RFLP. Frekvence výskytu alel CYP2D6*1, *6, *5, *4, *3 a duplikace genu byla stanovena u 233 zdravých dobrovolníků, CYP2C9*1, *2, *3 u 254 subjektů a CYP2C19*1, *2, *3 u 218 subjektů. Do prospektivní studie bez intervencí do standardních postupů hypolipidemické léčby fluvastatinem bylo zařazeno 87 pacientů z toho 48 pacientů...
|
|
|
Patogeneze hypercholesterolémie u Pražského hereditárně hypercholesterolemického (PHHC) potkana
Rybáková, Kateřina ; Vlachová, Miluše (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent)
Hypercholesterolémie představuje významný rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob. Pro studium patogeneze i terapie hypercholesterolémie se využívá celé řady experimentálních modelů. V této diplomové práci se zaměřuji na charakterizaci jednoho z nich. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je vhodným modelem pro studium hypercholesterolémie. Přestože na standardní dietě většinu plazmatického cholesterolu transportuje v lipoproteinech o vysoké hustotě, na cholesterolové dietě se u něj rozvíjí hypercholesterolémie srovnatelná s hypercholesterolémií u člověka. Výhodou tohoto modelu je, že pro zvýšení cholesterolové hladiny není nutné do diety přidávat žlučové kyseliny či jiné látky, které jsou pro játra svými účinky často toxické. Hypercholesterolémie je u PHHC potkanů způsobena akumulací lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL), které jsou značně obohacovány cholesterolem již při svém vzniku v játrech. Tyto částice jsou pomaleji katabolizovány a zůstávají proto déle v cirkulaci. Zjistili jsme, že po podání 1% cholesterolové diety dochází u PHHC potkana k akumulaci cholesterylesterů (CE) v játrech a že výrazně stoupá i jejich koncentrace ve VLDL. Na zvýšené inkorporaci CE do VLDL se v játrech mohou podílet acylkoenzymA:cholesterolacyltransfera (ACAT) a mikrosomální...
|
|
|
Znalosti plaznatických lipidů studentů VŠ, kuřáků
VARAUSOVÁ, Anežka Gabriela
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné i hypercholesterolémie. Dlouho platilo, že vysoký příjem cholesterolu stravou (dietní cholesterol) má negativní účinky na kardiovaskulární systém, a proto byl z jídelníčku záměrně vyřazován. Řada studií však potvrzuje domněnku, že cholesterol ve stravě (dietní cholesterol) má nepatrný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol lidský organismus přijímá potravou ve formě živočišných tuků, ale rovněž si ho tělo umí vyrobit samo a to v játrech. Pokud tedy dojde vlivem dietních opatření k nepřijímání cholesterolu potravou, mohou játra pokrýt potřebu svoji zvýšenou produkcí. Hladina cholesterolu v lidském organismu je ovlivňována spousty faktory, z nichž můžeme většinu ovlivnit. Mezi tyto faktory patří potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, tělesná nečinnost, vrozené zdravotní předpoklady, věk a pohlaví. Hypercholesterolémie nemá v raném stadiu žádné příznaky, to je důvod, proč současná populace nevěnuje hypercholesterolémii takovou pozornost, jakou by zasloužila. Protože existuje řada edukačních materiálu týkající se této problematiky, napadlo mne, zda se studenti VŠ (především kuřáci) o toto téma zajímají a jaké mají znalosti. Cíl: Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 300 studentů Jihočeské univerzity prezenčního studia. Z celkového počtu 300 rozdaných dotazníků se jich zpět vrátilo 270. Návratnost dotazníku tedy činila 90%. Z 270 dotazníků bylo 99 nepoužitelných, protože neodpovídali cílové skupině. Celkový počet vyhodnotitelných dotazníků tedy byl 171 dotazníků. Výsledky: Pro výzkum jsem stanovila jednu hypotézu. Hypotéza č. 1 Znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků jsou nedostačující, se potvrdila. Z celkového počtu respondentů 171 zná 36 (21%) respondentů svoji hladinu cholesterolu a 135 (79%) respondentu svoji hladinu nezná. Závěr: Práci lze v praxi využít jako publikaci, k obecnému zvýšení informovanosti pro studenty nebo profesory o problematice cholesterolu. K bakalářské práci je přiložen edukační materiál, který může být využit v ordinacích praktických lékařů.
|
|
|
Vliv zvýšené aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na úpravu hladiny cholesterolu v krvi jedince.
FLANDERKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda bude mít vliv zvýšená aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na hladinu cholesterolu v krvi jedince. Nejprve jsem provedla analýzu odborné literatury zaměřené na tematiku polynenasycených mastných kyselin a cholesterolu. Poznatkům z odborné literatury jsem se věnovala v teoretické části. Poté jsem oslovila jedince ze svého okolí, o kterých jsem věděla, že mají zvýšenou hladinu cholesterolu. Ty jsem seznámila s tematem bakalářské práce a průběhem výzkumu. Oslovení jedinci přijali účast ve výzkumu. Poté podstoupili vstupní měření, na jehož základě se stanovila hladina celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů. Následoval intervenční program, který probíhal tři měsíce, od prosince 2011 do března 2012. Po tuto dobu probandi konzumovali potravinový doplněk s rybím olejem, bohatým na obsah polynenasycených mastných kyselin omega 3, kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou. Poté proběhlo výstupní měření, na jehož základě jsem získala výsledky. S nimi jsem pracovala v praktické části této bakalářské práce. Porovnávala jsem výsledky vstupního měření a výstupního měření.
|
host ::
RSS.