|
|
Hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem pomocí MABC-2
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Aspergerův syndrom a vysokofunkční autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy charakterizované poruchou v oblasti komunikace a sociální interakce a omezenými, stereotypními zájmy. Popisována je také neobratnost, motorická inkoordinace a horší výsledky v testech motorických funkcí. V této diplomové práci jsme využili standardizovaný test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2) k hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem ve věku 7-10 let v porovnání se skupinou dětí s typickým vývojem. Studie se zúčastnilo 9 dětí s Aspergerovým syndromem, 3 děti s vysokofunkčním autismem a 64 dětí s typickým vývojem. Evidentní motorická porucha (pod 5. percentilem) byla zjištěna u 2 dětí s Aspergerovým syndromem a u 3 dětí s vysokofunkčním autismem. 1 dítě s Aspergerovým syndromem je ohroženo motorickou poruchou (6. -16. percentil). V celkovém skóre dosahovaly děti s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem v porovnání s dětmi s typickým vývojem signifikantně horších výsledků. Signifikantní rozdíl byl zjištěn ve dvou komponentách testu MABC-2, v Míření a chytání (AC) a v Rovnováze (BAL). Lepších výsledků dosahovaly děti s typickým vývojem. Výsledky studie potvrzují, že se u dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem častěji vyskytuje...
|
|
|
Studenti s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem v integraci na středních školách v Jihočeském kraji
VORÁČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání osob s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem v integraci na středních školách v Jihočeském kraji. Současná legislativa umožňuje pro každého jedince se zdravotním postižením vytvořit takové podmínky a vzdělávací postupy, které akceptují jeho specifické schopnosti a možnosti. Splnění tohoto předpokladu je velice důležité právě při integraci žáků a studentů s poruchou autistického spektra. Cílem práce je zjistit konkrétní problémy u vybrané skupiny studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem v Jihočeském kraji, se kterými se při výběru střední školy a při studiu nejvíce potýkají. Praktická část je zaměřena na zjišťování konkrétních problémů studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem v integraci na středních školách v Jihočeském kraji pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný vzorek tvoří pět studentů s Aspergerovým syndromem a jeden student s vysoce funkčním autismem. Pro zjišťování informací je použita metoda polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro respondenty bylo vytvořeno šestnáct otázek, dvanáct doplňujících otázek pro rodiče a dvě doplňující otázky pro asistenty pedagoga. Osnovy rozhovorů v záznamovém archu pro studenty, rodiče a asistenty pedagoga jsou součástí přílohy. Odpovědi byly následně analyzovány a zpracovány do třech hlavních oblastí: první se týká problémů spojených s výběrem školy, druhá problémů v rámci vzdělávacího procesu a třetí návrhu studentů na zlepšení podmínek při studiu. Z první zkoumané oblasti vyplynulo, že studenti mají velké obtíže s nalezením vhodné střední školy. Střední školy nejsou připravené na přijímání studentů s touto diagnózou a často jim nejsou schopny poskytnout přiměřenou formu studijní podpory. Výběr školy je u těchto studentů limitován i nerovnoměrným rozložením jejich schopností, které bývají ovlivněny i jejich specifickými zájmy. Roli zde hrají i problémy s dojížděním a samostatným pobytem na internátě. Výběr středních škol je tedy pro tyto studenty velice omezený. Při výběru školy se radili převážně s rodiči a společně pak s pracovníky speciálně pedagogického centra. Z výsledků oblasti týkající se problémů vyplývajících přímo z edukačního procesu je zřejmé, že každý dotazovaný student je velice rozdílný a každý má naprosto odlišné vnímání okolí či prožívání sebe sama. Jejich specifické potřeby jsou tedy velice individuální. Na školách, kde tito studenti studují, často pedagogové nejsou seznámeni s důsledky diagnózy a uplatňují vůči těmto studentům stejný přístup a nároky, jako na všechny ostatní. To je u některých těchto studentů velkým problémem. Dále se velice často setkávají s nepochopením od svých spolužáků a tím ve třídě zažívají často velmi nepříjemné chvíle. Nejčastěji studenti uvádějí problémy při psaní poznámek, testů či při ústním zkoušení. Dále jim vadí hluk ve třídě, nekázeň a neochota studentů plnit požadavky vyučujících. Objevují se i neshody s asistentem pedagoga, který by měl být ve třídě především studentovou oporou a ne dalším pedagogem nad ním. Ve třetí zkoumané oblasti, kde je prostor k vlastnímu vyjádření, co by změnili, kdyby měli možnost, se u studentů, rodičů i asistentů pedagoga objevuje požadavek změny celkového systému školství. Větší individuální přístup a nutnost včasného seznámení pedagogů a třídního kolektivu s problematikou vyplývající z poruchy autistického spektra a tím možnému předejití zbytečným konfliktům. V konečném řešení jsou s výběrem školy všichni respondenti i jejich rodiče spokojeni, čtyři z nich uvažují o vysokoškolském studiu, jeden o další střední škole uměleckého směru.
|
host ::
RSS.