|
|
Fiškálna autonómia obcí v Českej a Slovenskej republike
Rybárová, Andrea
Rybárová, A. Fiskální autonomie obcí v České a Slovenské republice. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2021. Diplomová práce prostřednictvím komparativní analýzy místních daní, nedaňových příjmů a sdílených daní hodnotí míru fiskální autonomie českých a slovenských obcí. Stupeň dosažené fiskální autonomie je kvantifikován prostřednictvím indexu finanční autonomie na vzorku dvaceti obcí Jihomoravského kraje a dvaceti obcí Trnavského kraje z různých velikostních kategorií v období let 2015 až 2019. Výstupem práce je zhodnocení rozdílů v oblasti finančních zdrojů obcí těchto zemí a dosažené míře fiskální autonomie. V závěru práce jsou identifikovány faktory ovlivňující míru fiskální autonomie a formulované doporučení pro legislativní změny v oblasti financování obcí.
|
|
|
Využití místního koeficientu u daně z nemovitých věcí s cílem posílit autonomii obcí na území ČR
Halamová, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou místního koeficientu u daně z nemovitých věcí a jeho uplatňováním v České republice. V teoretické části je popsána samotná daň z nemovitých věcí a její význam pro obce v procesu fiskální decentralizace. V analytické části je nejprve představen význam místního koeficientu pro české municipality a následně je realizovaná analýza využívání místního koeficientu, a to na základě jeho vývoje, lokace a velikosti obce. Následně jsou definovány důvody, které obce často vedou k využívání místního koeficientu. Jedním z hlavních cílů práce je ověřit dvě možná tvrzení vysvětlující nízkou využívanost tohoto korekčního prvku, která v roce 2020 představuje pouze 11,5 %. Závěrem jsou poté diskutovány argumenty obcí (ne)využívajících místní koeficient.
|
|
|
Příjmová autonomie rozpočtů obcí
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Cílem práce je posoudit stav a vývoj míry příjmové autonomie obcí v České republice. Téma práce se řadí do problematiky veřejných financí a fiskální decentralizace, proto se těmto pojmům věnuje literární rešerše práce. Společně s hlavním cílem se práce věnuje třem cílům dílčím. Jedná se charakterizování příjmů, výdajů a salda obcí, porovnání autonomních příjmů obcí Krtov a Pec pod Sněžkou a zpracování přehledu autonomních daňových příjmů municipalit členských zemí OECD. Za všechny obce v České republice je vypočtena míra příjmové decentralizace, ukazatel příjmové autonomie, ukazatel daňové autonomie a je zde okomentován vývoj autonomních příjmů obcí v České republice. U velikostních skupin obcí je porovnán podíl autonomních příjmů na obyvatele a míra příjmové autonomie.
|
|
|
Analysis of the impact of village funds as fiscal decentratlization policy on reducing poverty level of rural communities in Indonesia
Anam, Choirul ; Plaček, Michal (vedoucí práce) ; Nemec, Juraj (oponent) ; Vaceková, Gabriela (oponent)
Decentralizace není jen poskytnutí autonomie místním vládám o centrální vlády, decentralizace rovněž znamená příležitost pro občany rozhodovat o tom, jak budou produkovány veřejné statky a služby, které slouží k uspokojení jejich potřeb. Ne všechny země, které implementují decentralizační politiky, dosahují stejných výsledků v oblastech jako je nastartování ekonomického růstu a redukce chudoby. Naším cílem je použitím explorativních metod (strukturovaná interview, field research) a empirických metod (regresní analýza) analyzovat asociaci mezi village funds policies (decentralizační politika) a redukcí chudoby v Indonésii. Naše výsledky potvrzují, že existuje asociace mezi village funds a snížením počtu chudých domácností. Na druhé straně naše výsledky ukazují, že zvýšení podílu village funds na všech příjmech obcí, může vést k opačným výsledkům tedy ke zvýšení chudoby. Rovněž zjišťujeme, že village funds mají různé dopady napříč různými provinciemi. Pomocí kontrolních proměnných rovněž zjišťujeme vliv kontextuálních faktorů (vzdělání, politika, transparentnost), jejichž působení je ovlivněno i specifiky místní kultury. Tato práce rovněž otvírá nové otázky a náměty pro další výzkum, který může zlepšit design decentralizačních politik a zlepšit životní podmínky lidem trpící chudobou.
|
|
|
Fiscal Decentralization and Economic Growth in EU Countries: Role of Institutional Mechanisms
Ting, Ka Yee ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
V posledních třech desetiletích vzrostl trend ve fiskální decentralizaci jak v rozvinutých, tak v rozvinutých zemích. Hlavním důvodem tohoto zájmu je teoretická predikce, že fiskální decentralizace může podporovat hospodářský rozvoj prostřednictvím posílení nebo zlepšení efektivity veřejného sektoru. Navzdory obecnému přijetí příspěvku fiskální decentralizace k ekonomickému růstu v teoretické literatuře žádný z předchozích studií fiskální decentralizace úspěšně neprotestoval růstový efekt fiskální decentralizace. Navíc většina empirického výzkumu analyzuje vztah bez zohlednění institucionálních faktorů, což může mít za následek zaujatý závěr. Tato práce je věnována zkoumání dopadů fiskální decentralizace na hospodářský růst ve 27 zemích EU v období 1995-2015. Nejprve analyzuje, jak by se účinky fiskální decentralizace na ekonomický růst mohly lišit v západoevropských (WE) a středoevropských a východoevropských zemích (CEE). Poté zkoumá komplementaritu mezi fiskální decentralizací a zavedenými institucionálními mechanismy při zvyšování hospodářského růstu v těchto dvou skupinách zemí EU tím, že do regresních modelů začlení komplexní institucionální proxy - index ekonomické svobody. Fiskální decentralizace vede ke snížení hospodářského růstu v západoevropských zemích, zatímco vyšší úrovně fiskální...
|
|
|
The Specific Role of Quebec within Canadian Fiscal Federalism
Bandžak, Richard ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský fiskální federalismus je souborem komplexních vztahů na federální i provinční úrovni. Vzhledem k tomu, že každá provincie čelí jiné geografické, ekonomické nebo demografické situaci, federální vláda provozuje vyrovnávací systém, který cílí na snížení možných ekonomických nerovností. I přes poněkud vágně definovaný účel, transfery jsou bezpodmínečné - provincie je mohou použít pro jakýkoli účel, který uznají za vhodný. To však může potenciálně způsobovat zkreslení účelu, jako například u flypaper effect ("mucholapkového" efektu), kde politici mají tendenci upravovat rozhodování o výdajích dle zdrojů příjmů. Vyrovnávací poplatky jsou distribuovány dle potenciální fiskální kapacity každé provincie vybírat příjmy. Jelikož je Québec největším příjemcem vyrovnávacích grantů, s nízkou, jestli vůbec existující, mírou konvergence ke zbytku provincií, je předmětem analýzy. Práce zkoumá období od roku 1981, který symbolizuje zásadní historické momenty pro Québec i systém vyrovnávacích plateb, až do roku 2016. Québec bývá nařčen ze zneužívání systému záměrným podhodnocováním své fiskální kapacity skrze dotované ceny elektřiny a nafukováním svých sociálních výdajů. Za využití deskriptivní statistiky a diskuze, tato práce došla k závěru, že québečtí politici nejspíše záměrně implementují fiskální kroky,...
|
|
|
Postavení a význam místních poplatků
BULÍČKOVÁ, Renata
Diplomová práce na téma Postavení a význam místních poplatků se soustředí na dílčí část daňových příjmů obcí, které se podle rozpočtové skladby označují jako místní poplatky. I když mají fakultativní charakter, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů omezuje daňovou pravomoc ohledně stanovení sazby poplatku. Práce se zabývá problematikou místních poplatků ve vybraném kraji České republiky, a to v Kraji Vysočina. Nejprve je však popsán vývoj poplatků na území ČR v letech 2006 až 2016. Následně práce přechází na vývoj v Kraji Vysočina, kde jsou rozklíčovány místní poplatky podle jednotlivých druhů. Další kapitoly jsou věnovány místním poplatkům podle členění v rozpočtové skladbě z pohledu jejich podílu výnosu na příjmech obcí v roce 2016 a četnost využití daných poplatků v témže roce. Na základně provedených výpočtů bylo zjištěno, že průměrný podíl příjmů z místních poplatků se na daňových příjmech v letech 2006-2011 pohyboval kolem 1,80 %. Zavedením místního poplatku za komunální odpad se od roku 2012 do roku 2016 podíl nacházel přibližně na hranici 3 %. Tento rozdíl zapříčinil fakt, že poplatek za komunální odpad tvoří majoritní část příjmů z místních poplatků, a to přibližně 86 %. Z analýzy jednotlivých poplatků dále vyplývá, že nejčetněji ukládaným poplatkem je poplatek ze psů. Ovšem jeho celkové příjmy se na příjmech z místních poplatků podílely pouze 4,50 %. Obdobným podílem (4,80 %) se vyznačují už jen příjmy z poplatku za užívání veřejného prostranství, ostatní poplatky tvoří minimální podíly.
|
|
|
Real estate tax in Slovakia
Múčka, Richard ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Špinerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice zdanění nemovitých věcí na Slovensku. Cílem práce je vysvětlit jak dochází ke zdanění nemovitostí na Slovensku, jak se daň z nemovitých věcí podílí na daňových příjmech a k jakým změnám došlo po zavedení fiskální decentralizace v podmínkách Slovenské republiky. Následně se práce zaměřuje na aplikaci daně z nemovitostí na vybranou obec. Pro splnění cílů je práce rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly se věnují veřejné správě na Slovensku a fiskální decentralizaci. Třetí kapitola je zaměřena na historii daně z nemovitostí ve světě a na Slovensku. V poslední čtvrté kapitole je znázorněn dopad daně z nemovitostí na daňové příjmy hlavního města Bratislava.
|
|
|
Daň z nemovitých věcí v příjmech obcí ČR
KUBÁSKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá daní z nemovitých věcí v příjmech obcí České republiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení dosavadního vývoje, současného stavu a nastínění možných perspektiv daně z nemovitých věcí v příjmech obcí. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy týkající se fiskální decentralizace a daňových příjmů obcí. Dalším bodem je decentralizace daně z nemovitých věcí v evropských zemích. V praktické části práce následuje rozbor příjmů obcí a konkrétněji analýza výnosů daně z nemovitých věcí v rozpočtech obcí a porovnání těchto výnosů před a po změnách legislativy. Je zde vysvětlena daň z nemovitých věcí z hlediska platných zákonů v České republice. Důležitým bodem je také zhodnocení daňové pravomoci obcí.
|
|
|
Analýza vlivu podílu daní na příjmovém hospodaření obcí v ČR na příkladu obcí různých velikostních kategorií.
Brož, Jan ; Peková, Jitka (vedoucí práce) ; Silovská, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení rozpočtu vybraných obcí, a to zejména v souvislosti se zákonem o RUD a jeho změnách v posledních letech. V teoretické části jsou uvedeny hlavní názory na systémy financování obcí z hlediska centralizace a decentralizace a také je tu naznačen vývoj přerozdělování daní v ČR a jeho hlavní dopady na obce v ČR s využitím souhrnných dat. Zde se autor práce přiklání k tomu, že efektivnější je spíše větší míra fiskální decentralizace spolu s daňovou autonomií, čemuž změny v RUD v ČR vcelku příliš nenahrávají. V teoretické části jsou poté analyzovány vybrané obce (představující různé velikostní skupiny obcí v ČR) co se týče vývoje a struktury jejich rozpočtů a hlavní vlivy mající na ně vliv. I z těchto analýz je celkem patrné, že v ČR dochází spíše k větší daňové závislosti obcí na státu (což se týká růstu sdílených daních) a s tím i k oslabování podílu vlastních příjmů u obcí. To je opačný trend vývoje oproti ostatním západním státům. V ČR také dochází (skrz zákony o RUD) k posilování příjmů u menších a středních obcí, mnohdy na úkor těch větších. Tyto změny by v důsledku mohly vést k oslabování spolupráce veřejného a soukromého sektoru a také k neefektivnímu financování a hospodaření s veřejnými prostředky u obcí v ČR.
|
host ::
RSS.