|
| |
|
|
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
|
|
| |
|
|
Charakter německé politické kultury v pojetí TGM
Broklová, Eva
K úplnosti analýzy a syntézy názorů T. G. Masaryka na to, co nazýváme od poloviny 20. století politickou kulturou a čím byl míněn v 19. století spíše charakter národů, nám chybí práce, kterou Masaryk zamýšlel napsat, když vypukla světová válka. Právě však Masarykův vstup do války a zahájení zahraniční akce nás nenechávají na pochybách o tom, že ve filozofii dějin německého národa, jeho politickém úsilí a germanizačním hnutí spatřoval největší nebezpečí pro světový vývoj a českou společnost zvláště. Novou perspektivu pro demokratický vývoj otevřelo vítězství dohodových mocností a pád císařství. Z kusých zmínek československého prezidenta je zřejmé, že vnímal nebezpečí recidivy a nacismu, ale jako prezident je reflektoval ve svých projevech spíše střídmě ve snaze ovlivnit příznivě skutečnost.
|
host ::
RSS.