|
|
Toxicita mikroplastů a nanoplastů
Nechvátal, Marek ; Klouda, Karel
Článek souhrnně zpracovává poznatky o vlivu mikro a nanoplastů na složky životního prostředí. Pozornost je věnována komplexnímu souboru hlavních toxických účinků plastových částic na vybrané skupiny organismů životního prostředí, zejména novým informacím a interakcím s živými organismy, které mají potenciál vyvolat ekotoxikologické škody.
Plný text:  PDF
|
|
|
Toxicity of nanotextiles as respirators waste to Daphnia Magna
Slaný, Jan ; Roupcová, Petra ; Pavlovský, Jiří ; Klouda, Karel
V posledních letech se výskyt nanotextilií zvýšil v důsledku situace s onemocněním covid-19 na celém světě. Nanotextilie se používají ve formě obličejových masek a respirátorů, které jsou zdrojem znečištění životního prostředí nanočásticemi. Cílem tohoto příspěvku je provedení ekotoxikologických testů podle evropských norem a české legislativy. Nejprve jsou stručně popsány netkané textilie a představen malý planktonní korýš (Daphnia magna S.). Druhá část je zaměřena na samotné experimenty a jejich výsledky. Ve všech případech testované nanotextilie neměly na organismy toxický účinek, ale bylo možné pozorovat reakci. Pro vysvětlení a upřesnění účinků budou provedeny další testy.
Plný text: PDF
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Možnosti využití multigeneračního testu na organismu Daphnia magna
Měšťánková, Anna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje studiu vlivu farmaceutických látek ibuprofenu, ketoprofenu a acetylsalicylové kyseliny, stejně jako jejich kombinací, na sladkovodní organismus Daphnia magna prostřednictvím multigeneračních ekotoxikologických testů. Významným environmentálním problémem je přítomnost reziduí farmaceutik v ekosystémech, což vyvolává potřebu hlubšího pochopení jejich dlouhodobých účinků na organismy, vodní nevyjímaje. V práci se sledoval vliv výše uvedených farmak prostřednictvím akutních testů, ale i chronických. Akutní toxicita těchto látek není významná, nicméně dlouhodobý vliv těchto látek se projevil prostřednictvím chronických testů. Byl zaznamenán významný pokles reprodukční schopnosti D. magna, což se projevovalo nejen opožděním prvního vrhu, ale především celkovým poklesem počtu potomků napříč generacemi. Zjištění ukazují, že kombinace léčiv může mít synergické toxické účinky, které mohou v některých případech vést až k úplnému zastavení reprodukce. Dále byly pozorovány inhibice růstu, změny v chování a deformace těl u exponovaných organismů. Tyto multigenerační testy poskytují komplexní a realistický pohled na potenciální ekotoxikologické riziko léčiv v sladkovodních ekosystémech a podporují potřebu prohloubeného výzkumu vlivu farmaceutik na akvatické organismy.
|
|
|
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
|
|
| |
|
|
Ekotoxikologické hodnocení prostředků na bázi tenzidů.
Doležalová, Šárka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tenzidy se staly běžnou součástí každodenního lidského života. Pro svoje vlastnosti nacházejí uplatnění jako aditivní složky pěnových hasebních prostředků, které jsou ve velkých množstvích používány pro boj s plošnými požáry. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením komerčně dostupných hasebních prostředků Sthamex F 15, Moussol APS F 15, Finiflam F 15, Expyrol F 15 a Pyrocool B, které jsou vyrobeny na bázi tenzidů. V rámci diplomové práce byl u vybraných prostředků posuzován ekotoxikologický účinek prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém uspořádání využívajících korýšů Thamnocephalus platyurus, hrotnatek Daphnia magna, dvouděložné rostliny Lemna minor a semen hořčice bílé Sinapis alba. Prostřednictvím testů výluhů půd kontaminovaných vybranými prostředky byl posuzován vliv půdního sorpčního komplexu na ekotoxikologický účinek. Hasební prostředky byly dále posuzovány z hlediska akutní ekotoxicity pro půdní organismy ekotoxikologickými testy v kontaktním uspořádání využívajícími žížaly hnojní Eisenia fetida a semen salátu setého Lactuca sativa. Pro posouzení vlivu biodegradace za různých podmínek na ekotoxikologický účinek byly s odstupem času provedeny testy klíčivosti salátu setého L. sativa. Dle výsledků jednotlivých testů je v práci diskutována potřeba dalšího hodnocení negativního vlivu vybraných prostředků a současně potřeba zvláštní pozornosti legislativních opatření.
|
|
| |
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
host ::
RSS.