|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
|
|
Dálková pásová doprava
Monsport, Jan ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Zeizinger, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem dálkové pásové dopravy pro přepravu drceného dolomitu dle zadaných parametrů. V prvních kapitolách je uveden popis pásové dopravy a jejího dělení. Následně jsou popsány jednotlivé části dálkové pásové dopravy a popsány vlastnosti přepravovaného materiálu. Dále se tato práce zabývá samotnými výpočty dle normy ČSN ISO 5048 a vlastním výběrem jednotlivých komponentů dálkové pásové dopravy.
|
|
|
Testování náplní bariérového filtru pro čištění plynu
Muzikářová, Věra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu při zplyňování. Je tvořena ze dvou částí. První část je teoretická, kde je uvedena rešerše popisující průběh zplyňování. Dále je zde uveden přehled nečistot v generovaném plynu a popis metod vhodných pro čištění plynu. Druhá část práce je zaměřena experimentálně, kde se testují různé náplně bariérového filtru při čištění plynu.
|
|
|
Studie možností získávání vodíku z generátorového plynu pomocí parního reformingu
Imrichová, Anna ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je studií o možnosti využití generátorového plynu jako zdroje vodíku za pomoci parního reformingu. V první části je provedena rešerše jak zplyňování, jakožto způsobu výroby generátorového plynu, tak parního reformingu včetně studií věnujícím se výrobě vodíku podobnými metodami. Následuje experimentální část, jejíž cílem je ověřit předpokládaný vliv vybraných parametrů na nárůst vodíku v plynu parním reformingem. Tyto parametry jsou: stupeň kalcinace dolomitu, který byl použit jako katalyzátor, a jeho množství, teplota v katalytickém filtru a množství páry při zplyňování. Výsledky jsou graficky zpracovány a potvrzují předpokládaný nárůst obsahu vodíku v závislosti na rostoucí teplotě a vyšším stupni kalcinace. Zároveň poukazují na nepříliš velké změny za použití rozdílného množství použitého katalyzátoru a páry.
|
|
|
Testování náplní bariérového filtru pro čištění plynu
Muzikářová, Věra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu při zplyňování. Je tvořena ze dvou částí. První část je teoretická, kde je uvedena rešerše popisující průběh zplyňování. Dále je zde uveden přehled nečistot v generovaném plynu a popis metod vhodných pro čištění plynu. Druhá část práce je zaměřena experimentálně, kde se testují různé náplně bariérového filtru při čištění plynu.
|
|
|
Dálková pásová doprava
Monsport, Jan ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Zeizinger, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem dálkové pásové dopravy pro přepravu drceného dolomitu dle zadaných parametrů. V prvních kapitolách je uveden popis pásové dopravy a jejího dělení. Následně jsou popsány jednotlivé části dálkové pásové dopravy a popsány vlastnosti přepravovaného materiálu. Dále se tato práce zabývá samotnými výpočty dle normy ČSN ISO 5048 a vlastním výběrem jednotlivých komponentů dálkové pásové dopravy.
|
|
|
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
|
|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Noskievič, Pavel (oponent) ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Kabát, Viktor (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
host ::
RSS.