|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Pospíšilová, Gabriela ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění - Abstrakt Ochrana nepominutelného dědice, je ochrana potomka, který má nárok na to, aby mu zůstavitel ze své pozůstalosti zanechal alespoň povinný díl. Jedná se o tradiční institut dědického práva, který je projevem principu familiarizace a mezigenerační solidarity tím, že zajišťuje, aby zůstavitel nemohl svého potomka bez zákonného důvodu zcela opomenout ze svého pořízení. Korektivem, zajišťujícím autonomii projevu vůle zůstavitele je existence institutu vydědění, který může zůstavitel využít v případě, kdy jeho potomek není ze zákonem vymezeného důvodu dědictví hoden. Oba instituty existují vedle sebe a měly by být vykládány ve vzájemné souvislosti. Cílem práce bylo popsání institutů zejména dle hmotněprávní úpravy, s doplněním nutných souvislostí z práva procesního. Cílem práce bylo také upozornění na problematické aspekty a rozebrání sporných otázek a neurčitých právních pojmů. První kapitola práce je věnována vymezení základních pojmů dědického práva, přičemž jsou vymezovaný od obecných ke konkrétním. Pro pochopení současné právní úpravy, je velká pozornost věnována historickému vývoji. Druhá kapitola práce proto poměrně rozsáhle popisuje úpravu institutů od úpravy římského práva, přes středověké právo, až po modernější úpravy Obecného zákoníku občanského...
|
|
|
Pořizovací způsobilost a vydědění
Aleksić, Jovana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Pořizovací způsobilost a vydědění Abstrakt Vydědění je institutem dědického práva, který dává možnost zůstaviteli, aby nepominutelnému dědici nezanechal povinný díl, na který má ze zákona nárok, popřípadě jej v tomto povinném díle zkrátil. Takto může zůstavitel jednat pouze za předpokladu, že jsou naplněny zákonem stanovené podmínky vydědění. Zákonodárce ovšem explicitně neuvádí, kdo je k tomuto jednostrannému právnímu jednání způsobilý. Tuto skutečnost dovozujeme logicky. Cílem této diplomové práce je zhodnotit a uceleně vyložit institut vydědění a dát jej do souvislosti s pořizovací způsobilostí. Zároveň poukázat na problematiku zákonného vymezení institutu pořizovací nezpůsobilosti a zhodnotit, zda mohla být pořizovací způsobilost k vydědění v zákoně vymezena jiným způsobem. Stěžejní problematikou práce je institut vydědění, jeho celkový rozbor a demonstrace na příkladech z judikatury. Diplomová práce je systematicky rozdělena do čtyř kapitol, které jsou následně dále členěny do podkapitol. První kapitola stručně a věcně vysvětluje základní pojmy dědického práva, které jsou v souvislosti s vyděděním používány. Dále demonstruje nejdůležitější z právních zásad, které se této problematiky týkají. Druhá z kapitol pojednává o institutu pořizovací nezpůsobilosti. Je zde poukázáno na to, že může být...
|
|
|
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice
Blahová, Eliška ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydědění a ochrana nepominutelného dědice - abstrakt Vydědění je významným prostředkem dědického práva, který slouží k ochraně autonomie vůle zůstavitele při nakládání s vlastním majetkem. Dává zůstaviteli možnost zbavit své potomky práva na povinný díl z pozůstalosti a prolomit tak po staletí uznávanou zásadu mezigenerační solidarity. Protipólem vydědění je právě ochrana potomka zůstavitele, tzv. nepominutelného dědice, který má za běžných okolností právo na to, aby na něj zůstavitel ve svém jednání mortis causa pamatoval. Příslušná právní úprava je však mnohdy nejasná, nesouvislá nebo nepřesná. Tato práce si klade za cíl na podobné problémy upozornit a čtenáři je objasnit, nabídnout mu ucelený pohled na historický vývoj vydědění a ochrany nepominutelného dědice, a seznámit jej se současnou hmotněprávní úpravou a souvisejícími procesněprávní instituty. Práci uvádí kapitola vymezující základní relevantní pojmy a kapitola o historickém vývoji vydědění a ochrany nepominutelného dědice ve starověkém Římě a ve středověku, především ale v obecném zákoníku občanském (ABGB) a občanských zákonících z let 1950 a 1964. Následně je pozornost věnována základním zásadám vydědění a ochrany nepominutelného dědice, primárně právu zůstavitele pořídit se svým majetkem dle vlastní vůle, ale též jeho povinnosti pamatovat na...
|
|
|
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení
Zethner, Aleš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení Abstrakt Tato práce se zabývá možností promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti, resp. identifikaci podmínek, za kterých je takové promlčení možné, neboť za situace, kdy roste počet sepisovaných závěti a délka řízení o pozůstalosti, nabývá tato otázka na aktuálnosti. V práci jsou popsány související právní instituty, včetně rozboru související judikatury, a aplikovány na konkrétní případ, přičemž autor dochází k názoru, že promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti možné je, když promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy se vyděděný potomek o existenci závěti prokazatelně dozvěděl a nikoliv sepsáním závěti, či smrtí zůstavitele. Závěr autora je do značné míry v rozporu se zcela aktuálním rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky, který je v práci rovněž analyzován. Z pohledu autora je tento rozsudek silně právotvorným rozhodnutím, které není zcela konsistentní s předešlým rozhodováním Nejvyššího soudu ČR. Rozsudek paradoxně může rovněž výhledově znamenat snížení ochrany vyděděných (resp. v závěti opomenutých) dědiců, protože se zůstavitelé začnou uchylovat k jiným způsobům řešení majetkového uspořádání po jejich smrti. Klíčová slova: námitka relativní neplatnosti,...
|
|
|
Povinný díl v občanském zákoníku
Kounovská, Iva ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
POVINNÝ DÍL V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ABSTRAKT Tato rigorózní práce se zabývá povinným dílem jako právním institutem dědického práva, jenž spadá do tematického okruhu občanského práva. Právo na povinný díl má pouze nepominutelný dědic, kterým je potomek zůstavitele, a nedědí-li, jsou jimi jeho potomci. Povinným dílem se pak rozumí určitý podíl na pozůstalosti, kterým musí být nepominutelnému dědici zanechán ničím nezatížen. Kromě povinného dílu se práce zabývá i postavením nepominutelného dědice, protože právě jeho se právní úprava povinného dílu dotýká především. Jde o osobu, která nemá být při dědění opomenuta. Zůstavitel by mu měl zanechat mu alespoň jeho zákonem stanovený díl, tzv. povinný díl. Ve své práci se ale zabývám i teoretickou charakteristikou základních pojmů jako dědické právo, pozůstalost, dědictví a dědické tituly (dědická smlouva, závěť, zákonná posloupnost). Započtení na povinný díl a započtení na dědický podíl jsou tématem jedné z kapitol této rigorózní práce jako dva postupy s obdobným charakterem, nicméně v důsledku velmi odlišné. Smyslem těchto institutů je spravedlivé rozdělení majetku mezi všechny dědice. Ohledně nepominutelných dědiců vymezuji jejich okruh, podobu povinného dílu a výpočet dědických podílů ostatních dědiců. Práce se zaobírá i právní ochranou nepominutelného dědice, se...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Vladyková, Ivana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice byla vždy vnímána jakožto střet zůstavitelovy vůle a principu familiarizace. Předmětem mé diplomové práce je popsání hmotněprávní úpravy nepominutelných dědiců a institutů s touto problematikou souvisejících, tedy jejich ochrana a vydědění, nejen z pohledu současné právní úpravy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ale i z pohledu jejich historického vývoje. Diplomová práce systematicky členěna do čtyř kapitol, které jsou dále rozděleny na podkapitoly. První z nich má obeznámit čtenáře s problematikou dědického práva prostřednictvím vymezení jeho základních pojmů, vylíčení historického vývoje od dob práva římského přes Všeobecný zákoník občanský známý pod zkratkou ABGB až po novodobé právní předpisy z roku 1950 a 1964 a zohlednit jejich vliv na současnou právní úpravu. Na konci kapitoly popisuji základní zásady, jež dědické právo provází. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu nepominutelný dědic, určením velikosti povinného dílu na základě potomkova věku, jeho výpočtu s možností případného započtení a princip pro jeho vyplacení. Dále je zde pojednáno o způsobech ochrany práv nepominutelného dědice. Třetí kapitola je věnována samotnému vydědění. Vymezuji zde pojem vydědění a okruh taxativně určených důvodů, pro které lze nepominutelného dědice zbavit či...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Vacenovská, Klára ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Shrnutí Nepominutelným dědicem je blízký příbuzný zůstavitele, kterému zákon dává výsadní postavení a z tohoto důvodu mu zaručuje právo získat z pozůstalosti alespoň zákonem určený díl, a to i v případě, že zůstavitel o svém majetku pořídí jinak. Toto právo může zůstavitel nepominutelnému dědici odepřít vyděděním ze zákonem stanovených důvodů. Cílem této práce je komplexně popsat problematiku nepominutelných dědiců, jejich ochrany a vydědění. Ve své práci poukazuji na změny, které přinesla současná právní úprava, ale věnuji se i rysům, které zůstaly zachovány a umožňují proto další použití starší judikatury. Práce je tematicky rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole jsem stručně vymezila obsah pojmů nepominutelný dědic a vydědění. Institut nepominutelného dědice a vydědění je v kontinentální evropské právní kultuře tradiční, proto se ve druhé kapitole zabývám jeho historickým vývojem. Popisuji práva blízkých příbuzných zůstavitele ve starověkém Římě, středověku i v občanských zákonících z minulého století, pozornost věnuji ale zvláště úpravě ABGB. Současnou českou právní úpravu těchto institutů jsem pro přehlednost rozdělila do třetí a čtvrté kapitoly. Ve třetí kapitole se věnuji úpravě okruhu nepominutelných dědiců, povinnému dílu, výpočtu povinného dílu, započtení a ochraně práv nepominutelného...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Koritarová, Jitka ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je popsat současnou právní úpravu ochrany nepominutelného dědice a vydědění, a upozornit na hlavní změny v této úpravě. Ochrana nepominutelného dědice je projevem mezigenerační solidarity v dědickém právu a protějškem jedné ze základních zásad dědického práva, kterou je autonomie vůle zůstavitele. Institut ochrany nepominutelného dědice určitým osobám zůstaviteli blízkým zjednává právo na povinný díl z pozůstalosti pro případ, že by zůstavitel na tyto osoby v rámci svého pořízení pro případ smrti nepamatoval, anebo je úmyslně opominul. Vydědění představuje jediný způsob jak prolomit ochranu, která se nepominutelným dědicům přiznává. Zůstavitel může vyděděním nepominutelného dědice jeho práva na povinný díl zbavit nebo ho v tomto právu zkrátit, ovšem pouze ze zákonem stanovených důvodů pro vydědění. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává obecně o pojmu ochrana nepominutelného dědice a pojmu vydědění, a krátce také o institutu dědické nezpůsobilosti, který je mimo jiné jedním z důvodu vydědění. Kapitola druhá je rozdělena do pěti podkapitol a pojednává o historickém vývoji právní úpravy ochrany nepominutelného dědice a vydědění. V jednotlivých podkapitolách je charakterizována úprava v římském právu, v obecném zákoníku občanském a v...
|
|
|
Právní postavení nepominutelného dědice
Stiborová, Barbora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je speciální kategorie dědiců, tzv. dědiců nepominutelných. Téma přibližuje jejich hmotněprávní postavení a zákonem garantovanou zvýšenou ochranu, jež spočívá především v právu podílet se na pozůstalosti v rozsahu, který určí zákon. Zůstavitelova vůle je zde limitována právem nepominutelného dědice na povinný díl. Na rozdíl od většiny evropských úprav se v České republice do okruhu nepominutelných dědiců řadí pouze potomci zůstavitele, přičemž se rozlišuje mezi nezletilými, jimž náleží minimálně tři čtvrtiny a zletilými, jimž se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jedna čtvrtina zákonného dědického podílu. Práce je systematicky členěna do sedmi kapitol. Po obecném historickém exkursu a kapitole druhé, která definuje obecné pojmy dědického práva, následuje charakteristika několika institutů, jež jsou vzájemně provázány a s osobou nepominutelného dědice úzce souvisí. Čtvrtá kapitola pojednává o právu na povinný díl, kde se Mimo jiné zaměřuji na jeho výpočet, započtení a výplatu. Ve dvou následujících kapitolách za pomoci soudní judikatury podrobně rozebírám vydědění a dědickou nezpůsobilost. Poslední kapitola obsahuje dva instituty, jež se pod vlivem NOZ opětovně navrací do úpravy dědického práva. Jde o právo některých osob na zaopatření, které můžeme chápat jako určitý...
|
host ::
RSS.