|
|
Dobrovolnictví jako deinstitucionalizace sociální práce
KRATKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím jako možnou formou deinstitucionalizované sociální práce. Cílem bakalářské práce je zjistit postavení dobrovolnictví v sociální práci a jeho využití při výkonu sociální práce. Dále popsat, jakým způsobem vnímají dobrovolnictví a jeho uplatnitelnost v sociální práci sociální pracovníci. K dosažení stanoveného cíle byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor byl vybrán záměrně na základě zprostředkování kontaktu skrz koordinátory dobrovolníků. Výzkumným vzorkem jsou tedy sociální pracovníci, kteří ve své praxi využívají dobrovolníky po dobu alespoň jednoho roku. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, konkrétně pak technikou polostrukturovaného rozhovoru. Veškerá data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a následně provedenou kategorizací dat. Z výsledků vyplývá, že ačkoli je dobrovolnictví v sociální práci široce uplatnitelné a je možné ho využívat jak v ambulantních, pobytových tak terénních sociálních službách, není ještě v prostředí domácí sociální práce obvyklé, aby dobrovolníci působili svou činností v přirozeném prostředí klienta a tak se přímo zapojili do procesu deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou být přínosné jednak pro samotné dobrovolníky a koordinátory dobrovolníků, tak pro sociální pracovníky a organizace poskytující sociální služby a to tím, že poskytují prostor pro možnou diskuzi o širokých možnostech uplatnitelnosti dobrovolnictví a jeho budoucím potenciálu.
|
|
|
Aktuální problémy v zařízeních sociálních služeb pečujících o dospělé osoby a seniory s mentálním a kombinovaným postižením
Kosprtová, Dita ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je věnována problematice dospělých osob a seniorů s mentálním postižením žijících v zařízeních sociálních služeb. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří žili doma s rodiči a do zařízení nastoupili až v dospělém věku, často až po smrti rodičů. Pro získání důležitých informací bylo zvoleno kvalitativní šetření, aby bylo možno jít do hloubky zvolené problematiky. Výsledky šetření vychází z analýz rozhovorů s uživateli sociálních služeb a s pracovníky, kteří s osobami s mentálním postižením pracují. Cílem práce bylo popsat problematičnost chování později příchozích klientů a na základě toho navrhnout konkrétní doporučení, která by osobám s mentálním postižením usnadnila tento přechod. Klíčová slova Mentální postižení, stárnutí, sociální služby, deinstitucionalizace,
|
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
| |
|
|
Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením dle právní úpravy ČR
Vlasáková, Věra ; Mlčková, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně představit systém sociálních služeb dostupných pro osoby se zdravotním postižením a na základě sběru dat od uživatelů těchto služeb ověřit jejich využívání, dostupnost a kvalitu. První kapitola práce zpracovává historický vývoj sociálních služeb a vymezuje pojem zdravotní postižení. Druhá kapitola se zabývá současnou právní úpravou sociálních služeb a třetí kapitola navazuje rozborem příspěvku na péči. Čtvrtá kapitola uvádí jednotlivé sociální služby, definuje, co je jejich účelem, a uvádí příklady registrovaných poskytovatelů. Od páté kapitoly dále je zpracován kvantitativní šetření, který se zaměřuje na jednu ze skupin zdravotně postižených - na zrakově postižené. Skrze vyhodnocení sebraných dat formou dotazníku se zodpovídají položené výzkumné otázky týkající se využívání, dostupnosti a kvality sociálních služeb. Práce zdůrazňuje autonomii a ochranu uživatele služeb skrze povinnosti, které poskytovatel musí plnit. Práce prokazuje, že sociální služby a jejich registrovaní poskytovatelé jsou vnímáni pozitivně a že péče poskytovaná osobami blízkými v domácím prostředí je nejžádanější.
|
|
|
Rizika a přínosy vyplývající ze vztahu sociálního pracovníka a klientů s mentálním postižením
KUPSOVÁ, Jitka
Práce se zabývá specifiky vztahové problematiky klientů s mentálním postižením v sociálních zařízeních poskytující pobytové služby, klade důraz na vztah mezi klientem a pracovníkem v sociálních službách. Charakterizuje význam mezilidského vztahu pro inherentní důstojnost každého jedince, popisuje kulturní a náboženské zdroje uznání důstojnosti lidí s mentálním postižením v dnešní společnosti. Popisuje způsoby zdravé komunikace, jako nedílnou součást sociálního vztahu, také při prevenci konfliktních situací v pobytovém zařízení. Zjišťuje úskalí nesymetrického vztahu mezi pracovníkem plynoucí z hierarchické struktury organizace, charakterizuje změnu vztahu v rámci procesu deinstitucionalizace. Přibližuje různé náhledy na vztah mezi pracovníkem a klientem v některých klasických i alternativních formách pobytových služeb, zde zastoupených komunitami Archa a camphillskými komunitami. Ve své závěrečné části práce shrnuje rizika a přínosy plynoucí z navázání přátelského vztahu ke klientovi s mentálním postižením, rizika spočívající v nevyváženosti vztahu a nepřirozeného vztahového prostředí pobytových služeb.
|
host ::
RSS.