Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
Effi Briest, Mathilde Möhring. The Development of Theodor Fontane's Female Characters on the Background of Women Emancipation.
Holoubková, Simona ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Theodor Fontane je známý především jako autor četných ženských románů, které psal ve svém pokročilém věku. Tato práce zpracovává na základě analýzy textu téma ženské emancipace v jeho dvou pozdějších románech - Manželství Effi Briestové a Mathilda Möhringová. V první části charakterizuje téma dobové ženské emancipace a zasazuje autorovu biografii do kontextu. V druhé části utváří obraz pozice hlavních románových hrdinek. V poslední části je shrnut osobní vývoj ženských postav, na jejímž základě má být zodpovězena otázka, nakolik se ženská emancipace odráží v autorově díle a jaký je jeho postoj k ní. Práce se zároveň zabývá intepretací autorova záměru, který vytvořil postavu pokročilé Mathildy Möhringové, čímž dosáhl kontrapunktu k tomu, co doposud psal. Klíčová slova: Theodor Fontane, ženská emancipace, Effi Briest, Mathilde Möhring, vývoj ženských postav, interpretace, ženské romány, záměr autora, kontrapunkt
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
Intermedialita v moderní literatuře
Michlová, Lucie ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce nastiňuje jeden z typů intermediálních projevů v literatuře, a to hudební kompozici transformovanou do struktury moderního románu. Téma vychází z filosoficko-estetických myšlenek o výsostném postavení hudby v rámci ostatních umění, na jehož základě jsou popsány konkrétní projevy vztahu literatury a hudby. Ve sféře těchto různorodých spojitostí je pozornost věnována souvislostem hudební a románové kompozice (projev hudební kompozice v románu je nazván jako hudebnost literatury). V ústřední části práce jsou prostřednictvím rozboru tří děl (Penězokazů Andrého Gida, Kontrapunktu Aldouse Huxleyho a Tonio Krögera Thomase Manna) ukázány možnosti románového využití hudebních kompozičních prostředků, konkrétně souběžného provádění více melodických linií, hudebních cyklických forem a leitmotivu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.