|
|
Povrchové úpravy materiálů na bázi železa
Jakubčíková, Lucie ; Tulka, Jaromír (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o povrchových úpravách. Jsou zmíněny materiály na bázi železa a jejich značení. Je popsán proces porušování materiálů korozí a opotřebením. Následně je rozebráno hlavní téma předúprav povrchů, kovových, anorganických nekovových a organických povlaků. Jsou popsány základní vlastnosti povlaků a jejich zkoušení. Nakonec je uvedena zmínka o negativních vlivech povrchových úprav.
|
|
|
Archeologické analogy pro verifikaci modelů životnosti kontejneru pro hlubinná úložiště radioaktivního odpadu : Závěrečná zpráva projektu TK01010040
Stoulil, J. ; Mukhtar, S. ; Lhotka, M. ; Bureš, R. ; Kašpar, V. ; Šachlová, Š. ; Pecková, A. ; Havlová, V. ; Danielisová, Alžběta ; Malyková, Drahomíra ; Barčáková, Ludmila ; Machová, Barbora ; Březinová, Helena ; Ottenwelter, Estelle ; Němeček, J. ; Němeček, J.
V rámci projektu bylo studováno přes 200 artefaktů z 15 lokalit. 4 z lokalit byly svým významem klíčové, protože se jednalo o dna rybníků s trvalým zavodněním. Půdy na všech lokalitách byly tvořeny hrubšími částicemi než bentonity a postrádaly vlastnost bobtnání. Z chemického hlediska se však pórové roztoky půd z lokalit velmi podobaly bentonitovým. Lišily se hlavně v kationtovém složení, aniontové však bylo podobné, což je pro korozní chování klíčové. Prostředí nebylo úplně anaerobní, což se projevilo na složení korozních produktů. Hlavní složkou byly oxidy a oxohydroxidy. Pro vznik uhličitanových korozních produktů, detekovaných v dřívějších laboratorních i in situ experimentech jiných projektů, je potřeba velmi nízkých oxidačne-redukčních potenciálů, tedy úplně anaerobního prostředí. Přesto však byl transport kyslíku pomalý a podíl aerobní koroze vůči anaerobní zanedbatelný. Hodnocení archeologických artefaktů odhalilo velmi významný faktor, podílející se na mechanismu korozního napadení v pozdější fázi uložení v půdním prostředí. Zatímco v první fázi uložení se dochází k postupnému zaplňování pórového systému bentonitu precipitujícími korozními produkty a postupnému zpomalování korozního napadení, v druhé fázi je již transport železnatých kationtů omezen příliš, precipitace korozních produktů je významně posunuta na rozhraní s kovem a nově vznikající korozní produkty způsobují mechanické porušení korozních produktů ve vnějších vrstvách. K tomuto porušování pak dochází cyklicky i dále. Mechanické vlastnosti korozních produktů jsou totiž velmi chabé, tyto jsou snadno deformovatelné a velmi pórovité. Ukončený projekt tak odhalil velmi závažný fakt, nezbytný pro správné určení životnosti UOS, který nebyl na základě krátkodobých dat odhalitelný.
|
|
|
Povrchové úpravy materiálů na bázi železa
Jakubčíková, Lucie ; Tulka, Jaromír (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o povrchových úpravách. Jsou zmíněny materiály na bázi železa a jejich značení. Je popsán proces porušování materiálů korozí a opotřebením. Následně je rozebráno hlavní téma předúprav povrchů, kovových, anorganických nekovových a organických povlaků. Jsou popsány základní vlastnosti povlaků a jejich zkoušení. Nakonec je uvedena zmínka o negativních vlivech povrchových úprav.
|
|
|
Vyhodnocení efektivnosti provozu mechanického vysokoteplotního a vysokotlakého filtru v JE Temelín
JAROŠ, Luboš
Primární okruh s reaktorem typu VVER1000{--}320V instalovaný na jaderné elektrárně Temelín představuje ve světě ojedinělou technologii zaměřenou na snižování koncentrace korozních produktů a aktivovaných korozních produktů pomocí mechanických, vysokoteplotních a vysokotlakých filtrů. Jedná se o kontinuální filtraci, jejíž hlavní výhodou je čištění chladiva primárního okruhu na provozních parametrech, tedy bez jakékoliv úpravy tlaku a teploty filtrované chladící vody. Filtrační náplní je speciálně upravený titan, jehož houbovitý charakter zvyšuje požadovaný záchyt nerozpuštěné formy korozních produktů a aktivovaných korozních produktů na svém povrchu. Tím přispívá k omezení vzniku radiačních polí a příznivě ovlivňuje snižování efektivní dávky provozního personálu elektrárny. Ve své práci sleduji chování těchto korozních produktů a aktivovaných korozních produktů zachycených na filtrační náplni mechanických, vysokoteplotních a vysokotlakých filtrů. Ve vyhodnocení se zaměřuji na efektivnost provozování jednoho z vybraných filtrů při změnách fyzikálně-chemických parametrů primárního okruhu v době odstavování reaktoru a na zjištění, zda-li nedochází k postupnému uvolňování korozních produktů a aktivovaných korozních produktů zpět do chladiva primárního okruhu, a tím ke zhoršení radiační situace v okolí jeho technologie před výměnou jaderného paliva.
|
host ::
RSS.