|
Jalovcové pasínky v oblasti Valašska a prediktory jejich zachovalosti
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Pro porosty jalovce obecného (Juniperus communis) na pastvinách se v oblasti Moravského Valašska vžilo označení jalovcové pasínky, přitom stejně jako v celé Evropě se jedná o typ stanoviště, který z krajiny rychle mizí, mimo jiné i kvůli absenci juvenilních jedinců v populaci (zmlazení). V rámci devíti katastrálních území v oblasti Moravského Valašska (CHKO Beskydy) bylo vylišeno celkem 20 potencionálně zachovalých jalovcových pasínek, které byly v průběhu vegetační sezony navštíveny. Byl zaznamenán celkový počet jedinců J. communis, včetně jejich dendrometrických (výška a poloměr koruny) a popisných charakteristik (pohlaví, vitalita, fáze vývoje, sociabilita, forma). V terénu byly zaznamenány také charakteristiky vegetačního pokryvu a typ managementu lokalit za účelem vylišení hlavních faktorů ovlivňujících vitalitu a podíl juvenilních jedinců J. communis. Terénní výzkum byl doplněn o analýzy ortofotosnímků a o topografické údaje zpracované v prostředí GIS. Celkově bylo na 20 lokalitách zaznamenáno 2 896 jalovců, přičemž populace J. communis v zájmovém území lze charakterizovat převahou jedinců ve stabilní fázi vývoje, s vysokým podílem jedinců ve formě polykormonů a rovněž s vyrovnaným pohlavním poměrem. Většina jedinců J. communis roste ve skupině, přičemž za sledované období 22 let došlo k...
|
|
Habitatové preference, stanovištní dynamika a management hmyzu vázaného na staré stromy
PLÁTEK, Michal
Tato práce se zabývá habitatovými preferencemi a stanovištní dynamikou hmyzu vázaného na staré a volně rostlé stromy a na management středoevropských nížinných světlých lesů. Práce poukazuje na současné problémy v ochraně hmyzu vázaného na staré stromy. Na příkladu brouka specializujícího se výhradně na staré stromy popisuje jeho ekologické nároky v rámci jednotlivých starých stromů a zároveň poukazuje na rozdíly ve využívání starých stromů na stanovištích s rozdílnými podmínkami prostředí. Práce se dále věnuje vlivu ořezávání stromů na tvorbu stanovišť s mrtvým dřevem a na vliv aktivního managementu na společenstva organismů středoevropských nížinných lesů.
|
|
Valašské pastviny: stav, zachovalost a ochranářský potenciál
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Po staletí pastviny představovaly důležitou součást krajiny Evropy. Významně se pastva uplatňovala v oblasti moravského Valašska, kde vznikla unikátní pastevní krajina. Práce si klade za cíl objasnit, jaké pastevní pozemky se do dnešní doby zachovaly na území jedenácti katastrů v údolí Rožnovské Bečvy, a hodnotí jejich význam pro ochranu přírody a krajiny. Pozemky bývalých obecních a soukromých pastvin byly vylišeny na podkladu Stabilního katastru z poloviny 19. století. Vytvořená vektorová vrstva pastvin byla v programu ArcGIS Pro překryta s vrstvou mapování biotopů NATURA 2000, konsolidovanou vrstvou ekosystémů (KVES), zonací CHKO a sítí maloplošných zvláště chráněných územích. Byl zkoumán aktuální stav pozemků bývalých pastvin, a zda se změny ve využití pastvin liší na pozemcích obecních a soukromých. Bylo zjištěno, že vysoký podíl historických pastevních pozemků v zájmovém území zanikl. Hlavním důvodem zániku je umělé zalesnění, další pozemky bylo opuštěny a samovolně zarostly. Některé historické pastviny, častěji obecní pastviny nacházející se v blízkosti sídel, byly zastavěny. Doposud zachovalé pastviny jsou ochranářsky cenné a jsou významnou složkou zdejších chráněných území. Analýzy GIS byly doplněny rozsáhlým terénním šetřením, které umožnilo vylišit ochranářsky cenné pozemky a zkoumat...
|
|
Udržitelný turismus a ochrana přírody v NP se zaměřením na NP Šumava
Fiedlerová, Jana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Kompilační část bakalářské práce se zaměřuje na udržitelný rozvoj a turismus. Nedílnou součástí je management ochrany přírody se zaměřením na NP Šumava. Pozornost je upřena na zhodnocení vlivů turismu na životní prostředí, zvláštní kapitola je věnována zimní turistické sezóně v horských oblastech. Experimentální část se zabývá vlastním monitoringem turismu v NP Šumava, ke kterému byla použita metoda dotazníkového šetření. Důraz byl kladen na zimní sportovní turismus. Výsledky výzkumu jsou srovnány s letními průzkumy, mezi nová zjištění patří např. relativní nárůst automobilové dopravy o 5 %, nedostatek parkovacích míst a některé rozdílné názory a postoje zimních a letních návštěvníků. Na základě výsledků jsou navrhována příslušná managementová opatření.
|
|
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
|
|
Udržitelný turismus a ochrana přírody v NP se zaměřením na NP Šumava
Fiedlerová, Jana ; Görner, Tomáš (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Kompilační část bakalářské práce se zaměřuje na udržitelný rozvoj a turismus. Nedílnou součástí je management ochrany přírody se zaměřením na NP Šumava. Pozornost je upřena na zhodnocení vlivů turismu na životní prostředí, zvláštní kapitola je věnována zimní turistické sezóně v horských oblastech. Experimentální část se zabývá vlastním monitoringem turismu v NP Šumava, ke kterému byla použita metoda dotazníkového šetření. Důraz byl kladen na zimní sportovní turismus. Výsledky výzkumu jsou srovnány s letními průzkumy, mezi nová zjištění patří např. relativní nárůst automobilové dopravy o 5 %, nedostatek parkovacích míst a některé rozdílné názory a postoje zimních a letních návštěvníků. Na základě výsledků jsou navrhována příslušná managementová opatření.
|
|
The effect of different management strategies on the dynamics of saproxylic insect habitats
ŠEBEK, Pavel
Práce zahrnuje studie zabývající se hmyzem vázaným na mrtvé dřevo a jeho stanoviště. Součástí je literární rešerše a přehled stávajících problémů v ochraně biodiverzity saproxylického hmyzu, studie vlivu aktivních zásahů do ekosystémů nížinných lesů mírného pásma, např. vliv výmladkového hospodaření (pollarding, pařezení), na saproxylická i další lesní společenstva, a nakonec zhodnocení významu solitérních stromů pro biodiverzitu saproxylického hmyzu.
|
|
Stanovištní vazba nočních motýlů (Lepidoptera: Macrolepidoptera) ve stanovištně pestré přírodní rezervaci (NPR Koda, Český kras)
ZÁVITKOVSKÁ, Lenka
Výzkum této práce probíhal v Národní přírodní rezervaci Koda spadající pod správu CHKO Český kras v roce 2010. Cílem této práce bylo porovnat faunu nočních motýlů ve vztahu k hlavním biotopům zastoupeným v rezervaci a to metodou odchytu lákáním na světelný zdroj (dále jen ?lapač?). Celkem bylo zjištěno 4455 jedinců nočních motýlů ve 295 druzích. Stepní enklávy v rezervaci hostily více druhů než přerostlé pařeziny a porosty s převahou buku. V ordinačních analýzách se stepní enklávy vylišily od lesních porostů, a odchyty ze stepních enkláv se lišily od odchytů z lesů biotopovou vazbou druhů (více druhů stepních stanovišť). Naopak odchyty z přerostlých pařezin a bučin se s převažující biotopovou vazbou druhů nelišily. Toto platilo jak pro všechny zjištěné noční motýly, tak v samostatných analýzách pro čeledi Geometridae a Noctuidae. Stepní biotopy patří k nejhodnotnějším lokalitám na území NPR Koda.
|