Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Domácí a komunitní vzdělávání
VĚTROVCOVÁ, Natálie
Práce se zabývá problematikou alternativních forem vzdělávání, konkrétně domácím a komunitním vzděláváním. První část práce objasňuje klíčové pojmy a pojednává o soudobých teoriích výchovy. Dále pojednává o výchově z hlediska filosofie a snaží se o zachycení podstaty výchovy. Dále popisuje rodinu jakožto výchovného činitele a její funkce ve výchově. Tímto způsobem je v práci popisována i škola a její funkce ve výchově. Práce zde hovoří o prvostupňovém vzdělávání. Druhá část je věnována alternativním formám vzdělávání, a to individuálnímu vzdělávání. Objasňuje tento pojem a popisuje domácí a komunitní vzdělávání ve světě a v České republice. Dále práce uvádí kladné a záporné stránky těchto forem vzdělávání. Poslední kapitoly se věnují problematice socializace dětí v rodinách, ve kterých jsou děti vzdělávány doma.
Podoba naplňování principů komunitního vzdělávání v praxi. Případová studie komunitní školy
Dvořáčková, Veronika ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Cílem práce je zasazení konceptu komunitního vzdělávání do širší perspektivy histo- ricko-sociologického rázu a provedení případové studie zaměřené na to, jakým způ- sobem dochází v rámci činnosti vybrané české základní komunitní školy k naplňování principů komunitního vzdělávání v praxi. Práce se nejdříve soustředí na obecné před- stavení základních pojmů, se kterými se komunitní vzdělávání pojí (tj. na termíny vzdělávání a komunita). Poté následuje popis a rozbor principů komunitního vzdělá- vání a přehled jeho historických kořenů nejprve v zahraničí a poté i v České republice. Pozornost je dále věnována subjektům, které se v českém kontextu komunitnímu vzdělávání věnují, a to s důrazem na roli a spolupráci základních škol a organizací občanské společnosti. Po této teoreticky zaměřené části následuje empirická část, ve které je představen design provedené případové studie, základní škola, na které byl výzkum realizován, a samotný průběh a výsledky výzkumu. Klíčová slova komunitní vzdělávání, principy komunitního vzdělávání, komunita, celoživotní učení, komunitní školy, organizace občanské společnosti
Podoba naplňování principů komunitního vzdělávání v praxi. Případová studie komunitní školy
Dvořáčková, Veronika ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Cílem práce je zasazení konceptu komunitního vzdělávání do širší perspektivy histo- ricko-sociologického rázu a provedení případové studie zaměřené na to, jakým způ- sobem dochází v rámci činnosti vybrané české základní komunitní školy k naplňování principů komunitního vzdělávání v praxi. Práce se nejdříve soustředí na obecné před- stavení základních pojmů, se kterými se komunitní vzdělávání pojí (tj. na termíny vzdělávání a komunita). Poté následuje popis a rozbor principů komunitního vzdělá- vání a přehled jeho historických kořenů nejprve v zahraničí a poté i v České republice. Pozornost je dále věnována subjektům, které se v českém kontextu komunitnímu vzdělávání věnují, a to s důrazem na roli a spolupráci základních škol a organizací občanské společnosti. Po této teoreticky zaměřené části následuje empirická část, ve které je představen design provedené případové studie, základní škola, na které byl výzkum realizován, a samotný průběh a výsledky výzkumu. Klíčová slova komunitní vzdělávání, principy komunitního vzdělávání, komunita, celoživotní učení, komunitní školy, organizace občanské společnosti
Analýza skotského vzdělávacího systému v kontextu komunitního vzdělávání
Břízová, Monika ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza skotského vzdělávacího systému v kontextu komunitního vzdělávání. Těžiště práce spočívá v analýze vzdělávacího systému z hlediska struktury a kurikulárních dokumentů a analýzy koncepce komunitního vzdělávání. Velký důraz je zde kladen na propojení komunitního vzdělávání se školou. Práce je doplněna o obsahovou analýzu školsko-politických a kurikulárních dokumentů, které tvoří základní teoretický rámec pro praxi a jsou inspirací k vytvoření podobných dokumentů v České republice. Provedená obsahová analýza shrnuje teoretické informace a poukazuje na význam komunitního plánování a spolupráce v komunitním vzdělávání. Výsledky této práce umožňují rozšířit oblast české srovnávací pedagogiky a přispět do debaty o podobě komunitního vzdělávání v České republice.
Program Zdraví 21 s ohledem na duševně nemocné.
PROLOVÁ, Michaela
6. Shrnutí Díky této bakalářské práci, jsem si rozšířila své znalosti v oblasti péče o duševně nemocné. Bylo velmi těžké, vybrat z nastudované literatury {\clqq}to nejdůležitější``. Všechny informace, které jsem zpracovávala spolu souvisely a tvořily celek. Proto bych chtěla ve své práci pokračovat i v budoucnu formou diplomové práce. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že spolupráce psychiatrických zařízení se zařízeními komunitní péče se stále zlepšuje. Bohužel v ČR ještě není takové právní ošetření, které by umožňovalo výraznější změnu v systému péče o duševně nemocné. Jako hlavní úskalí komunitní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: problémy s financováním komunitní péče, dále že v ČR je nedostatečná síť komunitních center,s čímž souvisí i jejich nedostatečná kapacita, a v neposlední řadě i nedostatečná ochrana okolí klienta v případě jeho agresivity. Jako hlavní úskalí ústavní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: stigmatizaci, institucionalismus, hospitalismus a nedostatek personálu vzhledem ke kapacitě zařízení a tím pádem i nedostatečný kontakt s pacientem v důsledku nedostatku času, způsobeného mimo jiné i nadměrným papírováním. Závěrem bych chtěla říci, že základem změny postojů k duševně nemocným je informovanost, destigmatizace, celoživotní a hlavně následné postgraduální vzdělávání psychiatrických, psychologických a psychoterapeutických odborníků, vhodná legislativa, kladení důrazu na kvalitu života, lepší spolupráce a návaznost systému péče o duševně nemocné, finanční podpora ze strany státu. Jen tímto způsobem bude usnadněna resocializace a zvýší se integrace duševně nemocných do společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.