|
|
Cirkadiánní rytmy v životě člověka - zpracování tématu s využitím prvků metody převrácené třídy
Křivohlavá, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Manková, Denisa (oponent)
Práce se zabývá alternativní metodou výuky s názvem převrácená třída, která byla v praktické části aplikována na tématu biologie cirkadiánních rytmů. Při metodě převrácené třídy dochází k přehození fází výuky. Pro žáky je vytvořen studijní materiál, který je jim předložen před danou hodinou na domácí studium. Ve vlastním vyučování poté zbývá více času na vysvětlení nejasností či upevňování látky, což je hlavní výhodou převrácené třídy. Cirkadiánní rytmy jsou biorytmy opakující se přibližně s periodou 24 hodin. Cirkadiánní systém je řízen centrálními cirkadiánními hodinami v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto cirkadiánní hodiny se synchronizují environmentálními stimuly, převážně světlem. V případě nepravidelného umělého osvětlování se cirkadiánní hodiny organismu desynchronizují a může dojít k poruchám nálady, kognitivního výkonu či fyzického zdraví. V rámci praktické části bylo vytvořeno video, které má studentům přibližovat téma cirkadiánních rytmů. Dále byly vytvořeny úkoly s pracovními listy do výuky, které procvičují a prohlubují znalosti studentů o biologických rytmech a také návrh celého výukového celku s prvky metody převrácené třídy. Vše bylo otestováno na 4 skupinách studentů Gymnázia Evolution. Ve výsledcích se potvrdila efektivita výukového celku, studenti nabyli znalostí o...
|
|
|
Vliv binaural beats na ideomotorickou koordinaci
Pavlovič, Ondřej ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv binaural beats na kvalitu spánku: systematická rešerše Cíle: Hlavním cílem této práce je představit možnosti ovlivnění stresu a spánku, zjistit vliv stimulace binaurálními beaty (BB) na jeho kvalitu a parametry a na základě dostupných dat stanovit specifika efektivní terapie BB. Materiál a metody: Použitou metodou je systematická rešerše zahrnující odborné články a klinické studie, publikované v odborných časopisech a sbornících. Dostupné relevantní zdroje v anglickém jazyce, publikované od roku 2000 do ledna 2023, byly vyhledány ve třech elektronických databázích (Web of Science, Scopus, PubMed) podle definovaných klíčových slov a jejich kombinací. Screening a následný proces vyřazování probíhal dle jasně nastavených kritérií, přičemž pro finální analýzu bylo vybráno celkem 14 zdrojů. Výsledky: Stimulace BB zvyšuje subjektivně vnímanou kvalitu spánku a snižuje duševní napětí. Objektivně zkracuje dobu usínání, urychluje nástup hlubších hladin spánku (N2 a N3) a prodlužuje jejich trvání, jakožto i celkovou dobu spánku. Jako optimální parametry lze považovat BB ve frekvenčním rozmezí 2 až 4 Hz, odpovídající delta oscilacím, nesené tóny o frekvencích kolem 250 Hz a nižších, případně na podkresu bílého či růžového šumu. Stimulace by měla trvat alespoň 30 minut a měla by probíhat v časech...
|
|
|
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihočeském kraji.
VLKOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývámkvalitou života s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy u dětí v dětských domovech v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji pubescentnímu a adolescentnímu věku dítěte, biorytmům, spánku, kvalitě života dětí, popisuji zde i problematiku hodnotové orientace, rodiny a ústavní výchovu. Hlavní částí práce bylo dotazníkové šetření -Dotazník cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Respondenti jsou rozděleni na pubescenty (10-14 let) a adolescenty (15-19 let).Výzkum jsem aplikovala v dětských domovech v Písku, Volyni, Radeníně, Žíchovci, Korytě, Boršově nad Vltavou, Homolích a ve Zvíkovském Podhradí. Sběr dat probíhal v období od února 2012 až do října téhož roku. Závěrem práce bylo statistické vyhodnocení dat z dotazníků od 118 probandů obojího pohlaví.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u pubescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
KŘESŤAN, Tomáš
V této diplomové práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví v souvislosti cirkadiánního rytmu. Tato práce vznikla souběžně s projektem GAJU č.101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu". V teoretické části práce se věnuji otázkám duševního zdrav, sociálního zdraví, vymezuji a charakterizuji zde období pubescence a ozřejmuji problematiku cirkadiánních a diurnálních rytmů. V experimentální části práce se zaměřuji na dotazníkové šetření celkem 250 pubescentů (125 dívek, 125 chlapců) Pubescenti byli ve věkovém rozmezí 11 - 13 let. Průměrný věk obou pohlaví byl 13 let. Sběr dat probíhal v období květen 2011 až únor 2012. Metodami výzkumu byly 2 standardizované dotazníky. Otázky ze sociální oblasti pochází z dotazníku Kvality života Cummins (1997), ComQoL S5. Otázky, které se zabývají cirkadiánními rytmy jsou vybrány z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a vzájemnou korelací. Z výsledku jsem zjistil, že některá data spolu korelují a sociálně duševní zdraví se ovlivňuje s pojetím a důležitostí spánku. Na počátku práce bylo stanoveno 5 hypotéz. 3 z nich se potvrdily 2 se nepotvrdily.
|
host ::
RSS.