|
|
Změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu
Mánková, Denisa
Diplomová práce je zaměřena na změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu. Práce je rozdělena na několik části. Literární přehled zahrnuje přehled dostupných informací k tématům týkající se krajiny, biodiverzity, zvěře, biogeografie a charakterizací lokality obce Moravany z hlediska biogeografie. V kapitole metodika jsou uvedeny použité metody, a to: výpočet ekologické stability, SWOT analýza, srovnávací metoda a fytocenologický průzkum. Výsledky práce prezentují jednak hodnoty ekologické stability vybraného území, tak i vyhodnocení SWOT analýzy, fytocenologických snímků, vyhodnocení srovnávací metody, vyhodnocení ankety mezi obyvateli dané obce a vyhodnocení statistických záznamů zvěře. Z výsledků vyplývá, že změny kulturní krajiny ve vybraném regionu na základě dat z roku 2010 až 2020 se projevily negativně, což je viditelné na sníženém pročtu zvěře ze statistických dat
|
|
|
Cirkadiánní rytmy v životě člověka - zpracování tématu s využitím prvků metody převrácené třídy
Křivohlavá, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Manková, Denisa (oponent)
Práce se zabývá alternativní metodou výuky s názvem převrácená třída, která byla v praktické části aplikována na tématu biologie cirkadiánních rytmů. Při metodě převrácené třídy dochází k přehození fází výuky. Pro žáky je vytvořen studijní materiál, který je jim předložen před danou hodinou na domácí studium. Ve vlastním vyučování poté zbývá více času na vysvětlení nejasností či upevňování látky, což je hlavní výhodou převrácené třídy. Cirkadiánní rytmy jsou biorytmy opakující se přibližně s periodou 24 hodin. Cirkadiánní systém je řízen centrálními cirkadiánními hodinami v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto cirkadiánní hodiny se synchronizují environmentálními stimuly, převážně světlem. V případě nepravidelného umělého osvětlování se cirkadiánní hodiny organismu desynchronizují a může dojít k poruchám nálady, kognitivního výkonu či fyzického zdraví. V rámci praktické části bylo vytvořeno video, které má studentům přibližovat téma cirkadiánních rytmů. Dále byly vytvořeny úkoly s pracovními listy do výuky, které procvičují a prohlubují znalosti studentů o biologických rytmech a také návrh celého výukového celku s prvky metody převrácené třídy. Vše bylo otestováno na 4 skupinách studentů Gymnázia Evolution. Ve výsledcích se potvrdila efektivita výukového celku, studenti nabyli znalostí o...
|
|
|
Fenomén spánkové prokrastinace u českých adolescentů
Smolová, Kateřina ; Manková, Denisa (vedoucí práce) ; Čípková, Pavla (oponent)
Spánková prokrastinace představuje nově zkoumaný fenomén, který přispívá k nedostatečné délce a kvalitě spánku v adolescenci. Nejčastěji byla spánková prokrastinace zkoumána v souvislosti se seberegulací, sebeúčinností a obecnou prokrastinací. V poslední době se objevují studie, které se zaměřují více na zdravotní charakteristiky v souvislosti s tímto fenoménem. Cílem aktuální studie bylo ověření vztahu mezi mírou spánkové prokrastinace v české adolescentní populaci a kvalitou spánku, délkou spánku, chronotypem, sociálním jet-lagem, pohlavím a místem bydliště. Dalším záměrem bylo objevení obsahů a důvodů vedoucích jedince ke spánkové prokrastinaci. Studie probíhala pomocí online dotazníku, který vyplnilo N = 396 respondentů ve věku 15-18 let. Pearsonova korelace prokázala silný pozitivní vztah (r = .56, p < .001) mezi mírou spánkové prokrastinace a kvalitou spánku, taktéž střední negativní vztah s délkou spánku (r = -.41, p < .001), dále silný negativní vztah s chronotypem (r = -.56, p < .001) a slabý pozitivní vztah se sociálním jet-lagem (r = .27, p < .001). Výsledky naznačují, že čím více adolescenti prokrastinovali tím horší vykazovali kvalitu spánku, nižší délku spánku, večerní chronotyp a vyšší míru sociálního jet-lagu. T-test pro nezávislé výběry ukázal na rozdíl mezi mírou spánkové...
|
|
|
Noční můry u studentů vysokých škol a jejich souvislost s kreativitou a kvalitou spánku
Matějková, Eliška ; Manková, Denisa (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nočními můrami a jejich souvislostí s kreativitou a s kvalitou spánku. Jsou zde shrnuty aktuální poznatky na téma nočních můr, kvality spánku u vysokoškolských studentů, kreativity, souvislosti mezi nočními můrami a kvalitou spánku a mezi nočními můrami a kreativitou. Pilotní výzkum přinesl data o prevalenci nočních můr a špatné kvality spánku u populace vysokoškolských studentů. Prevalence častých nočních můr (alespoň jedna noční můra týdně) byla 27,9 % a prevalence špatné kvality spánku 88,4 %. Dále byly ověřeny vztahy mezi nočními můrami a kvalitou spánku a nočními můrami a kreativitou. Frekvence nočních můr pozitivně korelovala s kvalitou spánku. Mezi frekvencí nočních můr a doménově specifickou kreativitou a distresem z nočních můr a doménově specifickou kreativitou se v ani jednom případě nenašla korelace. Vzhledem k vysoké prevalenci častých nočních můr a špatné kvalitě spánku a pozitivní korelaci mezi frekvencí nočních můr a kvalitou spánku se domnívám, že by bylo vhodné se tímto tématem dále zabývat. Přestože se v tomto výzkumu souvislost mezi frekvencí nočních můr a kreativitou neprokázala, zahraniční výzkumy pro tento vztah přinášejí specifické důkazy. Další výzkumy by mohly pracovat se vzorkem participantů trpících extrémním množstvím nočních můr a zvolit...
|
|
|
Vliv chronotypu na studijní výsledky žáků
Kasalová, Michaela ; Manková, Denisa (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Individuální nastavení cirkadiánního rytmu je známé jako chronotyp, cirkadiánní preference či ranní a večerní orientace. Žáci mají nastaven začátek vyučování do ranních hodin, který nemusí ladit s jejich chronotypem. Úspěšnost v testování žáků a studijní možnosti jsou tedy ovlivněny jejich denní preferencí. Cílem práce bylo prozkoumat zastoupení chronotypů u žáků 5. třídy základní školy a jeho vliv na jejich úspěšnost. Chronotyp dětí jsme stanovili pomocí dotazníku CCTQ a následně byly podrobeny testování znalostí střídavě v ranních (7:30-9:30) a dopoledních (10:00-12:00) hodinách. Výzkum byl proveden na vybraných základních školách v Praze a na Vysočině. V celkovém vzorku 175 žáků je 11 % ranních, 57 % nevyhraněných a 32 % večerních typů. Na Vysočině mají žáci větší sklon k ranní preferenci než žáci v Praze. Závislost chronotypu na pohlaví nebyla prokázána. Korelace mezi chronotypem a průměrnými známkami z českého jazyka a matematiky nebyla statisticky významná. I přes neprůkaznost statistických testů lze ze získaných dat vyčíst pozitivní spojitost mezi chronotypem a časem testování znalostí žáků: večerní typy mají horších známky v intervalu 7:30-9:30 než v pozdějším čase 10:00-12:00, nicméně v našem vzorku nevykazují rizikové znaky skupiny ohrožené školním neúspěchem. Střed spánku je u celkového...
|
host ::
RSS.