|
|
Modifikace polyhydroxybutyrátu roubováním funkčních skupin
Melčová, Veronika ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací vlivu chemické úpravy na termické a mechanické vlastností poly(3-hydroxybutyrátu). Pro studium byly vybrány dvě metody, a to chlorace a fluorace PHB. Cílem teoretické části práce bylo vytvořit ucelenou literární rešerši obsahující základní informace o polyhydroxybutyrátu a nejnovější poznatky o možnostech chemických úprav tohoto polymeru. Obsahem experimentální části je samotná chemická úprava materiálu, dále příprava vzorků k měření a provedení vybraných analýz. Chemicky roubované polymery byly podrobeny termogravimetrické analýze za účelem stanovení jejich termické stability. Pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie byly sledovány entalpické změny v materiálu. Také byla sledována neizotermní krystalizace vzorků za účelem zhodnocení vlivu naroubovaného atomu halogenu na nukleační aktivitu polymeru. Vybrané vzorky byly podrobeny také dynamickomechanické analýze a tahové zkoušce.
|
|
|
Studium fotochlorace polyolefinů
Kučera, Vladimír ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou heterogenní fotochlorace polyolefinů, především polypropylenu. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dostupné informace o vlastnostech, výrobě a použití chlorovaných polyolefinů, konkrétně polyethylenu a polypropylenu. Dále jsou rozebrány základní principy a zákonitosti fotochemie, které byly následně aplikovány na problematiku fotochemických řetězových reakcí a fotochemické halogenace, především fotochlorace. V experimentální části práce bylo navrženo a realizováno několik aparatur pro heterogenní fotochloraci polypropylenu za nízkých teplot (do 50 °C) plynným chlorem za sucha i chlorem rozpuštěným v suspenzi PP v CCl4. S jejich pomocí byla provedena řada chlorací, lišících se typem PP, způsobem dávkování chloru i dobou ozařování vysokotlakou rtuťovou výbojkou (1–90 minut). Obsah chloru v připravených vzorcích byl stanovován jednak gravimetricky s pomocí ATR-FTIR spektroskopie a jednak Shönigerovou rozkladnou metodou, jejichž přesnosti byly porovnány. Byla stanovena závislost obsahu chloru v CPP na době chlorace i porozitě výchozího PP.
|
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Bromované a jodované vedlejší produkty dezinfekce
Bednář, Jiří ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Reakcí dezinfekčního činidla s přírodními organickými látkami v přítomnosti bromidů a jodidů v surové vodě určené jako zdroj vody pitné vznikají bromované (Br-DBPs) a jodované vedlejší produkty dezinfekce (I-DBPs) vody. Ty bývají více cytotoxické a genotoxické než jejich chlorované analogy. Dostupných informací o těchto produktech je však v porovnání s těmi chlorovanými málo. Cílem této práce proto bylo poskytnout přehled o přírodních a antropogenních zdrojích látek obsahujících brom a jód, určit jejich vliv na vznik bromovaných a jodovaných vedlejších produktů dezinfekce a srovnat jejich cytotoxicitu a genotoxicitu s chlorovanými produkty. Bylo zjištěno, že zvyšující se intruze mořské vody do podzemního zdroje vody pitné zvyšuje koncentrace Br-DBPs a I-DBPs až v řádu tisíců procent. Z materiálu vodovodního potrubí se může uvolňovat řada látek v závislosti na daném materiálu. Mezi tyto látky patří např. tenorit a měďnatý kation uvolňované z měděného potrubí, železitý kation uvolněný z litinového a ocelového potrubí a bromidy a rozpuštěný organický uhlík (DOC), které se uvolňují z plastového potrubí. Všechny tyto korozní produkty přispívají k navyšování koncentrací DBPs v rozvodné síti. Mořská voda i vodovodní potrubí přímo ovlivňují pitnou vodu. Existuje však řada antropogenních zdrojů látek obsahujících...
|
|
|
Kombinace různých procesů dezinfekce pitné vody a jejich vliv na tvorbu vedlejších produktů dezinfekce
Česká, Pavlína ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Kateřina (oponent)
Kombinování dezinfekčních procesů s chlorovou dezinfekcí může pozměnit tvorbu i výsledné spektrum vedlejších produktů dezinfekce (Disinfection By-Products, DBPs) v pitné vodě. Zatímco DBPs tvořeným při chloraci byla věnována značná pozornost, DBPs tvořené při aplikaci vícero dezinfekčních procesů jsou výrazně méně probádanou skupinou. Práce je zaměřená na tři nejčastější dezinfekční kombinace: chlorace-UV, UV-sekundární chlorace a ozonizace-sekundární chlorace. Po chloraci se ve vodě nejčastěji vyskytují trihalogenmetany (THMs) a halooctové kyseliny (HAAs). Na výslednou tvorbu DBPs má vliv mnoho faktorů. UV záření v běžných dezinfekčních dávkách (40-186 mJ.cm-2 ) neovlivňuje tvorbu těchto dvou skupin látek po ošetření UV zářením se sekundární chlorací. Během pokročilého oxidačního procesu (AOP) chlorace-UV se tvoří obecně více DBPs, než při samotné chloraci. To lze však částečně minimalizovat vhodnou vlnovou délkou a pH ošetřované vody. U vod s obsahem dusíkatých látek či bromidu, dochází v průběhu kombinování chlorace s UV zářením a chlorace s ozonizací k vyšší tvorbě nebezpečných dusíkatých a bromovaných DBPs, v porovnání se samotnou chlorací. Tyto skupiny DBPs jsou často více toxické než chlorované DBPs. Zjištěné informace tak naznačují, že pro vody s vyšším obsahem dusíkatých látek či bromidu...
|
|
|
Vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidních látek
Plachá, Markéta ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Při úpravě pitné vody je důležitým krokem dezinfekce, která slouží k odstranění patogenních látek. Při tomto procesu mohou vznikat vedlejší produkty dezinfekce, které jsou produkovány především z organických přírodních látek reagujících s dezinfekčním činidlem. Avšak v upravované vodě mohou být obsaženy i antropogenní látky, jako jsou například pesticidy, jejichž vzniklým vedlejším produktům dezinfekce se věnuje právě tato práce. Z přístupných dat dosud realizovaných studií, byl vytvořen základní souhrn o jejich vzniku a charakteristických vlastnostech, které jsou podstatné pro zhodnocení neblahých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Z oblasti organofosforových pesticidů bylo zjištěno, že pesticidy obsahující fosforothioátovou část, mohou být snadno oxidovány chlorem na odpovídající oxonový derivát, zatímco organofosforové pesticidy s fosfátovou částí jsou v přítomnosti chloru velmi stabilní. Vzniklé oxonové formy mohou být působivější inhibitory acetylcholinesterázy než jejich mateřské sloučeniny a zároveň být dostatečně stabilní (více jak 24 h), aby se dostaly ke spotřebiteli, na kterého mohou negativně působit. Zároveň mohou být vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidů toxičtější než původní sloučeniny. Mezi tyto nově vznikající spadá např. chloroxon, diazoxon a malaoxon,...
|
|
|
Vedlejší produkty dezinfekce v bazénech a jejich vliv na lidské zdraví
Winterová, Sofie ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Barešová, Magdalena (oponent)
Dezinfekce bazénové vody je nutná k minimalizaci rizika přenosu infekčních chorob. Reakcí chloru s organickými látkami obsaženými ve vodě vznikají vedlejší produkty dezinfekce (DBPs, disinfection by-products). Takových produktů bylo v bazénech nalezeno více jak 600. Mezi nejčastěji se vyskytující DBPs v bazénech patří trihalogenmethany, halooctové kyseliny, chloraminy, halogennitromethany, halogenacetonitrily a nitrosaminy. Vedlejší produkty dezinfekce mohou být toxické. Těkavost některých z nich způsobuje jejich výskyt také v okolním vzduchu a představuje tak riziko nejen pro plavce, ale i pro osoby v okolí, které nejsou v přímém kontaktu s vodou. Do lidského organismu se dostávají inhalací, absorpcí pokožkou a požitím. DBPs v bazénech jsou spojovány se zdravotními riziky jako je podráždění očí a kůže, rakovina močového měchýře a řada respiračních onemocnění. Zabránění jejich vzniku je nelehký úkol; při jejich genezi hraje roli řada faktorů (množství organického materiálu, typ a množství dezinfekce, kvalita zdroje vody, teplota, pH) a všechny principy jejich vzniku ještě nebyly zcela objasněny. Další výzkum DBPs a jejich dostatečná regulace legislativou jsou důležité kroky pro zachování chemické bezpečnosti v bazénech. Klíčová slova: vedlejší produkty dezinfekce, bazény, chlorace, toxicita
|
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Modifikace polyhydroxybutyrátu roubováním funkčních skupin
Melčová, Veronika ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací vlivu chemické úpravy na termické a mechanické vlastností poly(3-hydroxybutyrátu). Pro studium byly vybrány dvě metody, a to chlorace a fluorace PHB. Cílem teoretické části práce bylo vytvořit ucelenou literární rešerši obsahující základní informace o polyhydroxybutyrátu a nejnovější poznatky o možnostech chemických úprav tohoto polymeru. Obsahem experimentální části je samotná chemická úprava materiálu, dále příprava vzorků k měření a provedení vybraných analýz. Chemicky roubované polymery byly podrobeny termogravimetrické analýze za účelem stanovení jejich termické stability. Pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie byly sledovány entalpické změny v materiálu. Také byla sledována neizotermní krystalizace vzorků za účelem zhodnocení vlivu naroubovaného atomu halogenu na nukleační aktivitu polymeru. Vybrané vzorky byly podrobeny také dynamickomechanické analýze a tahové zkoušce.
|
|
|
Studium fotochlorace polyolefinů
Kučera, Vladimír ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou heterogenní fotochlorace polyolefinů, především polypropylenu. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dostupné informace o vlastnostech, výrobě a použití chlorovaných polyolefinů, konkrétně polyethylenu a polypropylenu. Dále jsou rozebrány základní principy a zákonitosti fotochemie, které byly následně aplikovány na problematiku fotochemických řetězových reakcí a fotochemické halogenace, především fotochlorace. V experimentální části práce bylo navrženo a realizováno několik aparatur pro heterogenní fotochloraci polypropylenu za nízkých teplot (do 50 °C) plynným chlorem za sucha i chlorem rozpuštěným v suspenzi PP v CCl4. S jejich pomocí byla provedena řada chlorací, lišících se typem PP, způsobem dávkování chloru i dobou ozařování vysokotlakou rtuťovou výbojkou (1–90 minut). Obsah chloru v připravených vzorcích byl stanovován jednak gravimetricky s pomocí ATR-FTIR spektroskopie a jednak Shönigerovou rozkladnou metodou, jejichž přesnosti byly porovnány. Byla stanovena závislost obsahu chloru v CPP na době chlorace i porozitě výchozího PP.
|
host ::
RSS.